Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   bg Притежателни местоимения 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шейсет и шест]

66 [sheyset i shest]

Притежателни местоимения 1

[Pritezhatelni mestoimeniya 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) аз --мо------о--/ -и аз – мой / свой / си а- – м-й / с-о- / с- -------------------- аз – мой / свой / си 0
az – mo--/-svoy ---i az – moy / svoy / si a- – m-y / s-o- / s- -------------------- az – moy / svoy / si
Nemůžu najít svůj klíč. Н---ог- -а -ам-ря-м-я----- - с-оя-к-------л--а -и. Не мога да намеря моя ключ / своя ключ / ключа си. Н- м-г- д- н-м-р- м-я к-ю- / с-о- к-ю- / к-ю-а с-. -------------------------------------------------- Не мога да намеря моя ключ / своя ключ / ключа си. 0
Ne moga -a-na--rya ---a kl-u-- ---voy- -l---h---k--u--a--i. Ne moga da namerya moya klyuch / svoya klyuch / klyucha si. N- m-g- d- n-m-r-a m-y- k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-. ----------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya klyuch / svoya klyuch / klyucha si.
Nemůžu najít svou jízdenku. Н- м--а -а-н-ме-- --я -и-ет-- ---- б--е--- б--ет- --. Не мога да намеря моя билет / своя билет / билета си. Н- м-г- д- н-м-р- м-я б-л-т / с-о- б-л-т / б-л-т- с-. ----------------------------------------------------- Не мога да намеря моя билет / своя билет / билета си. 0
Ne-mo-- d- ------a moy- b-let ---v-ya bile- ---i-e-a --. Ne moga da namerya moya bilet / svoya bilet / bileta si. N- m-g- d- n-m-r-a m-y- b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-. -------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya bilet / svoya bilet / bileta si.
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ти------- - св------и ти – твой / свой / си т- – т-о- / с-о- / с- --------------------- ти – твой / свой / си 0
ti-----o-----v-y - si ti – tvoy / svoy / si t- – t-o- / s-o- / s- --------------------- ti – tvoy / svoy / si
Našel jsi svůj klíč? Н---р--л- --о- -л-- --с-оя клю--/-к--ч----? Намери ли твоя ключ / своя ключ / ключа си? Н-м-р- л- т-о- к-ю- / с-о- к-ю- / к-ю-а с-? ------------------------------------------- Намери ли твоя ключ / своя ключ / ключа си? 0
N---r- li t-oy--k-yu-h / -v-y--k--uch - kl--cha-s-? Nameri li tvoya klyuch / svoya klyuch / klyucha si? N-m-r- l- t-o-a k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-? --------------------------------------------------- Nameri li tvoya klyuch / svoya klyuch / klyucha si?
Našel jsi svou jízdenku? Н----и-ли ---- бил-т /--в-я би-е--- ---ета с-? Намери ли твоя билет / своя билет / билета си? Н-м-р- л- т-о- б-л-т / с-о- б-л-т / б-л-т- с-? ---------------------------------------------- Намери ли твоя билет / своя билет / билета си? 0
N-m----l- tv-ya b-l-- / --oy- bile- /-b-l-ta-si? Nameri li tvoya bilet / svoya bilet / bileta si? N-m-r- l- t-o-a b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-? ------------------------------------------------ Nameri li tvoya bilet / svoya bilet / bileta si?
on – jeho (svůj / svoje) то- –-не-о--/-му той – негов / му т-й – н-г-в / м- ---------------- той – негов / му 0
t---–-n--o--- mu toy – negov / mu t-y – n-g-v / m- ---------------- toy – negov / mu
Nevíš, kde je jeho klíč? Знае--л- къде - -егов-ят--л---/ -л-чъ--му? Знаеш ли къде е неговият ключ / ключът му? З-а-ш л- к-д- е н-г-в-я- к-ю- / к-ю-ъ- м-? ------------------------------------------ Знаеш ли къде е неговият ключ / ключът му? 0
Z--es---i -yd- y--n-g-vi-at kly--h---kl-u-hyt--u? Znaesh li kyde ye negoviyat klyuch / klyuchyt mu? Z-a-s- l- k-d- y- n-g-v-y-t k-y-c- / k-y-c-y- m-? ------------------------------------------------- Znaesh li kyde ye negoviyat klyuch / klyuchyt mu?
