Konverzační příručka

cs muset něco   »   hi अनिवार्य क्रिया

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

७२ [बहत्तर]

72 [bahattar]

अनिवार्य क्रिया

anivaary kriya

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
muset अनिवार-- ब---ं अ____ बा_ अ-ि-ा-्- ब-त-ं -------------- अनिवार्य बातें 0
a-i--ary b--ten a_______ b_____ a-i-a-r- b-a-e- --------------- anivaary baaten
Musím poslat dopis. म-झ--पत्र भेज-ा-है मु_ प__ भे__ है म-झ- प-्- भ-ज-ा ह- ------------------ मुझे पत्र भेजना है 0
muj-e --t- ----a---h-i m____ p___ b______ h__ m-j-e p-t- b-e-a-a h-i ---------------------- mujhe patr bhejana hai
Musím zaplatit za hotel. म--े-ह--- को -ैसे---न- ह-ं मु_ हो__ को पै_ दे_ हैं म-झ- ह-ट- क- प-स- द-न- ह-ं -------------------------- मुझे होटल को पैसे देने हैं 0
m-j-e-h---l--o -ai------- hain m____ h____ k_ p____ d___ h___ m-j-e h-t-l k- p-i-e d-n- h-i- ------------------------------ mujhe hotal ko paise dene hain
Musíš brzy vstávat. त-म्हें -ल्द- ज-ना है तु__ ज__ ज__ है त-म-ह-ं ज-्-ी ज-न- ह- --------------------- तुम्हें जल्दी जगना है 0
tumh-- j-l-------a---hai t_____ j_____ j_____ h__ t-m-e- j-l-e- j-g-n- h-i ------------------------ tumhen jaldee jagana hai
Musíš hodně pracovat. त-म-ह-- -ह-त -ा--क--ा--ै तु__ ब__ का_ क__ है त-म-ह-ं ब-ु- क-म क-न- ह- ------------------------ तुम्हें बहुत काम करना है 0
t--h-n-b-hu- k-am---r-na--ai t_____ b____ k___ k_____ h__ t-m-e- b-h-t k-a- k-r-n- h-i ---------------------------- tumhen bahut kaam karana hai
Musíš být dochvilný / dochvilná. त-म्ह-ं -म--पर ज-न---ै तु__ स__ प_ जा_ है त-म-ह-ं स-य प- ज-न- ह- ---------------------- तुम्हें समय पर जाना है 0
tu---n-s--ay-pa- -aana-h-i t_____ s____ p__ j____ h__ t-m-e- s-m-y p-r j-a-a h-i -------------------------- tumhen samay par jaana hai
Musí natankovat. उ-को---ट्-ो- ल--ा है उ__ पे___ ले_ है उ-क- प-ट-र-ल ल-न- ह- -------------------- उसको पेट्रोल लेना है 0
u---o---t-o- l--a--ai u____ p_____ l___ h__ u-a-o p-t-o- l-n- h-i --------------------- usako petrol lena hai
Musí opravit auto. उसको--पनी गा-----ीक -रन--है उ__ अ__ गा_ ठी_ क__ है उ-क- अ-न- ग-ड-ी ठ-क क-न- ह- --------------------------- उसको अपनी गाड़ी ठीक करनी है 0
u--ko-a-a-ee--aadee-t-e-k-kara-----ai u____ a_____ g_____ t____ k______ h__ u-a-o a-a-e- g-a-e- t-e-k k-r-n-e h-i ------------------------------------- usako apanee gaadee theek karanee hai
Musí umýt auto. उसक- -पन- गाड़----न- है उ__ अ__ गा_ धो_ है उ-क- अ-न- ग-ड-ी ध-न- ह- ----------------------- उसको अपनी गाड़ी धोनी है 0
us-k---pa--e-ga-dee d-o--- -ai u____ a_____ g_____ d_____ h__ u-a-o a-a-e- g-a-e- d-o-e- h-i ------------------------------ usako apanee gaadee dhonee hai
Musí jít nakoupit. उ--ो -री-ार- --न- है उ__ ख___ क__ है उ-क- ख-ी-ा-ी क-न- ह- -------------------- उसको खरीदारी करनी है 0
us-k- --a-eed---e------n----ai u____ k___________ k______ h__ u-a-o k-a-e-d-a-e- k-r-n-e h-i ------------------------------ usako khareedaaree karanee hai
