Дн-- -ие им-------ме.
Днес ние имаме време.
Д-е- н-е и-а-е в-е-е-
---------------------
Днес ние имаме време. 0 D--s-n-- im-me-vrem-.Dnes nie imame vreme.D-e- n-e i-a-e v-e-e----------------------Dnes nie imame vreme.
А- с--г-- ----е-- в пера--я-а.
Аз слагам прането в пералнята.
А- с-а-а- п-а-е-о в п-р-л-я-а-
------------------------------
Аз слагам прането в пералнята. 0 A--slag-m---a--t--v-p--al-y---.Az slagam praneto v peralnyata.A- s-a-a- p-a-e-o v p-r-l-y-t-.-------------------------------Az slagam praneto v peralnyata.
П---о-ци---са-мръс--.
Прозорците са мръсни.
П-о-о-ц-т- с- м-ъ-н-.
---------------------
Прозорците са мръсни. 0 P---ort-ite -a --y-n-.Prozortsite sa mrysni.P-o-o-t-i-e s- m-y-n-.----------------------Prozortsite sa mrysni.
П--ъ-------с--.
Подът е мръсен.
П-д-т е м-ъ-е-.
---------------
Подът е мръсен. 0 Po--t-ye---ys--.Podyt ye mrysen.P-d-t y- m-y-e-.----------------Podyt ye mrysen.
С--овет--са-мр-сн-.
Съдовете са мръсни.
С-д-в-т- с- м-ъ-н-.
-------------------
Съдовете са мръсни. 0 S-d-vet- sa m-ysn-.Sydovete sa mrysni.S-d-v-t- s- m-y-n-.-------------------Sydovete sa mrysni.
К-й -ис-и----р-хосму--чк-т-?
Кой чисти с прахосмукачката?
К-й ч-с-и с п-а-о-м-к-ч-а-а-
----------------------------
Кой чисти с прахосмукачката? 0 K-y-----t--- -r--h-smukac--at-?Koy chisti s prakhosmukachkata?K-y c-i-t- s p-a-h-s-u-a-h-a-a--------------------------------Koy chisti s prakhosmukachkata?
Cizí jazyky jsou stále důležitější.
To platí i v profesionálním životě.
Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje.
I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky.
Nejlépe již v mládí.
Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol.
Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější.
Začít s učením tak brzy, má své výhody.
Je to dáno vývojem našeho mozku.
Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky.
Neuronální sítě nám pomáhají při učení.
Později se nové struktury vytvářejí obtížněji.
Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.
Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat.
Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe.
Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují.
Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje.
Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně.
Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné.
Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté.
Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům.
Děti se většinou učí cizí jazyky rády.
A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí.
Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu.
Ze znalosti jazyků potom profitují celý život.
Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky.
Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně.
Je jim jedno, jestli si pamatují
hello, ciao
nebo
néih hóu
.