Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sl Pridevnik 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [devetinsedemdeset]

Pridevnik 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. N--s--- i-----Ob--če-- ima-)---d---o-le-o. N_ s___ i___ (________ i____ m____ o______ N- s-b- i-a- (-b-e-e-o i-a-) m-d-o o-l-k-. ------------------------------------------ Na sebi imam (Oblečeno imam) modro obleko. 0
Mám na sobě červené šaty. Na s-bi-i-a--(Oble-eno im--)--d--- ob--ko. N_ s___ i___ (________ i____ r____ o______ N- s-b- i-a- (-b-e-e-o i-a-) r-e-o o-l-k-. ------------------------------------------ Na sebi imam (Oblečeno imam) rdečo obleko. 0
Mám na sobě zelené šaty. N- -ebi -m-m -O-l-č-no-i-am)-z-l--- oblek-. N_ s___ i___ (________ i____ z_____ o______ N- s-b- i-a- (-b-e-e-o i-a-) z-l-n- o-l-k-. ------------------------------------------- Na sebi imam (Oblečeno imam) zeleno obleko. 0
Koupím černou tašku. Kupi-(a--bom -rn--t-r-i-o. K_______ b__ č___ t_______ K-p-l-a- b-m č-n- t-r-i-o- -------------------------- Kupil(a) bom črno torbico. 0
Koupím hnědou tašku. Kup-l(---------- r-av--------o. K_______ b__ e__ r____ t_______ K-p-l-a- b-m e-o r-a-o t-r-i-o- ------------------------------- Kupil(a) bom eno rjavo torbico. 0
Koupím bílou tašku. Kup-l(-) -o-----o---rb-c-. K_______ b__ b___ t_______ K-p-l-a- b-m b-l- t-r-i-o- -------------------------- Kupil(a) bom belo torbico. 0
Potřebuji nové auto. Pot---uje- -o- avt-. P_________ n__ a____ P-t-e-u-e- n-v a-t-. -------------------- Potrebujem nov avto. 0
Potřebuji rychlé auto. Potr-buj----ite--av-o. P_________ h____ a____ P-t-e-u-e- h-t-r a-t-. ---------------------- Potrebujem hiter avto. 0
Potřebuji pohodlné auto. Po-r-bu-em-u-o----a-t-. P_________ u_____ a____ P-t-e-u-e- u-o-e- a-t-. ----------------------- Potrebujem udoben avto. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. T-- -----j ---nu-- -tara-g----. T__ z_____ s______ s____ g_____ T-m z-o-a- s-a-u-e s-a-a g-s-a- ------------------------------- Tam zgoraj stanuje stara gospa. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Ta- z--r-j s--nuj--de--l---ospa. T__ z_____ s______ d_____ g_____ T-m z-o-a- s-a-u-e d-b-l- g-s-a- -------------------------------- Tam zgoraj stanuje debela gospa. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Ta- -g-ra---ta-u-e--adoved-a-g--pa. T__ z_____ s______ r________ g_____ T-m z-o-a- s-a-u-e r-d-v-d-a g-s-a- ----------------------------------- Tam zgoraj stanuje radovedna gospa. 0
Naši hosté byli milí. Na-i-g--t-- ----il- ----e--i (-rij-z--, -ju--zn-vi- lju-je. N___ g_____ s_ b___ p_______ (_________ l__________ l______ N-š- g-s-j- s- b-l- p-i-e-n- (-r-j-z-i- l-u-e-n-v-) l-u-j-. ----------------------------------------------------------- Naši gostje so bili prijetni (prijazni, ljubeznivi) ljudje. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Naši ----je -o b-----l-u-n--lj-d--. N___ g_____ s_ b___ v______ l______ N-š- g-s-j- s- b-l- v-j-d-i l-u-j-. ----------------------------------- Naši gostje so bili vljudni ljudje. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. N--i---st-e-s- --li--an-m-v- ljud--. N___ g_____ s_ b___ z_______ l______ N-š- g-s-j- s- b-l- z-n-m-v- l-u-j-. ------------------------------------ Naši gostje so bili zanimivi ljudje. 0
Mám milé děti. Im-------ke--t-o-e. I___ l_____ o______ I-a- l-u-k- o-r-k-. ------------------- Imam ljubke otroke. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. T-----os--j--im--- -es-a--- ----ke. T___ s______ i____ n_______ o______ T-d- s-s-d-e i-a-o n-s-a-n- o-r-k-. ----------------------------------- Toda sosedje imajo nesramne otroke. 0
Jsou vaše děti hodné? S- -aš- o--o-i--r--ni? S_ v___ o_____ p______ S- v-š- o-r-c- p-i-n-? ---------------------- So vaši otroci pridni? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovinština (1-100) MP3 slovinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…