Konverzační příručka

cs muset něco   »   kn ಏನಾದರು ಅವಶ್ಯವಾಗಿ ಮಾಡುವುದು

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

೭೨ [ಎಪ್ಪತ್ತೆರಡು]

72 [Eppatteraḍu]

ಏನಾದರು ಅವಶ್ಯವಾಗಿ ಮಾಡುವುದು

ēnādaru avaśyavāgi māḍuvudu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
muset (ಅ----) ಬೇ-ು. (_____ ಬೇ__ (-ವ-್-) ಬ-ಕ-. ------------- (ಅವಶ್ಯ) ಬೇಕು. 0
(---ś-a) bēk-. (_______ b____ (-v-ś-a- b-k-. -------------- (avaśya) bēku.
Musím poslat dopis. ನಾ-ು - -ಾಗ-ವ-್-- -ಳು--ಸ(-ೇ-ಬ-ಕ-. ನಾ_ ಆ ಕಾ_____ ಕ_________ ನ-ನ- ಆ ಕ-ಗ-ವ-್-ು ಕ-ು-ಿ-(-ೇ-ಬ-ಕ-. -------------------------------- ನಾನು ಆ ಕಾಗದವನ್ನು ಕಳುಹಿಸ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
Nā-- ---āg--a--n-u-ka-uh---(--)b---. N___ ā k__________ k________________ N-n- ā k-g-d-v-n-u k-ḷ-h-s-(-ē-b-k-. ------------------------------------ Nānu ā kāgadavannu kaḷuhisa(lē)bēku.
Musím zaplatit za hotel. ನಾ---ಆ ವಸತ-ಗ-ಹ-್-- ಹಣ ಕ------ಬ-ಕ-. ನಾ_ ಆ ವ______ ಹ_ ಕೊ_______ ನ-ನ- ಆ ವ-ತ-ಗ-ಹ-್-ೆ ಹ- ಕ-ಡ-ಲ-)-ೇ-ು- ---------------------------------- ನಾನು ಆ ವಸತಿಗೃಹಕ್ಕೆ ಹಣ ಕೊಡ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N--- - ---a-ig----k---h-ṇa-k--a(l--b---. N___ ā v____________ h___ k____________ N-n- ā v-s-t-g-̥-a-k- h-ṇ- k-ḍ-(-ē-b-k-. ---------------------------------------- Nānu ā vasatigr̥hakke haṇa koḍa(lē)bēku.
Musíš brzy vstávat. ನೀನ---ೆ--ಗ್-- --ಗ--ಳ--ೇ--ೇಕ-. ನೀ_ ಬೆ___ ಬೇ_ ಏ_______ ನ-ನ- ಬ-ಳ-ಗ-ಗ- ಬ-ಗ ಏ-(-ೇ-ಬ-ಕ-. ----------------------------- ನೀನು ಬೆಳಿಗ್ಗೆ ಬೇಗ ಏಳ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N-n- be-i----bē-- ēḷ-(--)b-k-. N___ b______ b___ ē___________ N-n- b-ḷ-g-e b-g- ē-a-l-)-ē-u- ------------------------------ Nīnu beḷigge bēga ēḷa(lē)bēku.
Musíš hodně pracovat. ನೀ-- ತ-ಂ----ೆ-ಸ ಮ-ಡ(-ೇ--ೇ--. ನೀ_ ತುಂ_ ಕೆ__ ಮಾ_______ ನ-ನ- ತ-ಂ-ಾ ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ಲ-)-ೇ-ು- ---------------------------- ನೀನು ತುಂಬಾ ಕೆಲಸ ಮಾಡ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
Nīnu-tu-b- -e--s- -ā--(l---ēk-. N___ t____ k_____ m____________ N-n- t-m-ā k-l-s- m-ḍ-(-ē-b-k-. ------------------------------- Nīnu tumbā kelasa māḍa(lē)bēku.
Musíš být dochvilný / dochvilná. ನ-ನ--ಕಾ--ಿಷ--ನಾಗ----ೇ)ಬ---. ನೀ_ ಕಾ_____________ ನ-ನ- ಕ-ಲ-ಿ-್-ನ-ಗ-ರ-ಲ-)-ೇ-ು- --------------------------- ನೀನು ಕಾಲನಿಷ್ಠನಾಗಿರ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N-nu--āl----ṭ--nāgir-(---bē--. N___ k________________________ N-n- k-l-n-ṣ-h-n-g-r-(-ē-b-k-. ------------------------------ Nīnu kālaniṣṭhanāgira(lē)bēku.
