Konverzační příručka

cs V taxíku   »   hi टैक्सी में

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

३८ [अड़तीस]

38 [adatees]

टैक्सी में

[taiksee mein]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. कृ-य- ए--ट-क्-ी-ब---इए क-पय- एक ट-क-स- ब-ल-इए क-प-ा ए- ट-क-स- ब-ल-इ- ---------------------- कृपया एक टैक्सी बुलाइए 0
k--ay- e--t-i-s---bul-ie krpaya ek taiksee bulaie k-p-y- e- t-i-s-e b-l-i- ------------------------ krpaya ek taiksee bulaie
Kolik to stojí na nádraží? स्-----तक--ि-----ग-गा? स-ट-शन तक क-तन- लग-ग-? स-ट-श- त- क-त-ा ल-े-ा- ---------------------- स्टेशन तक कितना लगेगा? 0
s--sha- -ak -it--- l-ge--? steshan tak kitana lagega? s-e-h-n t-k k-t-n- l-g-g-? -------------------------- steshan tak kitana lagega?
Kolik to stojí na letiště? हव-ई-अ------- कि--ा -गे-ा? हव-ई अड-ड- तक क-तन- लग-ग-? ह-ा- अ-्-े त- क-त-ा ल-े-ा- -------------------------- हवाई अड्डे तक कितना लगेगा? 0
h-v-ee -dd--tak--i-a-a l-g-ga? havaee adde tak kitana lagega? h-v-e- a-d- t-k k-t-n- l-g-g-? ------------------------------ havaee adde tak kitana lagega?
Pořád rovně, prosím. क---ा स-ध--------िए क-पय- स-ध- आग- चल-ए क-प-ा स-ध- आ-े च-ि- ------------------- कृपया सीधे आगे चलिए 0
k-p------e-he--age-ch-lie krpaya seedhe aage chalie k-p-y- s-e-h- a-g- c-a-i- ------------------------- krpaya seedhe aage chalie
Zde doprava, prosím. कृ-या----- ---द-ह--े क-पय- यह-- स- द-ह-न- क-प-ा य-ा- स- द-ह-न- -------------------- कृपया यहाँ से दाहिने 0
kr-a-- yahaan s---a-h--e krpaya yahaan se daahine k-p-y- y-h-a- s- d-a-i-e ------------------------ krpaya yahaan se daahine
Na rohu doleva, prosím. क-पया--स न------------ं क-पय- उस न-क-कड पर ब-ऐ- क-प-ा उ- न-क-क- प- ब-ऐ- ----------------------- कृपया उस नुक्कड पर बाऐं 0
kr-aya--s -uk-ad--ar baa-n krpaya us nukkad par baain k-p-y- u- n-k-a- p-r b-a-n -------------------------- krpaya us nukkad par baain
Mám naspěch. मैं -ल-द- -े- --ँ म-- जल-द- म-- ह-- म-ं ज-्-ी म-ं ह-ँ ----------------- मैं जल्दी में हूँ 0
m-i---ald----e------n main jaldee mein hoon m-i- j-l-e- m-i- h-o- --------------------- main jaldee mein hoon
Mám čas. म-र- प---समय है म-र- प-स समय ह- म-र- प-स स-य ह- --------------- मेरे पास समय है 0
m--e---a--sa-ay---i mere paas samay hai m-r- p-a- s-m-y h-i ------------------- mere paas samay hai
Jeďte, prosím, pomaleji. क--या-ध-----ला-ये क-पय- ध-र- चल-इय- क-प-ा ध-र- च-ा-य- ----------------- कृपया धीरे चलाइये 0
kr---a------- --a----e krpaya dheere chalaiye k-p-y- d-e-r- c-a-a-y- ---------------------- krpaya dheere chalaiye
Zastavte zde, prosím. कृ-य- -ह-ँ रु- -ा-ए क-पय- यह-- र-क ज-इए क-प-ा य-ा- र-क ज-इ- ------------------- कृपया यहाँ रुक जाइए 0
