Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   kn ಭೂತಕಾಲ – ೩

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

೮೩ [ಎಂಬತ್ತಮೂರು]

83 [Embattamūru]

ಭೂತಕಾಲ – ೩

bhūtakāla – 3.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
telefonovat ಟೆ-ಿ--ನ----ಡ-ವುದ-. ಟೆ___ ಮಾ____ ಟ-ಲ-ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. ------------------ ಟೆಲಿಫೋನ್ ಮಾಡುವುದು. 0
Ṭ------n-m-ḍu----. Ṭ_______ m________ Ṭ-l-p-ō- m-ḍ-v-d-. ------------------ Ṭeliphōn māḍuvudu.
Telefonoval jsem. ನಾ-ು -ೋನ್ --ಡಿದ-. ನಾ_ ಫೋ_ ಮಾ___ ನ-ನ- ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ದ-. ----------------- ನಾನು ಫೋನ್ ಮಾಡಿದೆ. 0
Nā-u-p-ōn m--i-e. N___ p___ m______ N-n- p-ō- m-ḍ-d-. ----------------- Nānu phōn māḍide.
Celou dobu jsem telefonoval. ನ-ನು------ಿಸಮಯ-ಫ--್ ---ಲ- ಮಾತ-ಾಡ-ತ್-ಿ-್ದ-. ನಾ_ ಪೂ_____ ಫೋ_ ನ__ ಮಾ________ ನ-ನ- ಪ-ರ-ತ-ಸ-ಯ ಫ-ನ- ನ-್-ಿ ಮ-ತ-ಾ-ು-್-ಿ-್-ೆ- ------------------------------------------ ನಾನು ಪೂರ್ತಿಸಮಯ ಫೋನ್ ನಲ್ಲಿ ಮಾತನಾಡುತ್ತಿದ್ದೆ. 0
Nā---p-rtisam-y- ph-- -a------ta-āḍu--i-de. N___ p__________ p___ n____ m______________ N-n- p-r-i-a-a-a p-ō- n-l-i m-t-n-ḍ-t-i-d-. ------------------------------------------- Nānu pūrtisamaya phōn nalli mātanāḍuttidde.
ptát se ಪ್ರ-್ನಿಸು-ು--. ಪ್_______ ಪ-ರ-್-ಿ-ು-ು-ು- -------------- ಪ್ರಶ್ನಿಸುವುದು. 0
P-a--i----du. P____________ P-a-n-s-v-d-. ------------- Praśnisuvudu.
Zeptal jsem se. ನ-ನು-ಪ್-ಶ್ನೆ---ಳ-ದ-. ನಾ_ ಪ್___ ಕೇ___ ನ-ನ- ಪ-ರ-್-ೆ ಕ-ಳ-ದ-. -------------------- ನಾನು ಪ್ರಶ್ನೆ ಕೇಳಿದೆ. 0
N--u --a-----ēḷi--. N___ p_____ k______ N-n- p-a-n- k-ḷ-d-. ------------------- Nānu praśne kēḷide.
Vždy jsem se ptal. ನಾನು-ಯಾವಾ--- ಪ್---ನ- ಕ-------ದ್-ೆ. ನಾ_ ಯಾ___ ಪ್___ ಕೇ______ ನ-ನ- ಯ-ವ-ಗ-ು ಪ-ರ-್-ೆ ಕ-ಳ-ತ-ತ-ದ-ದ-. ---------------------------------- ನಾನು ಯಾವಾಗಲು ಪ್ರಶ್ನೆ ಕೇಳುತ್ತಿದ್ದೆ. 0
N----y--āga-u---aśne ----t--d-e. N___ y_______ p_____ k__________ N-n- y-v-g-l- p-a-n- k-ḷ-t-i-d-. -------------------------------- Nānu yāvāgalu praśne kēḷuttidde.
vyprávět ಹೇ-ುವ--ು ಹೇ___ ಹ-ಳ-ವ-ದ- -------- ಹೇಳುವುದು 0
H-----du H_______ H-ḷ-v-d- -------- Hēḷuvudu
Vyprávěl jsem. ನ-ನು ಹೇಳ-ದ-. ನಾ_ ಹೇ___ ನ-ನ- ಹ-ಳ-ದ-. ------------ ನಾನು ಹೇಳಿದೆ. 0
n-n- ------. n___ h______ n-n- h-ḷ-d-. ------------ nānu hēḷide.
