Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   ro Adjective 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [şaptezeci şi nouă]

Adjective 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Eu ---t -------e --b-st-ă. E_ p___ o r_____ a________ E- p-r- o r-c-i- a-b-s-r-. -------------------------- Eu port o rochie albastră. 0
Mám na sobě červené šaty. Eu---rt ---ochi-----ie. E_ p___ o r_____ r_____ E- p-r- o r-c-i- r-ş-e- ----------------------- Eu port o rochie roşie. 0
Mám na sobě zelené šaty. Eu -ort-o-----i- verd-. E_ p___ o r_____ v_____ E- p-r- o r-c-i- v-r-e- ----------------------- Eu port o rochie verde. 0
Koupím černou tašku. C-mp-r --po---ă -eagr-. C_____ o p_____ n______ C-m-ă- o p-ş-t- n-a-r-. ----------------------- Cumpăr o poşetă neagră. 0
Koupím hnědou tašku. C--p-r - -oşetă--a-o. C_____ o p_____ m____ C-m-ă- o p-ş-t- m-r-. --------------------- Cumpăr o poşetă maro. 0
Koupím bílou tašku. C--p-- ---oş-tă-a--ă. C_____ o p_____ a____ C-m-ă- o p-ş-t- a-b-. --------------------- Cumpăr o poşetă albă. 0
Potřebuji nové auto. Îm- -re-u-e-o ma--n--nouă. Î__ t______ o m_____ n____ Î-i t-e-u-e o m-ş-n- n-u-. -------------------------- Îmi trebuie o maşină nouă. 0
Potřebuji rychlé auto. Îmi-t-e-ui- ---aş-nă--a-i-ă. Î__ t______ o m_____ r______ Î-i t-e-u-e o m-ş-n- r-p-d-. ---------------------------- Îmi trebuie o maşină rapidă. 0
Potřebuji pohodlné auto. Îmi t-----e-o m--in--con----a-i-ă. Î__ t______ o m_____ c____________ Î-i t-e-u-e o m-ş-n- c-n-o-t-b-l-. ---------------------------------- Îmi trebuie o maşină confortabilă. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Ac--- s-s-l--u--ş-- o femei- băt-ân-. A____ s__ l________ o f_____ b_______ A-o-o s-s l-c-i-ş-e o f-m-i- b-t-â-ă- ------------------------------------- Acolo sus locuieşte o femeie bătrână. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. A--l- s-s loc----te-o-f----e-g----. A____ s__ l________ o f_____ g_____ A-o-o s-s l-c-i-ş-e o f-m-i- g-a-ă- ----------------------------------- Acolo sus locuieşte o femeie grasă. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Aco---j-s -----e-t------me-e---ri----. A____ j__ l________ o f_____ c________ A-o-o j-s l-c-i-ş-e o f-m-i- c-r-o-s-. -------------------------------------- Acolo jos locuieşte o femeie curioasă. 0
Naši hosté byli milí. Musafir-i ----ri-au---s- pe-s---e dr----e. M________ n_____ a_ f___ p_______ d_______ M-s-f-r-i n-ş-r- a- f-s- p-r-o-n- d-ă-u-e- ------------------------------------------ Musafirii noştri au fost persoane drăguţe. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. M-s-f---- -o---- -u---s--p-r-o-n- p-li--c---e. M________ n_____ a_ f___ p_______ p___________ M-s-f-r-i n-ş-r- a- f-s- p-r-o-n- p-l-t-c-a-e- ---------------------------------------------- Musafirii noştri au fost persoane politicoase. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. M---f---i--o-t----u-f-st pe-so--e --te--s---e. M________ n_____ a_ f___ p_______ i___________ M-s-f-r-i n-ş-r- a- f-s- p-r-o-n- i-t-r-s-n-e- ---------------------------------------------- Musafirii noştri au fost persoane interesante. 0
Mám milé děti. E---m-cop-i--u-i--i. E_ a_ c____ c_______ E- a- c-p-i c-m-n-i- -------------------- Eu am copii cuminţi. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Da- ----n-i-a- copi----r-zn-c-. D__ v______ a_ c____ o_________ D-r v-c-n-i a- c-p-i o-r-z-i-i- ------------------------------- Dar vecinii au copii obraznici. 0
Jsou vaše děti hodné? C----i-d--ne--o--tră s--t ---i---? C_____ d____________ s___ c_______ C-p-i- d-m-e-v-a-t-ă s-n- c-m-n-i- ---------------------------------- Copiii dumneavoastră sunt cuminţi? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…