Musí natankovat. ಅ----ಪೆಟ----್ -ುಂ-ಿ-ಿಕೊಳ-ಳಬ---. ಅ__ ಪೆ___ ತುಂ________ ಅ-ನ- ಪ-ಟ-ರ-ಲ- ತ-ಂ-ಿ-ಿ-ೊ-್-ಬ-ಕ-. ------------------------------- ಅವನು ಪೆಟ್ರೋಲ್ ತುಂಬಿಸಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
A---u-peṭ-ōl -u--isi--ḷḷ--ē--. A____ p_____ t________________ A-a-u p-ṭ-ō- t-m-i-i-o-ḷ-b-k-. ------------------------------ Avanu peṭrōl tumbisikoḷḷabēku.
Musí opravit auto. ಅ-ನು -ನ್ನ-ಕ---್ನು ರಿ-ೇರಿ ಮ----ೊ-್-ಬೇ-ು. ಅ__ ತ__ ಕಾ___ ರಿ__ ಮಾ_______ ಅ-ನ- ತ-್- ಕ-ರ-್-ು ರ-ಪ-ರ- ಮ-ಡ-ಕ-ಳ-ಳ-ೇ-ು- --------------------------------------- ಅವನು ತನ್ನ ಕಾರನ್ನು ರಿಪೇರಿ ಮಾಡಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
A-an- ta-na k--an-- ---ē----āḍiko-ḷ-b-k-. A____ t____ k______ r_____ m_____________ A-a-u t-n-a k-r-n-u r-p-r- m-ḍ-k-ḷ-a-ē-u- ----------------------------------------- Avanu tanna kārannu ripēri māḍikoḷḷabēku.
Musí umýt auto. ಅವನ-----ನ--ಾ-ನ-ನು----ೆ-ಬೇ-ು. ಅ__ ತ__ ಕಾ___ ತೊ_____ ಅ-ನ- ತ-್- ಕ-ರ-್-ು ತ-ಳ-ಯ-ೇ-ು- ---------------------------- ಅವನು ತನ್ನ ಕಾರನ್ನು ತೊಳೆಯಬೇಕು. 0
Av-nu------ kāra-nu toḷ---b-ku. A____ t____ k______ t__________ A-a-u t-n-a k-r-n-u t-ḷ-y-b-k-. ------------------------------- Avanu tanna kārannu toḷeyabēku.
Musí jít nakoupit. ಅವ-ು -ೊಂ-- ---್-ಬ-ಕ-. ಅ__ ಕೊಂ_ ಕೊ_____ ಅ-ಳ- ಕ-ಂ-ು ಕ-ಳ-ಳ-ೇ-ು- --------------------- ಅವಳು ಕೊಂಡು ಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
Avaḷu k-ṇ----o-ḷ-----. A____ k____ k_________ A-a-u k-ṇ-u k-ḷ-a-ē-u- ---------------------- Avaḷu koṇḍu koḷḷabēku.
Musí uklidit byt. ಅ--ು--ನೆಯನ್ನು ಸ--ಚ-ಚ---ಿಸ--ಕ-. ಅ__ ಮ____ ಸ್_________ ಅ-ಳ- ಮ-ೆ-ನ-ನ- ಸ-ವ-್-ಗ-ಳ-ಸ-ೇ-ು- ------------------------------ ಅವಳು ಮನೆಯನ್ನು ಸ್ವಚ್ಚಗೊಳಿಸಬೇಕು. 0
Avaḷ- -a--yannu ---c--goḷ-s---ku. A____ m________ s________________ A-a-u m-n-y-n-u s-a-c-g-ḷ-s-b-k-. --------------------------------- Avaḷu maneyannu svaccagoḷisabēku.
Musí vyprat prádlo. ಅ--- ---ಟೆಗಳ-------------. ಅ__ ಬ______ ಒ_____ ಅ-ಳ- ಬ-್-ೆ-ಳ-್-ು ಒ-ೆ-ಬ-ಕ-. -------------------------- ಅವಳು ಬಟ್ಟೆಗಳನ್ನು ಒಗೆಯಬೇಕು. 0
Avaḷu-b-ṭ-eg--a-n----ey--ēku. A____ b___________ o_________ A-a-u b-ṭ-e-a-a-n- o-e-a-ē-u- ----------------------------- Avaḷu baṭṭegaḷannu ogeyabēku.
Musíme okamžitě do školy. ನಾವು --ಕ--ಲ--ಶಾಲ--- ಹೋ----ು ನಾ_ ಈ ಕೂ__ ಶಾ__ ಹೋ___ ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ಶ-ಲ-ಗ- ಹ-ಗ-ೇ-ು --------------------------- ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ಶಾಲೆಗೆ ಹೋಗಬೇಕು 0
