Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   kn ಗುಣವಾಚಕಗಳು ೨

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

೭೯ [ಎಪ್ಪತ್ತೊಂಬತ್ತು]

79 [Eppattombattu]

ಗುಣವಾಚಕಗಳು ೨

guṇavācakagaḷu -2.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. ನಾನ-----ು-ನೀಲ- ಅಂ-ಿಯ-್---ಧ-ಿ--ದ--ೇನ-. ನಾ_ ಒಂ_ ನೀ_ ಅಂ____ ಧ______ ನ-ನ- ಒ-ದ- ನ-ಲ- ಅ-ಗ-ಯ-್-ು ಧ-ಿ-ಿ-್-ೇ-ೆ- ------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ನೀಲಿ ಅಂಗಿಯನ್ನು ಧರಿಸಿದ್ದೇನೆ. 0
Nā-- o-du nī---aṅ--ya--- dharis-dd-n-. N___ o___ n___ a________ d____________ N-n- o-d- n-l- a-g-y-n-u d-a-i-i-d-n-. -------------------------------------- Nānu ondu nīli aṅgiyannu dharisiddēne.
Mám na sobě červené šaty. ನ-ನು-ಒ----------ಅ-ಗ-ಯ-್ನ--ಧ-ಿಸಿದ-ದ---. ನಾ_ ಒಂ_ ಕೆಂ_ ಅಂ____ ಧ______ ನ-ನ- ಒ-ದ- ಕ-ಂ-ು ಅ-ಗ-ಯ-್-ು ಧ-ಿ-ಿ-್-ೇ-ೆ- -------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ಕೆಂಪು ಅಂಗಿಯನ್ನು ಧರಿಸಿದ್ದೇನೆ. 0
N--u on-u---mpu ----yannu--haris--d-n-. N___ o___ k____ a________ d____________ N-n- o-d- k-m-u a-g-y-n-u d-a-i-i-d-n-. --------------------------------------- Nānu ondu kempu aṅgiyannu dharisiddēne.
Mám na sobě zelené šaty. ನ-ನ- --ದ--ಹಸಿ-- --ಗಿಯನ----ಧ-ಿ-ಿ----ನೆ. ನಾ_ ಒಂ_ ಹ__ ಅಂ____ ಧ______ ನ-ನ- ಒ-ದ- ಹ-ಿ-ು ಅ-ಗ-ಯ-್-ು ಧ-ಿ-ಿ-್-ೇ-ೆ- -------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ಹಸಿರು ಅಂಗಿಯನ್ನು ಧರಿಸಿದ್ದೇನೆ. 0
N-n----d- -as-ru aṅgi-a--u d-a-i-id-ē-e. N___ o___ h_____ a________ d____________ N-n- o-d- h-s-r- a-g-y-n-u d-a-i-i-d-n-. ---------------------------------------- Nānu ondu hasiru aṅgiyannu dharisiddēne.
Koupím černou tašku. ನ-ನು -ಂ----ಪ--------ನ-----ೊ-್-ುತ--ೇ--. ನಾ_ ಒಂ_ ಕ__ ಚೀ____ ಕೊ______ ನ-ನ- ಒ-ದ- ಕ-್-ು ಚ-ಲ-ನ-ನ- ಕ-ಳ-ಳ-ತ-ತ-ನ-. -------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ಕಪ್ಪು ಚೀಲವನ್ನು ಕೊಳ್ಳುತ್ತೇನೆ. 0
Nā-u o-du -a--u -ī--vann- -oḷ-u-t---. N___ o___ k____ c________ k__________ N-n- o-d- k-p-u c-l-v-n-u k-ḷ-u-t-n-. ------------------------------------- Nānu ondu kappu cīlavannu koḷḷuttēne.
Koupím hnědou tašku. ನ--- --ದು---ದು--ೀ-ವನ--ು--ೊ-------ೇನ-. ನಾ_ ಒಂ_ ಕಂ_ ಚೀ____ ಕೊ______ ನ-ನ- ಒ-ದ- ಕ-ದ- ಚ-ಲ-ನ-ನ- ಕ-ಳ-ಳ-ತ-ತ-ನ-. ------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ಕಂದು ಚೀಲವನ್ನು ಕೊಳ್ಳುತ್ತೇನೆ. 0
N-nu -n-----nd- ---ava--u-k-----tē--. N___ o___ k____ c________ k__________ N-n- o-d- k-n-u c-l-v-n-u k-ḷ-u-t-n-. ------------------------------------- Nānu ondu kandu cīlavannu koḷḷuttēne.
Koupím bílou tašku. ನಾನು ---- ಬಿಳ---ೀಲ-------ೊಳ-ಳ-ತ್--ನೆ. ನಾ_ ಒಂ_ ಬಿ_ ಚೀ____ ಕೊ______ ನ-ನ- ಒ-ದ- ಬ-ಳ- ಚ-ಲ-ನ-ನ- ಕ-ಳ-ಳ-ತ-ತ-ನ-. ------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ಬಿಳಿ ಚೀಲವನ್ನು ಕೊಳ್ಳುತ್ತೇನೆ. 0
