Konverzační příručka

cs muset něco   »   he ‫חייבים משהו‬

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

‫72 [שבעים ושתיים]‬

72 [shiv'im ushtaym]

‫חייבים משהו‬

xayavim mashehu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
muset ‫----------ח-/ ---ו--ח-יב‬ ‫_____ מ____ / ל____ ח____ ‫-ה-ו- מ-כ-ח / ל-י-ת ח-י-‬ -------------------------- ‫להיות מוכרח / להיות חייב‬ 0
l-h-ot-mu--rax-lih--t----av l_____ m_____________ x____ l-h-o- m-k-r-x-l-h-o- x-y-v --------------------------- lihiot mukhrax/lihiot xayav
Musím poslat dopis. ‫-ני --כרח /-ה לשלו---ת המ---.‬ ‫___ מ____ / ה ל____ א_ ה______ ‫-נ- מ-כ-ח / ה ל-ל-ח א- ה-כ-ב-‬ ------------------------------- ‫אני מוכרח / ה לשלוח את המכתב.‬ 0
a-----kh----m-khraxah--i--l-a- -t-h-m---ta-. a__ m________________ l_______ e_ h_________ a-i m-k-r-x-m-k-r-x-h l-s-l-a- e- h-m-k-t-v- -------------------------------------------- ani mukhrax/mukhraxah lishloax et hamikhtav.
Musím zaplatit za hotel. ‫-ני-חי-----ת ------מלון.‬ ‫___ ח___ / ת ל___ ל______ ‫-נ- ח-י- / ת ל-ל- ל-ל-ן-‬ -------------------------- ‫אני חייב / ת לשלם למלון.‬ 0
a-i xaya-/--ye-------hal-m l-ma-on. a__ x____________ l_______ l_______ a-i x-y-v-x-y-v-t l-s-a-e- l-m-l-n- ----------------------------------- ani xayav/xayevet leshalem lamalon.
Musíš brzy vstávat. ‫את-/ ה-מו-ר- ------ו--מ-קד-.‬ ‫__ / ה מ____ / ה ל___ מ______ ‫-ת / ה מ-כ-ח / ה ל-ו- מ-ק-ם-‬ ------------------------------ ‫את / ה מוכרח / ה לקום מוקדם.‬ 0
at-h--t --khr-x/--k-r--ah -aqu----qd-m. a______ m________________ l____ m______ a-a-/-t m-k-r-x-m-k-r-x-h l-q-m m-q-a-. --------------------------------------- atah/at mukhrax/mukhraxah laqum muqdam.
Musíš hodně pracovat. ‫-ת-/ ה חייב ------ב-ד----ה-‬ ‫__ / ה ח___ / ת ל____ ה_____ ‫-ת / ה ח-י- / ת ל-ב-ד ה-ב-.- ----------------------------- ‫את / ה חייב / ת לעבוד הרבה.‬ 0
at---at xayav/-ayev-- l----od-h-rb--. a______ x____________ l______ h______ a-a-/-t x-y-v-x-y-v-t l-'-v-d h-r-e-. ------------------------------------- atah/at xayav/xayevet la'avod harbeh.
Musíš být dochvilný / dochvilná. ‫-- --ה----רח --- ---י--‬ ‫__ / ה מ____ / ה ל______ ‫-ת / ה מ-כ-ח / ה ל-י-ק-‬ ------------------------- ‫את / ה מוכרח / ה לדייק.‬ 0
atah/at---khr-x-m---rax-- -e-aye-. a______ m________________ l_______ a-a-/-t m-k-r-x-m-k-r-x-h l-d-y-q- ---------------------------------- atah/at mukhrax/mukhraxah ledayeq.
Musí natankovat. ‫----מ-כר----דל--‬ ‫___ מ____ ל______ ‫-ו- מ-כ-ח ל-ד-ק-‬ ------------------ ‫הוא מוכרח לתדלק.‬ 0
h- -uk--a--l-tad-e-. h_ m______ l________ h- m-k-r-x l-t-d-e-. -------------------- hu mukhrax letadleq.
Musí opravit auto. ‫הוא חי-ב ל--ן א- המ----ת-‬ ‫___ ח___ ל___ א_ ה________ ‫-ו- ח-י- ל-ק- א- ה-כ-נ-ת-‬ --------------------------- ‫הוא חייב לתקן את המכונית.‬ 0
hwi x-----l--a-en -- h-m---oni-. h__ x____ l______ e_ h__________ h-i x-y-v l-t-q-n e- h-m-k-o-i-. -------------------------------- hwi xayav letaqen et hamekhonit.
Musí umýt auto. ‫--א חי-ב-לר-ו---- ---ונית.‬ ‫___ ח___ ל____ א_ ה________ ‫-ו- ח-י- ל-ח-ץ א- ה-כ-נ-ת-‬ ---------------------------- ‫הוא חייב לרחוץ את המכונית.‬ 0
h-i x---v -i-x-ts et ham-k-on--. h__ x____ l______ e_ h__________ h-i x-y-v l-r-o-s e- h-m-k-o-i-. -------------------------------- hwi xayav lirxots et hamekhonit.
Musí jít nakoupit. ‫-י- ----ת --שו- --יות-‬ ‫___ ח____ ל____ ק______ ‫-י- ח-י-ת ל-ש-ת ק-י-ת-‬ ------------------------ ‫היא חייבת לעשות קניות.‬ 0
h- x----et--a'a--o- -n--t. h_ x______ l_______ q_____ h- x-y-v-t l-'-s-o- q-i-t- -------------------------- hi xayevet la'assot qniot.
