Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   bg Минало време 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [осемдесет и три]

83 [osemdeset i tri]

Минало време 3

[Minalo vreme 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
telefonovat з-ъня / о-аж--- -- -- те--фона з____ / о______ с_ п_ т_______ з-ъ-я / о-а-д-м с- п- т-л-ф-н- ------------------------------ звъня / обаждам се по телефона 0
z--nya-/ o--------------te-ef-na z_____ / o_______ s_ p_ t_______ z-y-y- / o-a-h-a- s- p- t-l-f-n- -------------------------------- zvynya / obazhdam se po telefona
Telefonoval jsem. Аз звън-х -о-т-л---н-. А_ з_____ п_ т________ А- з-ъ-я- п- т-л-ф-н-. ---------------------- Аз звънях по телефона. 0
Az-z-yn-akh p-----e-o-a. A_ z_______ p_ t________ A- z-y-y-k- p- t-l-f-n-. ------------------------ Az zvynyakh po telefona.
Celou dobu jsem telefonoval. Г--ор-х-по-т-л----- пр-з--ялот--вр-м-. Г______ п_ т_______ п___ ц_____ в_____ Г-в-р-х п- т-л-ф-н- п-е- ц-л-т- в-е-е- -------------------------------------- Говорих по телефона през цялото време. 0
G---r-k--po--e-ef--a p-e----ya-o-o--r-me. G_______ p_ t_______ p___ t_______ v_____ G-v-r-k- p- t-l-f-n- p-e- t-y-l-t- v-e-e- ----------------------------------------- Govorikh po telefona prez tsyaloto vreme.
ptát se Пи-ам П____ П-т-м ----- Питам 0
P-t-m P____ P-t-m ----- Pitam
Zeptal jsem se. А--п-т-х. А_ п_____ А- п-т-х- --------- Аз питах. 0
A- pi--kh. A_ p______ A- p-t-k-. ---------- Az pitakh.
Vždy jsem se ptal. Аз п---о-н-- -ит-х. А_ п________ п_____ А- п-с-о-н-о п-т-х- ------------------- Аз постоянно питах. 0
Az-pos-oy-n-o p--a--. A_ p_________ p______ A- p-s-o-a-n- p-t-k-. --------------------- Az postoyanno pitakh.
vyprávět Р--каз-ам Р________ Р-з-а-в-м --------- Разказвам 0
Raz-a---m R________ R-z-a-v-m --------- Razkazvam
Vyprávěl jsem. А---аз-азвах. А_ р_________ А- р-з-а-в-х- ------------- Аз разказвах. 0
A- --zk-zv--h. A_ r__________ A- r-z-a-v-k-. -------------- Az razkazvakh.
Vyprávěl jsem celou příhodu. А- -азк---- ---а-- ист-ри-. А_ р_______ ц_____ и_______ А- р-з-а-а- ц-л-т- и-т-р-я- --------------------------- Аз разказах цялата история. 0
Az r-zk---kh------a-- istori-a. A_ r________ t_______ i________ A- r-z-a-a-h t-y-l-t- i-t-r-y-. ------------------------------- Az razkazakh tsyalata istoriya.
učit se Уча У__ У-а --- Уча 0
U-ha U___ U-h- ---- Ucha
Učil jsem se. Аз -чих. А_ у____ А- у-и-. -------- Аз учих. 0
A- -chikh. A_ u______ A- u-h-k-. ---------- Az uchikh.
Učil jsem se celý večer. Аз-у-их -я-а-веч--. А_ у___ ц___ в_____ А- у-и- ц-л- в-ч-р- ------------------- Аз учих цяла вечер. 0
A- uch-k- tsyala ve----. A_ u_____ t_____ v______ A- u-h-k- t-y-l- v-c-e-. ------------------------ Az uchikh tsyala vecher.
pracovat Ра-отя Р_____ Р-б-т- ------ Работя 0
Rabo--a R______ R-b-t-a ------- Rabotya
Pracoval jsem. Аз--а-о-их. А_ р_______ А- р-б-т-х- ----------- Аз работих. 0
A---a-----h. A_ r________ A- r-b-t-k-. ------------ Az rabotikh.
Pracoval jsem celý den. Аз-раб---х-ц---д--. А_ р______ ц__ д___ А- р-б-т-х ц-л д-н- ------------------- Аз работих цял ден. 0
Az-ra----kh---ya- den. A_ r_______ t____ d___ A- r-b-t-k- t-y-l d-n- ---------------------- Az rabotikh tsyal den.
jíst Я- Я_ Я- -- Ям 0
Yam Y__ Y-m --- Yam
Jedl jsem. Аз---о-. А_ я____ А- я-о-. -------- Аз ядох. 0
A--y-d-k-. A_ y______ A- y-d-k-. ---------- Az yadokh.
Snědl jsem všechno jídlo. А-------х--си-ка-- х-ана. А_ и_____ в_______ х_____ А- и-я-о- в-и-к-т- х-а-а- ------------------------- Аз изядох всичката храна. 0
A- izy-do---v---h--ta-k--an-. A_ i_______ v________ k______ A- i-y-d-k- v-i-h-a-a k-r-n-. ----------------------------- Az izyadokh vsichkata khrana.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!