N-n- --du--i-- cī-av-n----o--ut---e. N___ o___ b___ c________ k__________ N-n- o-d- b-ḷ- c-l-v-n-u k-ḷ-u-t-n-. ------------------------------------ Nānu ondu biḷi cīlavannu koḷḷuttēne.
Potřebuji nové auto. ನನಗೆ ---ು-ಹ-----ಡ- ಬೇ-ು. ನ__ ಒಂ_ ಹೊ_ ಗಾ_ ಬೇ__ ನ-ಗ- ಒ-ದ- ಹ-ಸ ಗ-ಡ- ಬ-ಕ-. ------------------------ ನನಗೆ ಒಂದು ಹೊಸ ಗಾಡಿ ಬೇಕು. 0
Na-------du ho-- ---- -ēku. N_____ o___ h___ g___ b____ N-n-g- o-d- h-s- g-ḍ- b-k-. --------------------------- Nanage ondu hosa gāḍi bēku.
Potřebuji rychlé auto. ನನ-ೆ-ಒ----ವೇಗವ-- -ಾಡ- ---ು. ನ__ ಒಂ_ ವೇ___ ಗಾ_ ಬೇ__ ನ-ಗ- ಒ-ದ- ವ-ಗ-ಾ- ಗ-ಡ- ಬ-ಕ-. --------------------------- ನನಗೆ ಒಂದು ವೇಗವಾದ ಗಾಡಿ ಬೇಕು. 0
Na--g- o----vē---āda -ā-i bē--. N_____ o___ v_______ g___ b____ N-n-g- o-d- v-g-v-d- g-ḍ- b-k-. ------------------------------- Nanage ondu vēgavāda gāḍi bēku.
Potřebuji pohodlné auto. ನನ-ೆ----ು ಹ-ತಕ-ವ---ಗ-ಡಿ ಬ-ಕು. ನ__ ಒಂ_ ಹಿ_____ ಗಾ_ ಬೇ__ ನ-ಗ- ಒ-ದ- ಹ-ತ-ರ-ಾ- ಗ-ಡ- ಬ-ಕ-. ----------------------------- ನನಗೆ ಒಂದು ಹಿತಕರವಾದ ಗಾಡಿ ಬೇಕು. 0
N--age -ndu-hi-ak--av----g--i b---. N_____ o___ h___________ g___ b____ N-n-g- o-d- h-t-k-r-v-d- g-ḍ- b-k-. ----------------------------------- Nanage ondu hitakaravāda gāḍi bēku.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. ಅಲ-ಲಿ --ಲೆ-ಒಬ್ಬ-ವಯ-್-ಾ--ಮಹ--ೆ -ಾಸ----್ತ---. ಅ__ ಮೇ_ ಒ__ ವ____ ಮ__ ವಾ______ ಅ-್-ಿ ಮ-ಲ- ಒ-್- ವ-ಸ-ಸ-ದ ಮ-ಿ-ೆ ವ-ಸ-ಸ-ತ-ತ-ಳ-. ------------------------------------------- ಅಲ್ಲಿ ಮೇಲೆ ಒಬ್ಬ ವಯಸ್ಸಾದ ಮಹಿಳೆ ವಾಸಿಸುತ್ತಾಳೆ. 0
Alli-mēle obb- -a-a-'s--a -ah------si--t---e. A___ m___ o___ v_________ m_____ v___________ A-l- m-l- o-b- v-y-s-s-d- m-h-ḷ- v-s-s-t-ā-e- --------------------------------------------- Alli mēle obba vayas'sāda mahiḷe vāsisuttāḷe.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. ಅ---ಿ-ಮ-ಲೆ-ಒ--- ದಪ-ಪ -ಹ--ೆ-ವ--ಿ--ತ್---ೆ. ಅ__ ಮೇ_ ಒ__ ದ__ ಮ__ ವಾ______ ಅ-್-ಿ ಮ-ಲ- ಒ-್- ದ-್- ಮ-ಿ-ೆ ವ-ಸ-ಸ-ತ-ತ-ಳ-. ---------------------------------------- ಅಲ್ಲಿ ಮೇಲೆ ಒಬ್ಬ ದಪ್ಪ ಮಹಿಳೆ ವಾಸಿಸುತ್ತಾಳೆ. 0
Alli-m-----b-- ---pa-mah--- -ā----t-ā-e. A___ m___ o___ d____ m_____ v___________ A-l- m-l- o-b- d-p-a m-h-ḷ- v-s-s-t-ā-e- ---------------------------------------- Alli mēle obba dappa mahiḷe vāsisuttāḷe.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. ಅ-್ಲ--ಕೆ--ೆ ಒ-್- --ತೂಹಲವುಳ-ಳ ---ಳೆ ವಾ---ು-್ತಾಳ-. ಅ__ ಕೆ__ ಒ__ ಕು______ ಮ__ ವಾ______ ಅ-್-ಿ ಕ-ಳ-ೆ ಒ-್- ಕ-ತ-ಹ-ವ-ಳ-ಳ ಮ-ಿ-ೆ ವ-ಸ-ಸ-ತ-ತ-ಳ-. ------------------------------------------------ ಅಲ್ಲಿ ಕೆಳಗೆ ಒಬ್ಬ ಕುತೂಹಲವುಳ್ಳ ಮಹಿಳೆ ವಾಸಿಸುತ್ತಾಳೆ. 0