Musí uklidit byt. ‫--א -י-בת -נ-ות א- הדי--.‬ ‫___ ח____ ל____ א_ ה______ ‫-י- ח-י-ת ל-ק-ת א- ה-י-ה-‬ --------------------------- ‫היא חייבת לנקות את הדירה.‬ 0
h---ay--e- lenaq-- e- had--ah. h_ x______ l______ e_ h_______ h- x-y-v-t l-n-q-t e- h-d-r-h- ------------------------------ hi xayevet lenaqot et hadirah.
Musí vyprat prádlo. ‫--א חי-בת --שו---ביסה-‬ ‫___ ח____ ל____ כ______ ‫-י- ח-י-ת ל-ש-ת כ-י-ה-‬ ------------------------ ‫היא חייבת לעשות כביסה.‬ 0
hi xa---e- --'----t--vi---. h_ x______ l_______ k______ h- x-y-v-t l-'-s-o- k-i-a-. --------------------------- hi xayevet la'assot kvisah.
Musíme okamžitě do školy. ‫א-חנ- ------ ---ת-ל-----ספר עו- מעט-‬ ‫_____ ח_____ ל___ ל___ ה___ ע__ מ____ ‫-נ-נ- ח-י-י- ל-כ- ל-י- ה-פ- ע-ד מ-ט-‬ -------------------------------------- ‫אנחנו חייבים ללכת לבית הספר עוד מעט.‬ 0
a-axn--x--avim ---e-h-t -'v-----ase-er -- m-'a-. a_____ x______ l_______ l_____________ o_ m_____ a-a-n- x-y-v-m l-l-k-e- l-v-y---a-e-e- o- m-'-t- ------------------------------------------------ anaxnu xayavim lalekhet l'veyt-hasefer od me'at.
Musíme okamžitě do práce. ‫א-חנ- חייבים --כת--ע-וד---וד-מע--‬ ‫_____ ח_____ ל___ ל_____ ע__ מ____ ‫-נ-נ- ח-י-י- ל-כ- ל-ב-ד- ע-ד מ-ט-‬ ----------------------------------- ‫אנחנו חייבים ללכת לעבודה עוד מעט.‬ 0
a-a--u xay--i--l--ekh-- la-----a- -d m-'-t. a_____ x______ l_______ l________ o_ m_____ a-a-n- x-y-v-m l-l-k-e- l-'-v-d-h o- m-'-t- ------------------------------------------- anaxnu xayavim lalekhet la'avodah od me'at.
Musíme okamžitě k lékaři. ‫---נ--חייב-- ---ת---ו-א ----מ-ט.‬ ‫_____ ח_____ ל___ ל____ ע__ מ____ ‫-נ-נ- ח-י-י- ל-כ- ל-ו-א ע-ד מ-ט-‬ ---------------------------------- ‫אנחנו חייבים ללכת לרופא עוד מעט.‬ 0
a--x-u --y--im--a--k-e- -arofe od ----t. a_____ x______ l_______ l_____ o_ m_____ a-a-n- x-y-v-m l-l-k-e- l-r-f- o- m-'-t- ---------------------------------------- anaxnu xayavim lalekhet larofe od me'at.
Musíte počkat na autobus. ‫א-ם --ן -וכ-חים-/-חות--ה-תי- ל-וטו--ס-‬ ‫___ / ן מ______ / ח__ ל_____ ל_________ ‫-ת- / ן מ-כ-ח-ם / ח-ת ל-מ-י- ל-ו-ו-ו-.- ---------------------------------------- ‫אתם / ן מוכרחים / חות להמתין לאוטובוס.‬ 0
at----te---u-h-a-im/muk--ax-----ha-ti- l-ot-b-s. a________ m__________________ l_______ l________ a-e-/-t-n m-k-r-x-m-m-k-r-x-t l-h-m-i- l-o-o-u-. ------------------------------------------------ atem/aten mukhraxim/mukhraxot lehamtin l'otobus.
Musíte počkat na vlak. ‫את----- --י-י- / -ת ---ת-- -ר-בת.‬ ‫___ / ן ח_____ / ו_ ל_____ ל______ ‫-ת- / ן ח-י-י- / ו- ל-מ-י- ל-כ-ת-‬ ----------------------------------- ‫אתם / ן חייבים / ות להמתין לרכבת.‬ 0
ate---t-n xayavi----yavot ------in--ar---v-t. a________ x______________ l_______ l_________ a-e-/-t-n x-y-v-m-x-y-v-t l-h-m-i- l-r-k-v-t- --------------------------------------------- atem/aten xayavim/xayavot lehamtin larakevet.
Musíte počkat na taxi. ‫את----- -יי----- -ת-ל-------מ-נ---‬ ‫___ / ן ח_____ / ו_ ל_____ ל_______ ‫-ת- / ן ח-י-י- / ו- ל-מ-י- ל-ו-י-.- ------------------------------------ ‫אתם / ן חייבים / ות להמתין למונית.‬ 0
a-em/-t-n xa--v--/-ay-v-t-----m--------n--. a________ x______________ l_______ l_______ a-e-/-t-n x-y-v-m-x-y-v-t l-h-m-i- l-m-n-t- ------------------------------------------- atem/aten xayavim/xayavot lehamtin lamonit.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hebrejština (1-100) MP3 hebrejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…