kr--ya-y--a-n--uk -aie krpaya yahaan ruk jaie k-p-y- y-h-a- r-k j-i- ---------------------- krpaya yahaan ruk jaie
Počkejte chvilku, prosím. क-पया-ए---ैक--ड---र-ए क-पय- एक स-कन-ड ठहर-ए क-प-ा ए- स-क-्- ठ-र-ए --------------------- कृपया एक सैकन्ड ठहरिए 0
krpay- ek --ik------aha-ie krpaya ek saikand thaharie k-p-y- e- s-i-a-d t-a-a-i- -------------------------- krpaya ek saikand thaharie
Jsem hned zpátky. म-ं--ु---- व-पस-आता-/--ती---ँ म-- त-रन-त व-पस आत- / आत- ह-- म-ं त-र-्- व-प- आ-ा / आ-ी ह-ँ ----------------------------- मैं तुरन्त वापस आता / आती हूँ 0
m-in------t-vaa-as---ta-/ -a-------n main turant vaapas aata / aatee hoon m-i- t-r-n- v-a-a- a-t- / a-t-e h-o- ------------------------------------ main turant vaapas aata / aatee hoon
Prosím, dejte mi účet. कृ-या -ु-े ---द -ीज-ए क-पय- म-झ- रस-द द-ज-ए क-प-ा म-झ- र-ी- द-ज-ए --------------------- कृपया मुझे रसीद दीजिए 0
k--a-a-m-----rase-- -e--ie krpaya mujhe raseed deejie k-p-y- m-j-e r-s-e- d-e-i- -------------------------- krpaya mujhe raseed deejie
Nemám drobné. म-र--प-स--ु-्टे --स- -ही- ह-ं म-र- प-स छ-ट-ट- प-स- नह-- ह-- म-र- प-स छ-ट-ट- प-स- न-ी- ह-ं ----------------------------- मेरे पास छुट्टे पैसे नहीं हैं 0
me-- p--s-chh-tt---a-----ahi-----n mere paas chhutte paise nahin hain m-r- p-a- c-h-t-e p-i-e n-h-n h-i- ---------------------------------- mere paas chhutte paise nahin hain
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. ठ-क--ै-ब--ी -- -े ----है ठ-क ह- ब-क- आप क- ल-ए ह- ठ-क ह- ब-क- आ- क- ल-ए ह- ------------------------ ठीक है बाकी आप के लिए है 0
th--- -ai---a--- aa------i--hai theek hai baakee aap ke lie hai t-e-k h-i b-a-e- a-p k- l-e h-i ------------------------------- theek hai baakee aap ke lie hai
Zavezte mě na tuto adresu. म--े -स --- -र--- चलिए म-झ- इस पत- पर ल- चल-ए म-झ- इ- प-े प- ल- च-ि- ---------------------- मुझे इस पते पर ले चलिए 0
m-----i- -a-e-par----c-alie mujhe is pate par le chalie m-j-e i- p-t- p-r l- c-a-i- --------------------------- mujhe is pate par le chalie
Odvezte mě do mého hotelu. मुझ- --रे होट-------िए म-झ- म-र- ह-टल ल- चल-ए म-झ- म-र- ह-ट- ल- च-ि- ---------------------- मुझे मेरे होटल ले चलिए 0
mu-he -----ho--l l- -ha--e mujhe mere hotal le chalie m-j-e m-r- h-t-l l- c-a-i- -------------------------- mujhe mere hotal le chalie
Odvezte mě na pláž. मु-- किन-र---- -े---िए म-झ- क-न-र- पर ल- चल-ए म-झ- क-न-र- प- ल- च-ि- ---------------------- मुझे किनारे पर ले चलिए 0
mu-he -in-----p-r-le----lie mujhe kinaare par le chalie m-j-e k-n-a-e p-r l- c-a-i- --------------------------- mujhe kinaare par le chalie

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?