A--i ke-ag- o-b- -utū--l-v-ḷ-a-m-hi---v--is-----e. A___ k_____ o___ k____________ m_____ v___________ A-l- k-ḷ-g- o-b- k-t-h-l-v-ḷ-a m-h-ḷ- v-s-s-t-ā-e- -------------------------------------------------- Alli keḷage obba kutūhalavuḷḷa mahiḷe vāsisuttāḷe.
Naši hosté byli milí. ನಮ್----ಿಥ-ಗಳು-ಒ--ಳ---ಜ-. ನ__ ಅ____ ಒ___ ಜ__ ನ-್- ಅ-ಿ-ಿ-ಳ- ಒ-್-ೆ- ಜ-. ------------------------ ನಮ್ಮ ಅತಿಥಿಗಳು ಒಳ್ಳೆಯ ಜನ. 0
Nam'ma --i--i-------ḷ-ya j--a. N_____ a_________ o_____ j____ N-m-m- a-i-h-g-ḷ- o-ḷ-y- j-n-. ------------------------------ Nam'ma atithigaḷu oḷḷeya jana.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. ನ-್- ---ಥ-----ವ---ತ--ನ. ನ__ ಅ____ ವಿ__ ಜ__ ನ-್- ಅ-ಿ-ಿ-ಳ- ವ-ನ-ತ ಜ-. ----------------------- ನಮ್ಮ ಅತಿಥಿಗಳು ವಿನೀತ ಜನ. 0
N--'m---t-thi-aḷu-----t---a--. N_____ a_________ v_____ j____ N-m-m- a-i-h-g-ḷ- v-n-t- j-n-. ------------------------------ Nam'ma atithigaḷu vinīta jana.
Naši hosté byli zajímaví lidé. ನ-್--ಅತಿ-ಿ-ಳು----ಾರ-್ಯಕ---ನ. ನ__ ಅ____ ಸ್______ ಜ__ ನ-್- ಅ-ಿ-ಿ-ಳ- ಸ-ವ-ರ-್-ಕ- ಜ-. ---------------------------- ನಮ್ಮ ಅತಿಥಿಗಳು ಸ್ವಾರಸ್ಯಕರ ಜನ. 0
N-m--a----th-ga-u-s-āra-yak-ra -a-a. N_____ a_________ s___________ j____ N-m-m- a-i-h-g-ḷ- s-ā-a-y-k-r- j-n-. ------------------------------------ Nam'ma atithigaḷu svārasyakara jana.
Mám milé děti. ನನ-ೆ-ಮುದ್-- ----ಳಿ---ಾರ-. ನ__ ಮು__ ಮ_______ ನ-ಗ- ಮ-ದ-ದ- ಮ-್-ಳ-ದ-ದ-ರ-. ------------------------- ನನಗೆ ಮುದ್ದು ಮಕ್ಕಳಿದ್ದಾರೆ. 0
N----- ---du--ak-aḷi--ā-e. N_____ m____ m____________ N-n-g- m-d-u m-k-a-i-d-r-. -------------------------- Nanage muddu makkaḷiddāre.
Ale mí sousedé mají drzé děti. ಆ--ೆ----ೆ--ೆಯವರ ಮಕ್-----ುಂಬ-----ಟರು. ಆ__ ನೆ______ ಮ___ ತುಂ_ ತುಂ___ ಆ-ರ- ನ-ರ-ಮ-ೆ-ವ- ಮ-್-ಳ- ತ-ಂ-ಾ ತ-ಂ-ರ-. ------------------------------------ ಆದರೆ ನೆರೆಮನೆಯವರ ಮಕ್ಕಳು ತುಂಬಾ ತುಂಟರು. 0
Āda-e ner-m----ava-a----ka-- -u-----uṇṭar-. Ā____ n_____________ m______ t____ t_______ Ā-a-e n-r-m-n-y-v-r- m-k-a-u t-m-ā t-ṇ-a-u- ------------------------------------------- Ādare neremaneyavara makkaḷu tumbā tuṇṭaru.
Jsou vaše děti hodné? ನ-ಮ್- -ಕ್ಕಳು --್ಳೆಯ-ರ-? ನಿ__ ಮ___ ಒ______ ನ-ಮ-ಮ ಮ-್-ಳ- ಒ-್-ೆ-ವ-ೆ- ----------------------- ನಿಮ್ಮ ಮಕ್ಕಳು ಒಳ್ಳೆಯವರೆ? 0
Nim'-a m-kka---oḷḷ--av-r-? N_____ m______ o__________ N-m-m- m-k-a-u o-ḷ-y-v-r-? -------------------------- Nim'ma makkaḷu oḷḷeyavare?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kannadština (1-100) MP3 kannadština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…