Vyprávěl jsem celou příhodu. ನಾನ---ಂಪೂರ್ಣ ಕ---ಹ-ಳಿದ-. ನಾ_ ಸಂ___ ಕ_ ಹೇ___ ನ-ನ- ಸ-ಪ-ರ-ಣ ಕ-ೆ ಹ-ಳ-ದ-. ------------------------ ನಾನು ಸಂಪೂರ್ಣ ಕಥೆ ಹೇಳಿದೆ. 0
Nā--------rṇ---a-h------d-. N___ s_______ k____ h______ N-n- s-m-ū-ṇ- k-t-e h-ḷ-d-. --------------------------- Nānu sampūrṇa kathe hēḷide.
učit se ಕಲ---ವು-ು ಕ____ ಕ-ಿ-ು-ು-ು --------- ಕಲಿಯುವುದು 0
Ka-i---udu K_________ K-l-y-v-d- ---------- Kaliyuvudu
Učil jsem se. ನಾನ- ಕ---ೆ. ನಾ_ ಕ___ ನ-ನ- ಕ-ಿ-ೆ- ----------- ನಾನು ಕಲಿತೆ. 0
n--------t-. n___ k______ n-n- k-l-t-. ------------ nānu kalite.
Učil jsem se celý večer. ನ--ು -----ಾಯ---ಲ ಕಲಿ-ೆ. ನಾ_ ಇ_ ಸಾ___ ಕ___ ನ-ನ- ಇ-ೀ ಸ-ಯ-ಕ-ಲ ಕ-ಿ-ೆ- ----------------------- ನಾನು ಇಡೀ ಸಾಯಂಕಾಲ ಕಲಿತೆ. 0
Nā-- i-- s---ṅk-l- k--i--. N___ i__ s________ k______ N-n- i-ī s-y-ṅ-ā-a k-l-t-. -------------------------- Nānu iḍī sāyaṅkāla kalite.
pracovat ಕ--- -ಾಡ-ವು--. ಕೆ__ ಮಾ____ ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. -------------- ಕೆಲಸ ಮಾಡುವುದು. 0
Kel--- m-ḍ-v-d-. K_____ m________ K-l-s- m-ḍ-v-d-. ---------------- Kelasa māḍuvudu.
Pracoval jsem. ನ----ಕೆಲಸ ಮಾ-ಿ--. ನಾ_ ಕೆ__ ಮಾ___ ನ-ನ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ದ-. ----------------- ನಾನು ಕೆಲಸ ಮಾಡಿದೆ. 0
Nā-u --las---ā-id-. N___ k_____ m______ N-n- k-l-s- m-ḍ-d-. ------------------- Nānu kelasa māḍide.
Pracoval jsem celý den. ನಾ-ು---- ದಿ---ಕೆಲ---ಾ--ದೆ. ನಾ_ ಇ_ ದಿ__ ಕೆ__ ಮಾ___ ನ-ನ- ಇ-ೀ ದ-ವ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ದ-. -------------------------- ನಾನು ಇಡೀ ದಿವಸ ಕೆಲಸ ಮಾಡಿದೆ. 0
Nān--iḍī-di-a-- k----a--āḍi--. N___ i__ d_____ k_____ m______ N-n- i-ī d-v-s- k-l-s- m-ḍ-d-. ------------------------------ Nānu iḍī divasa kelasa māḍide.
jíst ತಿನ್--ವ---. ತಿ_____ ತ-ನ-ನ-ವ-ದ-. ----------- ತಿನ್ನುವುದು. 0
T-nnu---u. T_________ T-n-u-u-u- ---------- Tinnuvudu.
Jedl jsem. ನಾ-ು--ಿಂದೆ. ನಾ_ ತಿಂ__ ನ-ನ- ತ-ಂ-ೆ- ----------- ನಾನು ತಿಂದೆ. 0
N----t--d-. N___ t_____ N-n- t-n-e- ----------- Nānu tinde.
Snědl jsem všechno jídlo. ನಾನು ಊ------ -ೂರ-ತ--ಾ-- ತಿ---. ನಾ_ ಊ____ ಪೂ____ ತಿಂ__ ನ-ನ- ಊ-ವ-್-ು ಪ-ರ-ತ-ಯ-ಗ- ತ-ಂ-ೆ- ------------------------------ ನಾನು ಊಟವನ್ನು ಪೂರ್ತಿಯಾಗಿ ತಿಂದೆ. 0
N-n---ṭava-n- -ū-t-y-gi ---de. N___ ū_______ p________ t_____ N-n- ū-a-a-n- p-r-i-ā-i t-n-e- ------------------------------ Nānu ūṭavannu pūrtiyāgi tinde.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!