Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   ro La discotecă

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [patruzeci şi şase]

La discotecă

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Je to místo volné? Este --ber-locul--ce-ta? E___ l____ l____ a______ E-t- l-b-r l-c-l a-e-t-? ------------------------ Este liber locul acesta? 0
Mohu si k Vám přisednout? P-- -ă----aş------gă d-m----o----ă? P__ s_ m_ a___ l____ d_____________ P-t s- m- a-e- l-n-ă d-m-e-v-a-t-ă- ----------------------------------- Pot să mă aşez lângă dumneavoastră? 0
Prosím. Cu -l-c-re. C_ p_______ C- p-ă-e-e- ----------- Cu plăcere. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? Cum -i--- p--- m----a? C__ v_ s_ p___ m______ C-m v- s- p-r- m-z-c-? ---------------------- Cum vi se pare muzica? 0
Je moc hlasitá. Un---- pr-- ----. U_ p__ p___ t____ U- p-c p-e- t-r-. ----------------- Un pic prea tare. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Da---o-m--i- -â--- f--r-e -i-e. D__ f_______ c____ f_____ b____ D-r f-r-a-i- c-n-ă f-a-t- b-n-. ------------------------------- Dar formaţia cântă foarte bine. 0
Chodíte sem často? Su-t-ţ---de-ea a-c-? S______ a_____ a____ S-n-e-i a-e-e- a-c-? -------------------- Sunteţi adesea aici? 0
Ne, jsem tu poprvé. Nu- asta-e -r-ma da-ă. N__ a___ e p____ d____ N-, a-t- e p-i-a d-t-. ---------------------- Nu, asta e prima dată. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Nu------i --st----i-d----a--i. N_ a_ m__ f___ n________ a____ N- a- m-i f-s- n-c-o-a-ă a-c-. ------------------------------ Nu am mai fost niciodată aici. 0
Tančíte? D-ns---? D_______ D-n-a-i- -------- Dansaţi? 0
Možná později. Ma- -â-ziu----t-. M__ t_____ p_____ M-i t-r-i- p-a-e- ----------------- Mai târziu poate. 0
Neumím moc dobře tancovat. Nu -t-u-s--d---e- aşa----bine. N_ ş___ s_ d_____ a__ d_ b____ N- ş-i- s- d-n-e- a-a d- b-n-. ------------------------------ Nu ştiu să dansez aşa de bine. 0
To je úplně jednoduché. E-te-f-art- ---p-u. E___ f_____ s______ E-t- f-a-t- s-m-l-. ------------------- Este foarte simplu. 0
Ukážu vám to. Vă a-ă-. V_ a____ V- a-ă-. -------- Vă arăt. 0
Ne, až někdy jindy. N-- ma----n---l-ă-ată. N__ m__ b___ a________ N-, m-i b-n- a-t-d-t-. ---------------------- Nu, mai bine altădată. 0
Čekáte na někoho? A-tept-ţi------neva? A________ p_ c______ A-t-p-a-i p- c-n-v-? -------------------- Aşteptaţi pe cineva? 0
Ano, na svého přítele. Da, -e -r----nul m--. D__ p_ p________ m___ D-, p- p-i-t-n-l m-u- --------------------- Da, pe prietenul meu. 0
Tamhle zrovna přichází! U--- că-----! U___ c_ v____ U-t- c- v-n-! ------------- Uite că vine! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!