Konverzační příručka

cs Úklid   »   bg Почистване на къщата

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [осемнайсет]

18 [osemnayset]

Почистване на къщата

[Pochistvane na kyshchata]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Дн-с-е-с-бота Днес е събота Д-е- е с-б-т- ------------- Днес е събота 0
Dne---e-s---ta Dnes ye sybota D-e- y- s-b-t- -------------- Dnes ye sybota
Dnes máme čas. Дн-- -ие им-------ме. Днес ние имаме време. Д-е- н-е и-а-е в-е-е- --------------------- Днес ние имаме време. 0
D--s-n-- im-me-vrem-. Dnes nie imame vreme. D-e- n-e i-a-e v-e-e- --------------------- Dnes nie imame vreme.
Dnes uklidíme byt. Д-ес ние-ч-стим ж--и-ето. Днес ние чистим жилището. Д-е- н-е ч-с-и- ж-л-щ-т-. ------------------------- Днес ние чистим жилището. 0
D-es-n---chis-i------i----eto. Dnes nie chistim zhilishcheto. D-e- n-e c-i-t-m z-i-i-h-h-t-. ------------------------------ Dnes nie chistim zhilishcheto.
Já uklidím koupelnu. Аз ч--т- -а-я--. Аз чистя банята. А- ч-с-я б-н-т-. ---------------- Аз чистя банята. 0
A----is-ya -an---a. Az chistya banyata. A- c-i-t-a b-n-a-a- ------------------- Az chistya banyata.
Můj manžel umyje auto. М-ят--ъж-ми--колат-. Моят мъж мие колата. М-я- м-ж м-е к-л-т-. -------------------- Моят мъж мие колата. 0
Mo-a------ --e-k--at-. Moyat myzh mie kolata. M-y-t m-z- m-e k-l-t-. ---------------------- Moyat myzh mie kolata.
Děti umyjí kola. Де--та-----ят-в---с-педит--/ к-л--ата. Децата чистят велосипедите / колелата. Д-ц-т- ч-с-я- в-л-с-п-д-т- / к-л-л-т-. -------------------------------------- Децата чистят велосипедите / колелата. 0
Detsata-c--st-at -e-os-pe-it- / --l--a--. Detsata chistyat velosipedite / kolelata. D-t-a-a c-i-t-a- v-l-s-p-d-t- / k-l-l-t-. ----------------------------------------- Detsata chistyat velosipedite / kolelata.
Babička zalije květiny. Б--а п-лива --е-ята. Баба полива цветята. Б-б- п-л-в- ц-е-я-а- -------------------- Баба полива цветята. 0
B--a-p------tsvetya-a. Baba poliva tsvetyata. B-b- p-l-v- t-v-t-a-a- ---------------------- Baba poliva tsvetyata.
Děti si uklidí dětský pokoj. Д-ц--а --з---б-ат -----ата ст--. Децата разтребват детската стая. Д-ц-т- р-з-р-б-а- д-т-к-т- с-а-. -------------------------------- Децата разтребват детската стая. 0
D-t-a-a r---r--va- de-sk--a s---a. Detsata raztrebvat detskata staya. D-t-a-a r-z-r-b-a- d-t-k-t- s-a-a- ---------------------------------- Detsata raztrebvat detskata staya.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Моят---ж -азт--бв- -юр--о с-. Моят мъж разтребва бюрото си. М-я- м-ж р-з-р-б-а б-р-т- с-. ----------------------------- Моят мъж разтребва бюрото си. 0
Mo-at-myz--ra-t----- -yur--o-s-. Moyat myzh raztrebva byuroto si. M-y-t m-z- r-z-r-b-a b-u-o-o s-. -------------------------------- Moyat myzh raztrebva byuroto si.
Dám prádlo do pračky. А- с--г-- ----е-- в пера--я-а. Аз слагам прането в пералнята. А- с-а-а- п-а-е-о в п-р-л-я-а- ------------------------------ Аз слагам прането в пералнята. 0
A--slag-m---a--t--v-p--al-y---. Az slagam praneto v peralnyata. A- s-a-a- p-a-e-o v p-r-l-y-t-. ------------------------------- Az slagam praneto v peralnyata.
Pověsím prádlo. Аз п-о-----м--р-не-о. Аз простирам прането. А- п-о-т-р-м п-а-е-о- --------------------- Аз простирам прането. 0
Az-pro--i--m pr-neto. Az prostiram praneto. A- p-o-t-r-m p-a-e-o- --------------------- Az prostiram praneto.
Vyžehlím prádlo. А--гла---пр--е--. Аз гладя прането. А- г-а-я п-а-е-о- ----------------- Аз гладя прането. 0
A- --ady- pra--t-. Az gladya praneto. A- g-a-y- p-a-e-o- ------------------ Az gladya praneto.
Okna jsou špinavá. П---о-ци---са-мръс--. Прозорците са мръсни. П-о-о-ц-т- с- м-ъ-н-. --------------------- Прозорците са мръсни. 0
P---ort-ite -a --y-n-. Prozortsite sa mrysni. P-o-o-t-i-e s- m-y-n-. ---------------------- Prozortsite sa mrysni.
Podlaha je špinavá. П--ъ-------с--. Подът е мръсен. П-д-т е м-ъ-е-. --------------- Подът е мръсен. 0
Po--t-ye---ys--. Podyt ye mrysen. P-d-t y- m-y-e-. ---------------- Podyt ye mrysen.
Nádobí je špinavé. С--овет--са-мр-сн-. Съдовете са мръсни. С-д-в-т- с- м-ъ-н-. ------------------- Съдовете са мръсни. 0
S-d-vet- sa m-ysn-. Sydovete sa mrysni. S-d-v-t- s- m-y-n-. ------------------- Sydovete sa mrysni.
Kdo umyje okna? К-й--и--- -розо-----? Кой чисти прозорците? К-й ч-с-и п-о-о-ц-т-? --------------------- Кой чисти прозорците? 0
Koy ch-s---p---o-ts-t-? Koy chisti prozortsite? K-y c-i-t- p-o-o-t-i-e- ----------------------- Koy chisti prozortsite?
Kdo vyluxuje? К-й -ис-и----р-хосму--чк-т-? Кой чисти с прахосмукачката? К-й ч-с-и с п-а-о-м-к-ч-а-а- ---------------------------- Кой чисти с прахосмукачката? 0
K-y-----t--- -r--h-smukac--at-? Koy chisti s prakhosmukachkata? K-y c-i-t- s p-a-h-s-u-a-h-a-a- ------------------------------- Koy chisti s prakhosmukachkata?
Kdo umyje nádobí? Ко---и----д--е--? Кой мие съдовете? К-й м-е с-д-в-т-? ----------------- Кой мие съдовете? 0
Koy-m------o-e--? Koy mie sydovete? K-y m-e s-d-v-t-? ----------------- Koy mie sydovete?

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .