Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   kn ಏನನ್ನಾದರು ಇಷ್ಟಪಡುವುದು

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

೭೦ [ಎಪ್ಪತ್ತು]

70 [Eppattu]

ಏನನ್ನಾದರು ಇಷ್ಟಪಡುವುದು

ēnannādaru iṣṭapaḍuvudu.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ನ-ವ--ಧ-ಮ-ಾನ -ಾ--ು ಇಷ್-ಪಡುತ್-ೀ--? ನೀ_ ಧೂ___ ಮಾ__ ಇ________ ನ-ವ- ಧ-ಮ-ಾ- ಮ-ಡ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೀ-ಾ- -------------------------------- ನೀವು ಧೂಮಪಾನ ಮಾಡಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೀರಾ? 0
Nīvu -h-m---n--m--alu iṣ-ap--u-tī-ā? N___ d________ m_____ i_____________ N-v- d-ū-a-ā-a m-ḍ-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ī-ā- ------------------------------------ Nīvu dhūmapāna māḍalu iṣṭapaḍuttīrā?
Chcete si zatančit? ನ--ು ನೃ----ಮ-ಡ-- ಇ--ಟಪಡ-ತ--ೀರ-? ನೀ_ ನೃ__ ಮಾ__ ಇ________ ನ-ವ- ನ-ತ-ಯ ಮ-ಡ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೀ-ಾ- ------------------------------- ನೀವು ನೃತ್ಯ ಮಾಡಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೀರಾ? 0
N-vu -r̥-ya -āḍalu -ṣṭ--aḍ-t---ā? N___ n____ m_____ i_____________ N-v- n-̥-y- m-ḍ-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ī-ā- --------------------------------- Nīvu nr̥tya māḍalu iṣṭapaḍuttīrā?
Chcete se projít? ನೀವ- ---ು ಸೇವನೆ ಮಾಡಲ--ಇಷ-ಟ----್ತ---? ನೀ_ ವಾ_ ಸೇ__ ಮಾ__ ಇ________ ನ-ವ- ವ-ಯ- ಸ-ವ-ೆ ಮ-ಡ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೀ-ಾ- ------------------------------------ ನೀವು ವಾಯು ಸೇವನೆ ಮಾಡಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೀರಾ? 0
N--u v-yu-s----e māḍa-u-iṣṭ-pa-ut-ī-ā? N___ v___ s_____ m_____ i_____________ N-v- v-y- s-v-n- m-ḍ-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ī-ā- -------------------------------------- Nīvu vāyu sēvane māḍalu iṣṭapaḍuttīrā?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ನಾನು ಧೂಮ-ಾ--ಮಾ-ಲು-ಇ-್ಟಪಡ---ತ---. ನಾ_ ಧೂ___ ಮಾ__ ಇ________ ನ-ನ- ಧ-ಮ-ಾ- ಮ-ಡ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- -------------------------------- ನಾನು ಧೂಮಪಾನ ಮಾಡಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇನೆ. 0
N--u---ū--pā-- --ḍ--u --ṭ--a---t-ne. N___ d________ m_____ i_____________ N-n- d-ū-a-ā-a m-ḍ-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- ------------------------------------ Nānu dhūmapāna māḍalu iṣṭapaḍuttēne.
Chceš cigaretu? ನಿ-ಗೆ-ಒಂದ- ----ೇ-- ಬೇ--? ನಿ__ ಒಂ_ ಸಿ___ ಬೇ__ ನ-ನ-ೆ ಒ-ದ- ಸ-ಗ-ೇ-್ ಬ-ಕ-? ------------------------ ನಿನಗೆ ಒಂದು ಸಿಗರೇಟ್ ಬೇಕೆ? 0
N-nage on-u --------b--e? N_____ o___ s______ b____ N-n-g- o-d- s-g-r-ṭ b-k-? ------------------------- Ninage ondu sigarēṭ bēke?
Chce připálit. ಅ----- ----ಿ-ಟ್----ೇಕು. ಅ___ ಬೆಂ_____ ಬೇ__ ಅ-ನ-ಗ- ಬ-ಂ-ಿ-ಟ-ಟ- ಬ-ಕ-. ----------------------- ಅವನಿಗೆ ಬೆಂಕಿಪಟ್ಟಣ ಬೇಕು. 0
Av--ige--e--i---ṭa-a---k-. A______ b___________ b____ A-a-i-e b-ṅ-i-a-ṭ-ṇ- b-k-. -------------------------- Avanige beṅkipaṭṭaṇa bēku.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ನ--ು ಏನ-್ನ-ದ---ಕುಡ-ಯ-ು ಇಷ-----ತ-ತ-ನೆ. ನಾ_ ಏ_____ ಕು___ ಇ________ ನ-ನ- ಏ-ನ-ನ-ದ-ು ಕ-ಡ-ಯ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- ------------------------------------- ನಾನು ಏನನ್ನಾದರು ಕುಡಿಯಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇನೆ. 0