Nā---ī-k-ḍ-le -ā---e---g-b-ku N___ ī k_____ ś_____ h_______ N-v- ī k-ḍ-l- ś-l-g- h-g-b-k- ----------------------------- Nāvu ī kūḍale śālege hōgabēku
Musíme okamžitě do práce. ನ--- ---ೂಡ----ೆ--ಕ--ೆ ----ೇಕ-. ನಾ_ ಈ ಕೂ__ ಕೆ____ ಹೋ____ ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ಕ-ಲ-ಕ-ಕ- ಹ-ಗ-ೇ-ು- ------------------------------ ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ಕೆಲಸಕ್ಕೆ ಹೋಗಬೇಕು. 0
n--- ī--ūḍa-e-k-l-s---e --g-----. n___ ī k_____ k________ h________ n-v- ī k-ḍ-l- k-l-s-k-e h-g-b-k-. --------------------------------- nāvu ī kūḍale kelasakke hōgabēku.
Musíme okamžitě k lékaři. ನಾವ--ಈ-ಕ-ಡಲೆ-ವೈದ-ಯರ--ಳ- --ಗ----. ನಾ_ ಈ ಕೂ__ ವೈ___ ಬ_ ಹೋ____ ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ವ-ದ-ಯ- ಬ-ಿ ಹ-ಗ-ೇ-ು- -------------------------------- ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ವೈದ್ಯರ ಬಳಿ ಹೋಗಬೇಕು. 0
N-v- ī -ū---e v--d-a-- ---i-h--ab---. N___ ī k_____ v_______ b___ h________ N-v- ī k-ḍ-l- v-i-y-r- b-ḷ- h-g-b-k-. ------------------------------------- Nāvu ī kūḍale vaidyara baḷi hōgabēku.
Musíte počkat na autobus. ನ----ಬ-್ ಗೆ ಕ--ಬೇ--. ನೀ_ ಬ_ ಗೆ ಕಾ____ ನ-ವ- ಬ-್ ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- -------------------- ನೀವು ಬಸ್ ಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
Nī-u b-s -- k-y-b-k-. N___ b__ g_ k________ N-v- b-s g- k-y-b-k-. --------------------- Nīvu bas ge kāyabēku.
Musíte počkat na vlak. ನೀವು--ೈ-ು --ಡಿಗೆ ಕ-ಯಬ-ಕು. ನೀ_ ರೈ_ ಗಾ__ ಕಾ____ ನ-ವ- ರ-ಲ- ಗ-ಡ-ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- ------------------------- ನೀವು ರೈಲು ಗಾಡಿಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
N-v---ailu g-ḍ--e--āya-ē-u. N___ r____ g_____ k________ N-v- r-i-u g-ḍ-g- k-y-b-k-. --------------------------- Nīvu railu gāḍige kāyabēku.
Musíte počkat na taxi. ನ----ಟ----್-ಿ-ೆ ---ಬ-ಕ-. ನೀ_ ಟ್____ ಕಾ____ ನ-ವ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ-ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- ------------------------ ನೀವು ಟ್ಯಾಕ್ಸಿಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
Nīvu-ṭy--si----ā-a--ku. N___ ṭ_______ k________ N-v- ṭ-ā-s-g- k-y-b-k-. ----------------------- Nīvu ṭyāksige kāyabēku.

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…