Konverzační příručka

cs Osoby   »   kn ಜನಗಳು / ಜನರು

1 [jedna]

Osoby

Osoby

೧ [ಒಂದು]

1 [Ondu]

ಜನಗಳು / ಜನರು

janagaḷu/janaru

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
já ನಾ-ು ನಾ_ ನ-ನ- ---- ನಾನು 0
nā-u n___ n-n- ---- nānu
já a ty ನ-ನು------ ನ-ನು ನಾ_ ಮ__ ನೀ_ ನ-ನ- ಮ-್-ು ನ-ನ- --------------- ನಾನು ಮತ್ತು ನೀನು 0
n--u ---tu-nī-u n___ m____ n___ n-n- m-t-u n-n- --------------- nānu mattu nīnu
my oba / my obě ನಾ--ಬ---ು ನಾ____ ನ-ವ-ಬ-ಬ-ು --------- ನಾವಿಬ್ಬರು 0
n-v-b-a-u n________ n-v-b-a-u --------- nāvibbaru
on ಅ--ು ಅ__ ಅ-ನ- ---- ಅವನು 0
av-nu a____ a-a-u ----- avanu
on a ona ಅ--ು-ಮತ--ು-ಅವ-ು ಅ__ ಮ__ ಅ__ ಅ-ನ- ಮ-್-ು ಅ-ಳ- --------------- ಅವನು ಮತ್ತು ಅವಳು 0
a-a-u -a--- avaḷu a____ m____ a____ a-a-u m-t-u a-a-u ----------------- avanu mattu avaḷu
oni oba / ony obě ಅ--ಿಬ---ು ಅ_____ ಅ-ರ-ಬ-ಬ-ು --------- ಅವರಿಬ್ಬರು 0
ava-i--a-u a_________ a-a-i-b-r- ---------- avaribbaru
muž ಗಂಡ ಗಂ_ ಗ-ಡ --- ಗಂಡ 0
g-ṇ-a g____ g-ṇ-a ----- gaṇḍa
žena ಹ-ಂ--ಿ ಹೆಂ__ ಹ-ಂ-ತ- ------ ಹೆಂಡತಿ 0
h-ṇ-ati h______ h-ṇ-a-i ------- heṇḍati
dítě ಮ-ು ಮ_ ಮ-ು --- ಮಗು 0
m-gu m___ m-g- ---- magu
rodina ಒಂ-- ---ು-ಬ ಒಂ_ ಕು__ ಒ-ದ- ಕ-ಟ-ಂ- ----------- ಒಂದು ಕುಟುಂಬ 0
on-u-------a o___ k______ o-d- k-ṭ-m-a ------------ ondu kuṭumba
moje rodina ನನ್ನ -ುಟುಂಬ ನ__ ಕು__ ನ-್- ಕ-ಟ-ಂ- ----------- ನನ್ನ ಕುಟುಂಬ 0
n-n-a-k-ṭ---a n____ k______ n-n-a k-ṭ-m-a ------------- nanna kuṭumba
Moje rodina je tady. ನನ-ನ---ಟುಂ---ಲ-ಲಿ-ಇದೆ. ನ__ ಕು__ ಇ__ ಇ__ ನ-್- ಕ-ಟ-ಂ- ಇ-್-ಿ ಇ-ೆ- ---------------------- ನನ್ನ ಕುಟುಂಬ ಇಲ್ಲಿ ಇದೆ. 0
n-n-----ṭ--b--illi i--. n____ k______ i___ i___ n-n-a k-ṭ-m-a i-l- i-e- ----------------------- nanna kuṭumba illi ide.
Jsem tady. ನಾ-- -ಲ್ಲ- ಇದ-ದ-ನೆ. ನಾ_ ಇ__ ಇ____ ನ-ನ- ಇ-್-ಿ ಇ-್-ೇ-ೆ- ------------------- ನಾನು ಇಲ್ಲಿ ಇದ್ದೇನೆ. 0
N----i-l- i--ē-e. N___ i___ i______ N-n- i-l- i-d-n-. ----------------- Nānu illi iddēne.
Jsi tady. ನ-ನ- ಇ-್ಲಿದ್ದೀ-. ನೀ_ ಇ______ ನ-ನ- ಇ-್-ಿ-್-ೀ-. ---------------- ನೀನು ಇಲ್ಲಿದ್ದೀಯ. 0
N--u-i--i--īy-. N___ i_________ N-n- i-l-d-ī-a- --------------- Nīnu illiddīya.
On je tady a ona je tady. ಅವ-- ಇ--ಲಿ-್--ನೆ-ಮ--ತ- ಅವಳ- ಇಲ್----ದಾ--. ಅ__ ಇ_____ ಮ__ ಅ__ ಇ______ ಅ-ನ- ಇ-್-ಿ-್-ಾ-ೆ ಮ-್-ು ಅ-ಳ- ಇ-್-ಿ-್-ಾ-ೆ- ---------------------------------------- ಅವನು ಇಲ್ಲಿದ್ದಾನೆ ಮತ್ತು ಅವಳು ಇಲ್ಲಿದ್ದಾಳೆ. 0
A-an--i--i-dā-- --t-u---------l-d----. A____ i________ m____ a____ i_________ A-a-u i-l-d-ā-e m-t-u a-a-u i-l-d-ā-e- -------------------------------------- Avanu illiddāne mattu avaḷu illiddāḷe.
Jsme tady. ನ--ು ಇ---ಿ--ದೇವೆ. ನಾ_ ಇ______ ನ-ವ- ಇ-್-ಿ-್-ೇ-ೆ- ----------------- ನಾವು ಇಲ್ಲಿದ್ದೇವೆ. 0
Nā-----l--dē-e. N___ i_________ N-v- i-l-d-ē-e- --------------- Nāvu illiddēve.
Jste tady. ನ-ವು-ಇ-್ಲ----ೀರ-. ನೀ_ ಇ______ ನ-ವ- ಇ-್-ಿ-್-ೀ-ಿ- ----------------- ನೀವು ಇಲ್ಲಿದ್ದೀರಿ. 0
N-v- i----d---. N___ i_________ N-v- i-l-d-ī-i- --------------- Nīvu illiddīri.
Všichni jsou tady. ಅ----ಳ-ಲ್ಲ-ು -ಲ್ಲಿ-್---ೆ ಅ_______ ಇ_____ ಅ-ರ-ಗ-ೆ-್-ರ- ಇ-್-ಿ-್-ಾ-ೆ ------------------------ ಅವರುಗಳೆಲ್ಲರು ಇಲ್ಲಿದ್ದಾರೆ 0
A-a--ga--ll--- --lid---e A_____________ i________ A-a-u-a-e-l-r- i-l-d-ā-e ------------------------ Avarugaḷellaru illiddāre

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kannadština (1-100) MP3 kannadština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!