Nevíš, kde je jeho jízdenka? З-а-ш -и къд- - --говия- б-лет-- -иле-ъ--м-? Знаеш ли къде е неговият билет / билетът му? З-а-ш л- к-д- е н-г-в-я- б-л-т / б-л-т-т м-? -------------------------------------------- Знаеш ли къде е неговият билет / билетът му? 0
Znaes- li -yd- y- negov-y----i--t-/ bile-yt---? Znaesh li kyde ye negoviyat bilet / biletyt mu? Z-a-s- l- k-d- y- n-g-v-y-t b-l-t / b-l-t-t m-? ----------------------------------------------- Znaesh li kyde ye negoviyat bilet / biletyt mu?
ona – její (svůj / svoje) тя---не-н - й тя – неин / й т- – н-и- / й ------------- тя – неин / й 0
tya –-n--n-- y tya – nein / y t-a – n-i- / y -------------- tya – nein / y
Její peníze jsou pryč. Н-й--т- -ари-/-па------ -и-н-м-. Нейните пари / парите й ги няма. Н-й-и-е п-р- / п-р-т- й г- н-м-. -------------------------------- Нейните пари / парите й ги няма. 0
Neyn------r- / --rite-- -i-n-ama. Neynite pari / parite y gi nyama. N-y-i-e p-r- / p-r-t- y g- n-a-a- --------------------------------- Neynite pari / parite y gi nyama.
A její kreditní karta je také pryč. Н---ат- -р-д-т-а-кар-а-/---е-и--ата - карт- с-що-я ня--. Нейната кредитна карта / кредитната й карта също я няма. Н-й-а-а к-е-и-н- к-р-а / к-е-и-н-т- й к-р-а с-щ- я н-м-. -------------------------------------------------------- Нейната кредитна карта / кредитната й карта също я няма. 0
N-y--ta -r-di-na -a-ta-- k---itn--a---k-rt- sy-h--o -- -yama. Neynata kreditna karta / kreditnata y karta syshcho ya nyama. N-y-a-a k-e-i-n- k-r-a / k-e-i-n-t- y k-r-a s-s-c-o y- n-a-a- ------------------------------------------------------------- Neynata kreditna karta / kreditnata y karta syshcho ya nyama.
my – náš / naše (svůj / svoje) н-е-– наш /-ни ние – наш / ни н-е – н-ш / н- -------------- ние – наш / ни 0
nie-- -a-h-- -i nie – nash / ni n-e – n-s- / n- --------------- nie – nash / ni
Náš dědeček je nemocný. Н-ш-я- -ядо / -----ни е б----. Нашият дядо / дядо ни е болен. Н-ш-я- д-д- / д-д- н- е б-л-н- ------------------------------ Нашият дядо / дядо ни е болен. 0
N--hi--t-dy--- / --ado--i-y- -olen. Nashiyat dyado / dyado ni ye bolen. N-s-i-a- d-a-o / d-a-o n- y- b-l-n- ----------------------------------- Nashiyat dyado / dyado ni ye bolen.
Naše babička je zdravá. Н-ш-та-ба-а /-б--- н--- з--а--. Нашата баба / баба ни е здрава. Н-ш-т- б-б- / б-б- н- е з-р-в-. ------------------------------- Нашата баба / баба ни е здрава. 0
Nash-t- -a-- --b-ba-ni--e-----v-. Nashata baba / baba ni ye zdrava. N-s-a-a b-b- / b-b- n- y- z-r-v-. --------------------------------- Nashata baba / baba ni ye zdrava.
vy – váš / vaše (svůj / svoje) в-- –-в-ш /--и вие – ваш / ви в-е – в-ш / в- -------------- вие – ваш / ви 0
v---– v-s- /--i vie – vash / vi v-e – v-s- / v- --------------- vie – vash / vi
Děti, kde je váš tatínek? Д---,-къ-- е-в-ш-я--бащ- --б-щ- в-? Деца, къде е вашият баща / баща ви? Д-ц-, к-д- е в-ш-я- б-щ- / б-щ- в-? ----------------------------------- Деца, къде е вашият баща / баща ви? 0
De-sa--ky-- y- -a---y-t-ba---h- / -a-h-h--vi? Detsa, kyde ye vashiyat bashcha / bashcha vi? D-t-a- k-d- y- v-s-i-a- b-s-c-a / b-s-c-a v-? --------------------------------------------- Detsa, kyde ye vashiyat bashcha / bashcha vi?
Děti, kde je vaše maminka? Де--- --де --в--а-а м-йк- - ма-ка---? Деца, къде е вашата майка / майка ви? Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-й-а / м-й-а в-? ------------------------------------- Деца, къде е вашата майка / майка ви? 0
De------yde ----a-h-t- -a--a-/---yka--i? Detsa, kyde ye vashata mayka / mayka vi? D-t-a- k-d- y- v-s-a-a m-y-a / m-y-a v-? ---------------------------------------- Detsa, kyde ye vashata mayka / mayka vi?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!