Konverzační příručka

cs muset něco   »   el πρέπει να κάνω κάτι

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [εβδομήντα δύο]

72 [ebdomḗnta dýo]

πρέπει να κάνω κάτι

[prépei na kánō káti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
muset πρ--ει πρέπει π-έ-ε- ------ πρέπει 0
prép-i prépei p-é-e- ------ prépei
Musím poslat dopis. Πρέ--ι--- -τείλω--- -ρ--μα. Πρέπει να στείλω το γράμμα. Π-έ-ε- ν- σ-ε-λ- τ- γ-ά-μ-. --------------------------- Πρέπει να στείλω το γράμμα. 0
Pr-----n- -t-íl- -o gr--ma. Prépei na steílō to grámma. P-é-e- n- s-e-l- t- g-á-m-. --------------------------- Prépei na steílō to grámma.
Musím zaplatit za hotel. Πρ--ει ν- πληρ-σω-τ- -ε-ο-οχε--. Πρέπει να πληρώσω το ξενοδοχείο. Π-έ-ε- ν- π-η-ώ-ω τ- ξ-ν-δ-χ-ί-. -------------------------------- Πρέπει να πληρώσω το ξενοδοχείο. 0
P-é----na p-ērṓ-- to --n--ocheío. Prépei na plērṓsō to xenodocheío. P-é-e- n- p-ē-ṓ-ō t- x-n-d-c-e-o- --------------------------------- Prépei na plērṓsō to xenodocheío.
Musíš brzy vstávat. Πρ--ε--να ---ω-ε-ς----ί-. Πρέπει να σηκωθείς νωρίς. Π-έ-ε- ν- σ-κ-θ-ί- ν-ρ-ς- ------------------------- Πρέπει να σηκωθείς νωρίς. 0
P---ei-na---------- nōrí-. Prépei na sēkōtheís nōrís. P-é-e- n- s-k-t-e-s n-r-s- -------------------------- Prépei na sēkōtheís nōrís.
Musíš hodně pracovat. Πρ--ε---α------ψ-ις-πολύ. Πρέπει να δουλέψεις πολύ. Π-έ-ε- ν- δ-υ-έ-ε-ς π-λ-. ------------------------- Πρέπει να δουλέψεις πολύ. 0
P-é----n----u----e-s-po-ý. Prépei na doulépseis polý. P-é-e- n- d-u-é-s-i- p-l-. -------------------------- Prépei na doulépseis polý.
Musíš být dochvilný / dochvilná. Πρέπ-- -α---σ-ι σ--ν ώρα--ο-. Πρέπει να είσαι στην ώρα σου. Π-έ-ε- ν- ε-σ-ι σ-η- ώ-α σ-υ- ----------------------------- Πρέπει να είσαι στην ώρα σου. 0
P-é--i-na--ísai stē- ṓr- so-. Prépei na eísai stēn ṓra sou. P-é-e- n- e-s-i s-ē- ṓ-a s-u- ----------------------------- Prépei na eísai stēn ṓra sou.
Musí natankovat. Πρ-π-- ν- βά-ει-βενζ-νη. Πρέπει να βάλει βενζίνη. Π-έ-ε- ν- β-λ-ι β-ν-ί-η- ------------------------ Πρέπει να βάλει βενζίνη. 0
Pr-p----a -á--- -----nē. Prépei na bálei benzínē. P-é-e- n- b-l-i b-n-í-ē- ------------------------ Prépei na bálei benzínē.
Musí opravit auto. Πρέ-ε- να--πισκ-υάσε- -ο α--οκίν--ο. Πρέπει να επισκευάσει το αυτοκίνητο. Π-έ-ε- ν- ε-ι-κ-υ-σ-ι τ- α-τ-κ-ν-τ-. ------------------------------------ Πρέπει να επισκευάσει το αυτοκίνητο. 0
Pr-p-- n- e----euá-ei to-a-t--ínē-o. Prépei na episkeuásei to autokínēto. P-é-e- n- e-i-k-u-s-i t- a-t-k-n-t-. ------------------------------------ Prépei na episkeuásei to autokínēto.
Musí umýt auto. Πρέ--ι -α -λ--ε- το-αυ--κ-νητο. Πρέπει να πλύνει το αυτοκίνητο. Π-έ-ε- ν- π-ύ-ε- τ- α-τ-κ-ν-τ-. ------------------------------- Πρέπει να πλύνει το αυτοκίνητο. 0
P------na -l-n-- t- ------nē-o. Prépei na plýnei to autokínēto. P-é-e- n- p-ý-e- t- a-t-k-n-t-. ------------------------------- Prépei na plýnei to autokínēto.
Musí jít nakoupit. Π-έπε- να-ψ-νί--ι. Πρέπει να ψωνίσει. Π-έ-ε- ν- ψ-ν-σ-ι- ------------------ Πρέπει να ψωνίσει. 0
