Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   uz Poezdda

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [ottiz tort]

Poezdda

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Bu-Ber-i-ga b-ra-ig-- -oyez--i? B_ B_______ b________ p________ B- B-r-i-g- b-r-d-g-n p-y-z-m-? ------------------------------- Bu Berlinga boradigan poyezdmi? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? So---n----d- --ye-- k--a-i? S___ n______ p_____ k______ S-a- n-c-a-a p-y-z- k-t-d-? --------------------------- Soat nechada poyezd ketadi? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? P-ezd --rl--ga-q---o--ke-ad-? P____ B_______ q_____ k______ P-e-d B-r-i-g- q-c-o- k-l-d-? ----------------------------- Poezd Berlinga qachon keladi? 0
S dovolením, mohu projít? K-chi---i-,-ot----- mu-k-n--? K__________ o______ m________ K-c-i-a-i-, o-i-h-m m-m-i-m-? ----------------------------- Kechirasiz, otishim mumkinmi? 0
Myslím, že toto je mé místo. Me-imc--- bu -oy-m-ni--. M________ b_ j__ m______ M-n-m-h-, b- j-y m-n-k-. ------------------------ Menimcha, bu joy meniki. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Me---cha- s-----nin--orni-d- -t--ib--z. M________ s__ m_____ o______ o_________ M-n-m-h-, s-z m-n-n- o-n-m-a o-i-i-s-z- --------------------------------------- Menimcha, siz mening ornimda otiribsiz. 0
Kde je spací vůz? U-q---i --y----? U______ q_______ U-q-c-i q-y-r-a- ---------------- Uyquchi qayerda? 0
Spací vůz je na konci vlaku. S-pal -o-ez-nin- -x-r--a. S____ p_________ o_______ S-p-l p-y-z-n-n- o-i-i-a- ------------------------- Shpal poyezdning oxirida. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. V- -v-a-----hina-- q---rda? --B-sh--a. V_ o____ m________ q_______ - B_______ V- o-q-t m-s-i-a-i q-y-r-a- - B-s-i-a- -------------------------------------- Va ovqat mashinasi qayerda? - Boshida. 0
Mohu spát dole? p---da ux-a--m bo--dim-? p_____ u______ b________ p-s-d- u-l-s-m b-l-d-m-? ------------------------ pastda uxlasam boladimi? 0
Mohl bych spát uprostřed? o-tada u-l---- -ol--i-i? o_____ u______ b________ o-t-d- u-l-s-m b-l-d-m-? ------------------------ ortada uxlasam boladimi? 0
Mohl bych spát nahoře? y--o-i -a--td- u---sam--ola-i-i? y_____ q______ u______ b________ y-q-r- q-v-t-a u-l-s-m b-l-d-m-? -------------------------------- yuqori qavatda uxlasam boladimi? 0
Kdy budeme na hranici? B-z -ach-- ----a--d----? B__ q_____ c____________ B-z q-c-o- c-e-a-a-a-i-? ------------------------ Biz qachon chegaradamiz? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? B--l-nga -a---at--a-------q- ol--i? B_______ s______ q_____ v___ o_____ B-r-i-g- s-y-h-t q-n-h- v-q- o-a-i- ----------------------------------- Berlinga sayohat qancha vaqt oladi? 0
Má ten vlak zpoždění? P-ye-- -----k---i? P_____ k__________ P-y-z- k-c-i-d-m-? ------------------ Poyezd kechikdimi? 0
Máte něco na čtení? O----igan-na--angiz bo-m-? O________ n________ b_____ O-i-d-g-n n-r-a-g-z b-r-i- -------------------------- Oqiydigan narsangiz bormi? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Bu-ye-da- y----c-ish-mu--in-i? B_ y_____ y_________ m________ B- y-r-a- y-b-i-h-s- m-m-i-m-? ------------------------------ Bu yerdan yeb-ichish mumkinmi? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Il----s, meni---tal-b-s--t-- da uy-ota olasi---? I_______ m___ e______ s___ 7 d_ u_____ o________ I-t-m-s- m-n- e-t-l-b s-a- 7 d- u-g-t- o-a-i-m-? ------------------------------------------------ Iltimos, meni ertalab soat 7 da uygota olasizmi? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!