Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   sr У ресторану 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [тридесет и два]

32 [trideset i dva]

У ресторану 4

[U restoranu 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Је--н-----ом---т-с--к-ч-п--. Ј_______ п______ с_ к_______ Ј-д-н-у- п-м-р-т с- к-ч-п-м- ---------------------------- Једанпут помфрит са кечапом. 0
Jed-n--t p--f--- s- keč--o-. J_______ p______ s_ k_______ J-d-n-u- p-m-r-t s- k-č-p-m- ---------------------------- Jedanput pomfrit sa kečapom.
A dvakrát s majonézou. И----п-- с---ј-н-зо-. И д_____ с м_________ И д-а-у- с м-ј-н-з-м- --------------------- И двапут с мајонезом. 0
I-d--pu- s -----ezo-. I d_____ s m_________ I d-a-u- s m-j-n-z-m- --------------------- I dvaput s majonezom.
A třikrát párek s hořčicí. И ---п-- -р---у ----с--у с---енф-м. И т_____ п_____ к_______ с_ с______ И т-и-у- п-ж-н- к-б-с-ц- с- с-н-о-. ----------------------------------- И трипут пржену кобасицу са сенфом. 0
I ----u- prž-n------s----s--s-nf--. I t_____ p_____ k_______ s_ s______ I t-i-u- p-ž-n- k-b-s-c- s- s-n-o-. ----------------------------------- I triput prženu kobasicu sa senfom.
Jakou máte zeleninu? Ка-----ов-ће --ате? К____ п_____ и_____ К-к-о п-в-ћ- и-а-е- ------------------- Какво поврће имате? 0
K-k-o--o-r-́- imate? K____ p_____ i_____ K-k-o p-v-c-e i-a-e- -------------------- Kakvo povrće imate?
Máte fazole? Има----и--асуља? И____ л_ п______ И-а-е л- п-с-љ-? ---------------- Имате ли пасуља? 0
Im-t- ---pas-lj-? I____ l_ p_______ I-a-e l- p-s-l-a- ----------------- Imate li pasulja?
Máte květák? Имат--л--к-р--о--? И____ л_ к________ И-а-е л- к-р-и-л-? ------------------ Имате ли карфиола? 0
I---e--i --rf--la? I____ l_ k________ I-a-e l- k-r-i-l-? ------------------ Imate li karfiola?
Mám rád / ráda kukuřici. Ј- -а-о ---ем -уку-уз. Ј_ р___ ј____ к_______ Ј- р-д- ј-д-м к-к-р-з- ---------------------- Ја радо једем кукуруз. 0
Ja-r--o j-de----ku-uz. J_ r___ j____ k_______ J- r-d- j-d-m k-k-r-z- ---------------------- Ja rado jedem kukuruz.
Mám rád / ráda okurky. Ј- ---о---д-----ас-а-це. Ј_ р___ ј____ к_________ Ј- р-д- ј-д-м к-а-т-в-е- ------------------------ Ја радо једем краставце. 0
Ja -ad--j--em--ras--vc-. J_ r___ j____ k_________ J- r-d- j-d-m k-a-t-v-e- ------------------------ Ja rado jedem krastavce.
Mám rád / ráda rajčata. Ја-р-----е-е----------. Ј_ р___ ј____ п________ Ј- р-д- ј-д-м п-р-д-ј-. ----------------------- Ја радо једем парадајз. 0
J---a-o---de--par--a--. J_ r___ j____ p________ J- r-d- j-d-m p-r-d-j-. ----------------------- Ja rado jedem paradajz.
Máte také rád / ráda pórek? Ј--е-е----- ---ра-о -ра-и---? Ј_____ л_ и В_ р___ п________ Ј-д-т- л- и В- р-д- п-а-и-у-? ----------------------------- Једете ли и Ви радо празилук? 0
Jed--e -i--------do--r---l-k? J_____ l_ i V_ r___ p________ J-d-t- l- i V- r-d- p-a-i-u-? ----------------------------- Jedete li i Vi rado praziluk?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Је--т- л--В- рад- и--и---- -у-ус? Ј_____ л_ В_ р___ и к_____ к_____ Ј-д-т- л- В- р-д- и к-с-л- к-п-с- --------------------------------- Једете ли Ви радо и кисели купус? 0
Jed--e-li -i rad--i kis--i---p--? J_____ l_ V_ r___ i k_____ k_____ J-d-t- l- V- r-d- i k-s-l- k-p-s- --------------------------------- Jedete li Vi rado i kiseli kupus?
Máte také rád / ráda čočku? Је--т- -- В- -адо --л---? Ј_____ л_ В_ р___ и л____ Ј-д-т- л- В- р-д- и л-ћ-? ------------------------- Једете ли Ви радо и лећу? 0
J---t--l--V- ---- i-lec-u? J_____ l_ V_ r___ i l____ J-d-t- l- V- r-d- i l-c-u- -------------------------- Jedete li Vi rado i leću?
Máš také rád / ráda mrkev? Је-е--ли - т- ра-- -арг-реп-? Ј____ л_ и т_ р___ ш_________ Ј-д-ш л- и т- р-д- ш-р-а-е-у- ----------------------------- Једеш ли и ти радо шаргарепу? 0
Je--š li-i t------ ----a---u? J____ l_ i t_ r___ š_________ J-d-š l- i t- r-d- š-r-a-e-u- ----------------------------- Jedeš li i ti rado šargarepu?
Máš také rád / ráda brokolici? Ј--еш ли - т--ра-- бр-----? Ј____ л_ и т_ р___ б_______ Ј-д-ш л- и т- р-д- б-о-у-e- --------------------------- Једеш ли и ти радо брокулe? 0
Je----li-- t--r-do b-oku--? J____ l_ i t_ r___ b_______ J-d-š l- i t- r-d- b-o-u-e- --------------------------- Jedeš li i ti rado brokule?
Máš také rád / ráda papriku? Је-еш -- и т- ра-- п--р--у? Ј____ л_ и т_ р___ п_______ Ј-д-ш л- и т- р-д- п-п-и-у- --------------------------- Једеш ли и ти радо паприку? 0
Je-e--li-i--i-r--o p-pri-u? J____ l_ i t_ r___ p_______ J-d-š l- i t- r-d- p-p-i-u- --------------------------- Jedeš li i ti rado papriku?
Nemám rád cibuli. Ј- не--о-и--л--. Ј_ н_ в____ л___ Ј- н- в-л-м л-к- ---------------- Ја не волим лук. 0
Ja ne v-lim l-k. J_ n_ v____ l___ J- n- v-l-m l-k- ---------------- Ja ne volim luk.
Nemám rád olivy. Ј- -е-в--им ---ли-е. Ј_ н_ в____ м_______ Ј- н- в-л-м м-с-и-е- -------------------- Ја не волим маслине. 0
J- -e----i- --s----. J_ n_ v____ m_______ J- n- v-l-m m-s-i-e- -------------------- Ja ne volim masline.
Nemám rád houby. Ја----в---- г-и--. Ј_ н_ в____ г_____ Ј- н- в-л-м г-и-е- ------------------ Ја не волим гљиве. 0
J---e ----- --ji--. J_ n_ v____ g______ J- n- v-l-m g-j-v-. ------------------- Ja ne volim gljive.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!