P-épe---a --ōnís-i. Prépei na psōnísei. P-é-e- n- p-ō-í-e-. ------------------- Prépei na psōnísei.
Musí uklidit byt. Π----- ---κα------ι το σ----. Πρέπει να καθαρίσει το σπίτι. Π-έ-ε- ν- κ-θ-ρ-σ-ι τ- σ-ί-ι- ----------------------------- Πρέπει να καθαρίσει το σπίτι. 0
Prép------k-th--íse--t--s-í-i. Prépei na katharísei to spíti. P-é-e- n- k-t-a-í-e- t- s-í-i- ------------------------------ Prépei na katharísei to spíti.
Musí vyprat prádlo. Π-έπ-- ν---λύ--ι-τα--ούχ-. Πρέπει να πλύνει τα ρούχα. Π-έ-ε- ν- π-ύ-ε- τ- ρ-ύ-α- -------------------------- Πρέπει να πλύνει τα ρούχα. 0
Prép---na--lýne- ----o-c-a. Prépei na plýnei ta roúcha. P-é-e- n- p-ý-e- t- r-ú-h-. --------------------------- Prépei na plýnei ta roúcha.
Musíme okamžitě do školy. Π-έ--ι να----- ------ στο σ---εί-. Πρέπει να πάμε αμέσως στο σχολείο. Π-έ-ε- ν- π-μ- α-έ-ω- σ-ο σ-ο-ε-ο- ---------------------------------- Πρέπει να πάμε αμέσως στο σχολείο. 0
P-épe---a pá-----és-- -t----h--eío. Prépei na páme amésōs sto scholeío. P-é-e- n- p-m- a-é-ō- s-o s-h-l-í-. ----------------------------------- Prépei na páme amésōs sto scholeío.
Musíme okamžitě do práce. Πρ------α--ά-ε--μ-σω- ----δο--ει-. Πρέπει να πάμε αμέσως στη δουλειά. Π-έ-ε- ν- π-μ- α-έ-ω- σ-η δ-υ-ε-ά- ---------------------------------- Πρέπει να πάμε αμέσως στη δουλειά. 0
P--pei -- p----am--ō---t---oulei-. Prépei na páme amésōs stē douleiá. P-é-e- n- p-m- a-é-ō- s-ē d-u-e-á- ---------------------------------- Prépei na páme amésōs stē douleiá.
Musíme okamžitě k lékaři. Π--πε- ---πάμε-α-έσως--τ-----τ-ό. Πρέπει να πάμε αμέσως στο γιατρό. Π-έ-ε- ν- π-μ- α-έ-ω- σ-ο γ-α-ρ-. --------------------------------- Πρέπει να πάμε αμέσως στο γιατρό. 0
P-é-ei na pá-- -m---- -t- -i-tró. Prépei na páme amésōs sto giatró. P-é-e- n- p-m- a-é-ō- s-o g-a-r-. --------------------------------- Prépei na páme amésōs sto giatró.
Musíte počkat na autobus. Π-έ--ι-ν--π--ιμέν-τ--τ--λ-ωφορ---. Πρέπει να περιμένετε το λεωφορείο. Π-έ-ε- ν- π-ρ-μ-ν-τ- τ- λ-ω-ο-ε-ο- ---------------------------------- Πρέπει να περιμένετε το λεωφορείο. 0
Pr-p---na--e----n-te-t-----p-o--í-. Prépei na periménete to leōphoreío. P-é-e- n- p-r-m-n-t- t- l-ō-h-r-í-. ----------------------------------- Prépei na periménete to leōphoreío.
Musíte počkat na vlak. Π-έπ-- να---ριμένε-ε-το-----ο. Πρέπει να περιμένετε το τρένο. Π-έ-ε- ν- π-ρ-μ-ν-τ- τ- τ-έ-ο- ------------------------------ Πρέπει να περιμένετε το τρένο. 0
P--pei-n---eri-énet- to--r---. Prépei na periménete to tréno. P-é-e- n- p-r-m-n-t- t- t-é-o- ------------------------------ Prépei na periménete to tréno.
Musíte počkat na taxi. Π-έ-----α-π---μέ-ε-ε το-ταξ-. Πρέπει να περιμένετε το ταξί. Π-έ-ε- ν- π-ρ-μ-ν-τ- τ- τ-ξ-. ----------------------------- Πρέπει να περιμένετε το ταξί. 0
Pré--i--a p-rimé------o--axí. Prépei na periménete to taxí. P-é-e- n- p-r-m-n-t- t- t-x-. ----------------------------- Prépei na periménete to taxí.

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…