Konverzační příručka

cs muset něco   »   lt ką privalėti

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [septyniasdešimt du]

ką privalėti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
muset p-iv----- - --r--i p________ / t_____ p-i-a-ė-i / t-r-t- ------------------ privalėti / turėti 0
Musím poslat dopis. A----iv-la- ----riu i-s--st- l---k-. A_ p_______ / t____ i_______ l______ A- p-i-a-a- / t-r-u i-s-ų-t- l-i-k-. ------------------------------------ Aš privalau / turiu išsiųsti laišką. 0
Musím zaplatit za hotel. A--pr-v---- /-turi- s-mok--i-u--vie-bu-į. A_ p_______ / t____ s_______ u_ v________ A- p-i-a-a- / t-r-u s-m-k-t- u- v-e-b-t-. ----------------------------------------- Aš privalau / turiu sumokėti už viešbutį. 0
Musíš brzy vstávat. T- --r- --ksti--e-tis. T_ t___ a_____ k______ T- t-r- a-k-t- k-l-i-. ---------------------- Tu turi anksti keltis. 0
Musíš hodně pracovat. Tu----- dau- d-rb-i. T_ t___ d___ d______ T- t-r- d-u- d-r-t-. -------------------- Tu turi daug dirbti. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. Tu tu---n-vė-u--- / -ū-- p-nk-u-lus - --e----l-ik-. T_ t___ n________ / b___ p_________ / a_____ l_____ T- t-r- n-v-l-o-i / b-t- p-n-t-a-u- / a-e-t- l-i-u- --------------------------------------------------- Tu turi nevėluoti / būti punktualus / ateiti laiku. 0
Musí natankovat. Ji- --ri-pri-i-il---de-a--. J__ t___ p_________ d______ J-s t-r- p-i-i-i-t- d-g-l-. --------------------------- Jis turi prisipilti degalų. 0
Musí opravit auto. Ji---u-- --r----t-ot- au-o--b---. J__ t___ s___________ a__________ J-s t-r- s-r-m-n-u-t- a-t-m-b-l-. --------------------------------- Jis turi suremontuoti automobilį. 0
Musí umýt auto. J-- t-r--nu-l-u-----tomob-l-. J__ t___ n_______ a__________ J-s t-r- n-p-a-t- a-t-m-b-l-. ----------------------------- Jis turi nuplauti automobilį. 0
Musí jít nakoupit. Ji turi aps--i--t-. J_ t___ a__________ J- t-r- a-s-p-r-t-. ------------------- Ji turi apsipirkti. 0
Musí uklidit byt. Ji-t-ri -v--ky-i-bu--. J_ t___ t_______ b____ J- t-r- t-a-k-t- b-t-. ---------------------- Ji turi tvarkyti butą. 0
Musí vyprat prádlo. J----r- --a-bt---k-l-i----. J_ t___ s______ s__________ J- t-r- s-a-b-i s-a-b-n-u-. --------------------------- Ji turi skalbti skalbinius. 0
Musíme okamžitě do školy. (-e-----o- -ur--e ei---į-mokykl-. (____ t___ t_____ e___ į m_______ (-e-) t-o- t-r-m- e-t- į m-k-k-ą- --------------------------------- (Mes) tuoj turime eiti į mokyklą. 0
Musíme okamžitě do práce. (---) -uo--t---m---i---į -ar-ą. (____ t___ t_____ e___ į d_____ (-e-) t-o- t-r-m- e-t- į d-r-ą- ------------------------------- (Mes) tuoj turime eiti į darbą. 0
Musíme okamžitě k lékaři. (-----t-oj-t-r--e-e-t- --s-----toj-. (____ t___ t_____ e___ p__ g________ (-e-) t-o- t-r-m- e-t- p-s g-d-t-j-. ------------------------------------ (Mes) tuoj turime eiti pas gydytoją. 0
Musíte počkat na autobus. (Jū-- -u--t--laukt- -ut-bu-o. (____ t_____ l_____ a________ (-ū-) t-r-t- l-u-t- a-t-b-s-. ----------------------------- (Jūs) turite laukti autobuso. 0
Musíte počkat na vlak. (Jūs--tur--- l-u----tra-kin--. (____ t_____ l_____ t_________ (-ū-) t-r-t- l-u-t- t-a-k-n-o- ------------------------------ (Jūs) turite laukti traukinio. 0
Musíte počkat na taxi. (Jū-- t--i---lau-ti ta---. (____ t_____ l_____ t_____ (-ū-) t-r-t- l-u-t- t-k-i- -------------------------- (Jūs) turite laukti taksi. 0

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…