Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   ro La discotecă

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [patruzeci şi şase]

La discotecă

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Je to místo volné? E--- l---r--o-ul-ace-t-? Este liber locul acesta? E-t- l-b-r l-c-l a-e-t-? ------------------------ Este liber locul acesta? 0
Mohu si k Vám přisednout? P-t-s---ă a--- -ân---dumn------tr-? Pot să mă aşez lângă dumneavoastră? P-t s- m- a-e- l-n-ă d-m-e-v-a-t-ă- ----------------------------------- Pot să mă aşez lângă dumneavoastră? 0
Prosím. Cu plăc-r-. Cu plăcere. C- p-ă-e-e- ----------- Cu plăcere. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? Cu- vi--- p-r--m----a? Cum vi se pare muzica? C-m v- s- p-r- m-z-c-? ---------------------- Cum vi se pare muzica? 0
Je moc hlasitá. Un -i- p-e- t---. Un pic prea tare. U- p-c p-e- t-r-. ----------------- Un pic prea tare. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Da----rma--- cân-- ---r---bine. Dar formaţia cântă foarte bine. D-r f-r-a-i- c-n-ă f-a-t- b-n-. ------------------------------- Dar formaţia cântă foarte bine. 0
Chodíte sem často? S-nte-------e----c-? Sunteţi adesea aici? S-n-e-i a-e-e- a-c-? -------------------- Sunteţi adesea aici? 0
Ne, jsem tu poprvé. Nu,-a-ta-e ---ma--at-. Nu, asta e prima dată. N-, a-t- e p-i-a d-t-. ---------------------- Nu, asta e prima dată. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Nu--m--a-----t---c-od--ă-aici. Nu am mai fost niciodată aici. N- a- m-i f-s- n-c-o-a-ă a-c-. ------------------------------ Nu am mai fost niciodată aici. 0
Tančíte? D--s-ţ-? Dansaţi? D-n-a-i- -------- Dansaţi? 0
Možná později. M-i-t-r-i---o-t-. Mai târziu poate. M-i t-r-i- p-a-e- ----------------- Mai târziu poate. 0
Neumím moc dobře tancovat. N---t-u--ă-dans-z-----d- --ne. Nu ştiu să dansez aşa de bine. N- ş-i- s- d-n-e- a-a d- b-n-. ------------------------------ Nu ştiu să dansez aşa de bine. 0
To je úplně jednoduché. Este-fo--te---mpl-. Este foarte simplu. E-t- f-a-t- s-m-l-. ------------------- Este foarte simplu. 0
Ukážu vám to. Vă--r-t. Vă arăt. V- a-ă-. -------- Vă arăt. 0
Ne, až někdy jindy. N-, mai --n- a-tăd-tă. Nu, mai bine altădată. N-, m-i b-n- a-t-d-t-. ---------------------- Nu, mai bine altădată. 0
Čekáte na někoho? A-te--a-- pe -i--va? Aşteptaţi pe cineva? A-t-p-a-i p- c-n-v-? -------------------- Aşteptaţi pe cineva? 0
Ano, na svého přítele. Da,-pe--riete-ul----. Da, pe prietenul meu. D-, p- p-i-t-n-l m-u- --------------------- Da, pe prietenul meu. 0
Tamhle zrovna přichází! U--e-că -i-e! Uite că vine! U-t- c- v-n-! ------------- Uite că vine! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!