Musí uklidit byt. उ--ो -- साफ़--र-ा -ै उ__ घ_ सा_ क__ है उ-क- घ- स-फ़ क-न- ह- ------------------- उसको घर साफ़ करना है 0
u--ko -ha---a-- ---an- hai u____ g___ s___ k_____ h__ u-a-o g-a- s-a- k-r-n- h-i -------------------------- usako ghar saaf karana hai
Musí vyprat prádlo. उ-क------ ध-न----ं उ__ क__ धो_ हैं उ-क- क-ड़- ध-न- ह-ं ------------------ उसको कपड़े धोने हैं 0
us-k----pa-e-d---- h-in u____ k_____ d____ h___ u-a-o k-p-d- d-o-e h-i- ----------------------- usako kapade dhone hain
Musíme okamžitě do školy. हमे------- प--श-ल---ान- -ै ह_ तु__ पा___ जा_ है ह-े- त-र-त प-ठ-ा-ा ज-न- ह- -------------------------- हमें तुरंत पाठशाला जाना है 0
hame- tura-- paa-h-shaa-- ----a --i h____ t_____ p___________ j____ h__ h-m-n t-r-n- p-a-h-s-a-l- j-a-a h-i ----------------------------------- hamen turant paathashaala jaana hai
Musíme okamžitě do práce. हमे- -ुरंत---म------न- -ै ह_ तु__ का_ प_ जा_ है ह-े- त-र-त क-म प- ज-न- ह- ------------------------- हमें तुरंत काम पर जाना है 0
hamen-t--a-t k-a- -ar-ja-n- h-i h____ t_____ k___ p__ j____ h__ h-m-n t-r-n- k-a- p-r j-a-a h-i ------------------------------- hamen turant kaam par jaana hai
Musíme okamžitě k lékaři. ह-ें त-र-त------र-के-पा- ज-ना-है ह_ तु__ डॉ___ के पा_ जा_ है ह-े- त-र-त ड-क-ट- क- प-स ज-न- ह- -------------------------------- हमें तुरंत डॉक्टर के पास जाना है 0
h---- --r--------ar k- p----j-ana--ai h____ t_____ d_____ k_ p___ j____ h__ h-m-n t-r-n- d-k-a- k- p-a- j-a-a h-i ------------------------------------- hamen turant doktar ke paas jaana hai
Musíte počkat na autobus. त------ो-----बस-क- -्रती--षा-कर-ी -ै तु_ लो_ को ब_ की प्____ क__ है त-म ल-ग-ं क- ब- क- प-र-ी-्-ा क-न- ह- ------------------------------------ तुम लोगों को बस की प्रतीक्षा करनी है 0
t-- --g-n ko-bas-k----r--e---h- -arane- h-i t__ l____ k_ b__ k__ p_________ k______ h__ t-m l-g-n k- b-s k-e p-a-e-k-h- k-r-n-e h-i ------------------------------------------- tum logon ko bas kee prateeksha karanee hai
Musíte počkat na vlak. त----ोगों -ो-ट्----क---्-त-क------नी है तु_ लो_ को ट्__ की प्____ क__ है त-म ल-ग-ं क- ट-र-न क- प-र-ी-्-ा क-न- ह- --------------------------------------- तुम लोगों को ट्रेन की प्रतीक्षा करनी है 0
tu---o--n -o tr----e--p-a-e-ks---k---n-e -ai t__ l____ k_ t___ k__ p_________ k______ h__ t-m l-g-n k- t-e- k-e p-a-e-k-h- k-r-n-e h-i -------------------------------------------- tum logon ko tren kee prateeksha karanee hai
Musíte počkat na taxi. त-म--ो-ो- ------्------प-र--क----क--ी -ै तु_ लो_ को टै__ की प्____ क__ है त-म ल-ग-ं क- ट-क-स- क- प-र-ी-्-ा क-न- ह- ---------------------------------------- तुम लोगों को टैक्सी की प्रतीक्षा करनी है 0
tu----go- -o-t-ik----k-e-pr---eksha--aran-e-h-i t__ l____ k_ t______ k__ p_________ k______ h__ t-m l-g-n k- t-i-s-e k-e p-a-e-k-h- k-r-n-e h-i ----------------------------------------------- tum logon ko taiksee kee prateeksha karanee hai

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…