Nān----ann----u k---yal---ṣ-a--ḍ-t--n-. N___ ē_________ k_______ i_____________ N-n- ē-a-n-d-r- k-ḍ-y-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- --------------------------------------- Nānu ēnannādaru kuḍiyalu iṣṭapaḍuttēne.
Něco bych snědl / snědla. ನಾ-ು --ನ್-ಾದರ--ತಿನ್ನ-------ಪ-ುತ್----. ನಾ_ ಏ_____ ತಿ___ ಇ________ ನ-ನ- ಏ-ನ-ನ-ದ-ು ತ-ನ-ನ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- ------------------------------------- ನಾನು ಏನನ್ನಾದರು ತಿನ್ನಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇನೆ. 0
Nān--ēn-n----r----n-a-u ------ḍ-t--ne. N___ ē_________ t______ i_____________ N-n- ē-a-n-d-r- t-n-a-u i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- -------------------------------------- Nānu ēnannādaru tinnalu iṣṭapaḍuttēne.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ನ-ನು -----ಪ ಹ-ತ-ತು -ಿಶ-ರ---- -----ುಕೊಳ--ಲ- -ಷ್----ತ್-ೇ--. ನಾ_ ಸ್___ ಹೊ__ ವಿ___ ತೆ______ ಇ________ ನ-ನ- ಸ-ವ-್- ಹ-ತ-ತ- ವ-ಶ-ರ-ಂ-ಿ ತ-ಗ-ದ-ಕ-ಳ-ಳ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- --------------------------------------------------------- ನಾನು ಸ್ವಲ್ಪ ಹೊತ್ತು ವಿಶ್ರಾಂತಿ ತೆಗೆದುಕೊಳ್ಳಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇನೆ. 0
N-nu sval-------- viśr-n-i t--e--k-ḷ-alu -ṣ--paḍ-ttēne. N___ s_____ h____ v_______ t____________ i_____________ N-n- s-a-p- h-t-u v-ś-ā-t- t-g-d-k-ḷ-a-u i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- ------------------------------------------------------- Nānu svalpa hottu viśrānti tegedukoḷḷalu iṣṭapaḍuttēne.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ನಾನ---ಿ-್ಮನ್-- -----ಪ-ರ-್ನೆ---ಳಲು--ಷ್ಟಪಡ----ೇ--. ನಾ_ ನಿ____ ಒಂ_ ಪ್___ ಕೇ__ ಇ________ ನ-ನ- ನ-ಮ-ಮ-್-ು ಒ-ದ- ಪ-ರ-್-ೆ ಕ-ಳ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- ------------------------------------------------ ನಾನು ನಿಮ್ಮನ್ನು ಒಂದು ಪ್ರಶ್ನೆ ಕೇಳಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇನೆ. 0
N--- --m'---n------ -ra--- kē--l- -ṣṭ-pa-u---n-. N___ n________ o___ p_____ k_____ i_____________ N-n- n-m-m-n-u o-d- p-a-n- k-ḷ-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- ------------------------------------------------ Nānu nim'mannu ondu praśne kēḷalu iṣṭapaḍuttēne.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ನ----ನ----ಿ-ದ ಏ-ನ್ನ---ೇ-ಲ--ಬ-ಸುತ-ತಿದ್ದ-ನ-. ನಾ_ ನಿ___ ಏ___ ಕೇ__ ಬ________ ನ-ನ- ನ-ಮ-ಮ-ಂ- ಏ-ನ-ನ- ಕ-ಳ-ು ಬ-ಸ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ------------------------------------------ ನಾನು ನಿಮ್ಮಿಂದ ಏನನ್ನೋ ಕೇಳಲು ಬಯಸುತ್ತಿದ್ದೇನೆ. 0
