Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sq Mbiemrat 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [shtatёdhjetёenёntё]

Mbiemrat 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Ka- ----u- --ё -ust-- bl-. K__ v_____ n__ f_____ b___ K-m v-s-u- n-ё f-s-a- b-u- -------------------------- Kam veshur njё fustan blu. 0
Mám na sobě červené šaty. Ka--ve-h-- njё -us----------. K__ v_____ n__ f_____ t_ k___ K-m v-s-u- n-ё f-s-a- t- k-q- ----------------------------- Kam veshur njё fustan tё kuq. 0
Mám na sobě zelené šaty. Ka--veshu- -jё -u-t-n -- -j--bë-. K__ v_____ n__ f_____ t_ g_______ K-m v-s-u- n-ё f-s-a- t- g-e-b-r- --------------------------------- Kam veshur njё fustan të gjelbër. 0
Koupím černou tašku. Unё----j-n-ё-çantё------z-. U__ b___ n__ ç____ t_ z____ U-ё b-e- n-ё ç-n-ё t- z-z-. --------------------------- Unё blej njё çantё tё zezё. 0
Koupím hnědou tašku. Unё ---- nj- ---t- --f-. U__ b___ n__ ç____ k____ U-ё b-e- n-ё ç-n-ё k-f-. ------------------------ Unё blej njё çantё kafe. 0
Koupím bílou tašku. U---blej --ё-ç-nt- -ё-ba-dhё. U__ b___ n__ ç____ t_ b______ U-ё b-e- n-ё ç-n-ё t- b-r-h-. ----------------------------- Unё blej njё çantё tё bardhё. 0
Potřebuji nové auto. Ka-----o-ё p-----ё ---in-------. K__ n_____ p__ n__ m_____ t_ r__ K-m n-v-j- p-r n-ё m-k-n- t- r-. -------------------------------- Kam nevojё pёr njё makinё tё re. 0
Potřebuji rychlé auto. Kam ----j---ё- -jё-m-ki-ё -ё sh-ejt-. K__ n_____ p__ n__ m_____ t_ s_______ K-m n-v-j- p-r n-ё m-k-n- t- s-p-j-ё- ------------------------------------- Kam nevojё pёr njё makinё tё shpejtё. 0
Potřebuji pohodlné auto. Ka- ne-o-ё-----njё m----- tё-r---tshm-. K__ n_____ p__ n__ m_____ t_ r_________ K-m n-v-j- p-r n-ё m-k-n- t- r-h-t-h-e- --------------------------------------- Kam nevojё pёr njё makinё tё rehatshme. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. A--e--a-- -anon nj- gr---- vjetёr. A___ l___ b____ n__ g___ e v______ A-j- l-r- b-n-n n-ё g-u- e v-e-ё-. ---------------------------------- Atje lart banon njё grua e vjetёr. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. At-- -a-- --no--n-- -r-a-e---ё---s-ё. A___ l___ b____ n__ g___ e s_________ A-j- l-r- b-n-n n-ё g-u- e s-ё-d-s-ё- ------------------------------------- Atje lart banon njё grua e shёndoshё. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. At-- p-sh-ё-----n-n---gru- k-res--are. A___ p_____ b____ n__ g___ k__________ A-j- p-s-t- b-n-n n-ё g-u- k-r-s-t-r-. -------------------------------------- Atje poshtё banon njё grua kureshtare. 0
Naši hosté byli milí. T- f-------t-n--i--in ----ёz -ё --rё. T_ f______ t___ i____ n_____ t_ m____ T- f-u-r-t t-n- i-h-n n-e-ё- t- m-r-. ------------------------------------- Tё ftuarit tanё ishin njerёz tё mirё. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Tё -tuar-t--a-ё--shin n-er-z----sj---s-ё-. T_ f______ t___ i____ n_____ t_ s_________ T- f-u-r-t t-n- i-h-n n-e-ё- t- s-e-l-h-m- ------------------------------------------ Tё ftuarit tanё ishin njerёz tё sjellshёm. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. T- ftu------anё ish-n-n-erёz-i-te-es-nt. T_ f______ t___ i____ n_____ i__________ T- f-u-r-t t-n- i-h-n n-e-ё- i-t-r-s-n-. ---------------------------------------- Tё ftuarit tanё ishin njerёz interesant. 0
Mám milé děti. U-- -am fёm-j---ё d-sh--. U__ k__ f_____ t_ d______ U-ё k-m f-m-j- t- d-s-u-. ------------------------- Unё kam fёmijё tё dashur. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. P-r -qi---t -anё-f--ij---ё--a----. P__ f______ k___ f_____ t_ p______ P-r f-i-j-t k-n- f-m-j- t- p-c-p-. ---------------------------------- Por fqinjёt kanё fёmijё tё pacipё. 0
Jsou vaše děti hodné? A-ja-ё---m-jёt tu-j-tё -ir-? A j___ f______ t___ t_ m____ A j-n- f-m-j-t t-a- t- m-r-? ---------------------------- A janё fёmijёt tuaj tё mirё? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…