Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   uz inkor 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [oltmish besh]

inkor 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština uzbečtina Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Uz-- qimma-m-? U___ q________ U-u- q-m-a-m-? -------------- Uzuk qimmatmi? 0
Ne, stojí jen sto euro. Yo----- fa-at-yu- ev---t-radi. Y___ b_ f____ y__ e___ t______ Y-q- b- f-q-t y-z e-r- t-r-d-. ------------------------------ Yoq, bu faqat yuz evro turadi. 0
Ale já mám jen padesát. L-k---me----f---t el-i- -o-. L____ m____ f____ e____ b___ L-k-n m-n-a f-q-t e-l-k b-r- ---------------------------- Lekin menda faqat ellik bor. 0
Jsi už hotový / hotová? S-z-t--atd-ng--mi? S__ t_____________ S-z t-g-t-i-g-z-i- ------------------ Siz tugatdingizmi? 0
Ne, ještě ne. Yo----l--emas. Y__ h___ e____ Y-q h-l- e-a-. -------------- Yoq hali emas. 0
Ale už brzo budu hotový. L-ki---ez-o---a t-g-t-m--. L____ t__ o____ t_________ L-k-n t-z o-a-a t-g-t-m-n- -------------------------- Lekin tez orada tugataman. 0
Chceš ještě polévku? Ya---o-h --t--siz--? Y___ o__ i__________ Y-n- o-h i-t-y-i-m-? -------------------- Yana osh istaysizmi? 0
Ne, už nechci. Y-q- ---------a--s---a---n. Y___ m__ b_____ i__________ Y-q- m-n b-s-q- i-t-m-y-a-. --------------------------- Yoq, men boshqa istamayman. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. A-m- ya-- bir m-zqa-m--. A___ y___ b__ m_________ A-m- y-n- b-r m-z-a-m-q- ------------------------ Ammo yana bir muzqaymoq. 0
Bydlíš tady už dlouho? Siz-bu erda-u-o- vaqt------d-n--zmi? S__ b_ e___ u___ v___ y_____________ S-z b- e-d- u-o- v-q- y-s-a-i-g-z-i- ------------------------------------ Siz bu erda uzoq vaqt yashadingizmi? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Yoq, f--a- bir oy. Y___ f____ b__ o__ Y-q- f-q-t b-r o-. ------------------ Yoq, faqat bir oy. 0
Ale znám už hodně lidí. Le-in---n -ll-qa-h---k----d-mla-n--bil----. L____ m__ a_________ k__ o________ b_______ L-k-n m-n a-l-q-c-o- k-p o-a-l-r-i b-l-m-n- ------------------------------------------- Lekin men allaqachon kop odamlarni bilaman. 0
Pojedeš zítra domů? er-a-- -y-a --tas-nmi e_____ u___ k________ e-t-g- u-g- k-t-s-n-i --------------------- ertaga uyga ketasanmi 0
Ne, až o víkendu. Yo-, f---t --fta -x-r-. Y___ f____ h____ o_____ Y-q- f-q-t h-f-a o-i-i- ----------------------- Yoq, faqat hafta oxiri. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. Leki- -a--h-nba k-n- -a-tama-. L____ y________ k___ q________ L-k-n y-k-h-n-a k-n- q-y-a-a-. ------------------------------ Lekin yakshanba kuni qaytaman. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Q--i-giz -al--k--t- bolg-n-i? Q_______ h___ k____ b________ Q-z-n-i- h-l- k-t-a b-l-a-m-? ----------------------------- Qizingiz hali katta bolganmi? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Yo‘-, u----i---a o‘--y-tt- -oshd-. Y____ u e_______ o__ y____ y______ Y-‘-, u e-d-g-n- o-n y-t-i y-s-d-. ---------------------------------- Yo‘q, u endigina o‘n yetti yoshda. 0
Ale už má přítele. Amm---n----al-----h-n-yi-i-i -or. A___ u____ a_________ y_____ b___ A-m- u-i-g a-l-q-c-o- y-g-t- b-r- --------------------------------- Ammo uning allaqachon yigiti bor. 0

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!