Nānu n---mi-da-ēn--n- --ḷ--u -aya-ut-i-dēne. N___ n________ ē_____ k_____ b______________ N-n- n-m-m-n-a ē-a-n- k-ḷ-l- b-y-s-t-i-d-n-. -------------------------------------------- Nānu nim'minda ēnannō kēḷalu bayasuttiddēne.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ನ-ನ- -ಿ-್ಮ-------ವ-ದ--ಕ- -ಹ-ವಾ-ಿ-ಲು -ಷ್-ಪಡುತ--ೇನೆ. ನಾ_ ನಿ____ ಯಾ____ ಆ_____ ಇ________ ನ-ನ- ನ-ಮ-ಮ-್-ು ಯ-ವ-ದ-್-ೋ ಆ-್-ಾ-ಿ-ಲ- ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- -------------------------------------------------- ನಾನು ನಿಮ್ಮನ್ನು ಯಾವುದಕ್ಕೋ ಆಹ್ವಾನಿಸಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇನೆ. 0
N-n- -i--ma-nu-y-vu-a--- ---ān----- i----aḍut-ēne. N___ n________ y________ ā_________ i_____________ N-n- n-m-m-n-u y-v-d-k-ō ā-v-n-s-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- -------------------------------------------------- Nānu nim'mannu yāvudakkō āhvānisalu iṣṭapaḍuttēne.
Co si přejete, prosím? ನೀವು --ನ--ು --ಸ--್ತೀರಿ? ನೀ_ ಏ___ ಬ______ ನ-ವ- ಏ-ನ-ನ- ಬ-ಸ-ತ-ತ-ರ-? ----------------------- ನೀವು ಏನನ್ನು ಬಯಸುತ್ತೀರಿ? 0
N--u -na------ya--t-īr-? N___ ē_____ b___________ N-v- ē-a-n- b-y-s-t-ī-i- ------------------------ Nīvu ēnannu bayasuttīri?
Přejete si kávu? ನ---ೆ--ಂದ---ಾಫ- -ೇಕೆ? ನಿ__ ಒಂ_ ಕಾ_ ಬೇ__ ನ-ಮ-ೆ ಒ-ದ- ಕ-ಫ- ಬ-ಕ-? --------------------- ನಿಮಗೆ ಒಂದು ಕಾಫಿ ಬೇಕೆ? 0
N--age ondu kāp-- bēke? N_____ o___ k____ b____ N-m-g- o-d- k-p-i b-k-? ----------------------- Nimage ondu kāphi bēke?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ಅ-ವ--ಟ-ಯನ್-ು--ೆಚ್ಚು--ಷ--ಪಡ-ತ್ತೀರಾ? ಅ__ ಟೀ___ ಹೆ__ ಇ________ ಅ-ವ- ಟ-ಯ-್-ು ಹ-ಚ-ಚ- ಇ-್-ಪ-ು-್-ೀ-ಾ- ---------------------------------- ಅಥವಾ ಟೀಯನ್ನು ಹೆಚ್ಚು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೀರಾ? 0
A-h-v--ṭīy---u------ --ṭa---uttīrā? A_____ ṭ______ h____ i_____________ A-h-v- ṭ-y-n-u h-c-u i-ṭ-p-ḍ-t-ī-ā- ----------------------------------- Athavā ṭīyannu heccu iṣṭapaḍuttīrā?
Chceme jet domů. ನಾ-ು --ೆ-- ----- ----ಪ-------ೆ. ನಾ_ ಮ__ ಹೋ__ ಇ________ ನ-ವ- ಮ-ೆ-ೆ ಹ-ಗ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- ------------------------------- ನಾವು ಮನೆಗೆ ಹೋಗಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇವೆ. 0
N-----a-e-----galu i-ṭap-ḍ-t--v-. N___ m_____ h_____ i_____________ N-v- m-n-g- h-g-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- --------------------------------- Nāvu manege hōgalu iṣṭapaḍuttēve.
Chcete zavolat taxi? ನ-ಮಗೆ--ಂದ---್-ಾಕ್----ೇಕ-? ನಿ__ ಒಂ_ ಟ್___ ಬೇ__ ನ-ಮ-ೆ ಒ-ದ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ- ಬ-ಕ-? ------------------------- ನಿಮಗೆ ಒಂದು ಟ್ಯಾಕ್ಸಿ ಬೇಕೆ? 0
N-m--e -nd-----k----ēke? N_____ o___ ṭ_____ b____ N-m-g- o-d- ṭ-ā-s- b-k-? ------------------------ Nimage ondu ṭyāksi bēke?
Chtějí telefonovat. ಅವ-ು--ೋನ--ಮಾಡಲ- --್---------ೆ. ಅ__ ಫೋ_ ಮಾ__ ಇ________ ಅ-ರ- ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ು ಇ-್-ಪ-ು-್-ಾ-ೆ- ------------------------------ ಅವರು ಫೋನ್ ಮಾಡಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತಾರೆ. 0
Av--u-p-ō--mā--lu iṣṭ--a----ā--. A____ p___ m_____ i_____________ A-a-u p-ō- m-ḍ-l- i-ṭ-p-ḍ-t-ā-e- -------------------------------- Avaru phōn māḍalu iṣṭapaḍuttāre.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kannadština (1-100) MP3 kannadština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.