Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sk Prídavné mená 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [sedemdesiatdeväť]

Prídavné mená 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. M-m--a se-e -od-é---ty. M__ n_ s___ m____ š____ M-m n- s-b- m-d-é š-t-. ----------------------- Mám na sebe modré šaty. 0
Mám na sobě červené šaty. Mám-na --b----r-e-- šaty. M__ n_ s___ č______ š____ M-m n- s-b- č-r-e-é š-t-. ------------------------- Mám na sebe červené šaty. 0
Mám na sobě zelené šaty. M-- na--eb--ze---é ----. M__ n_ s___ z_____ š____ M-m n- s-b- z-l-n- š-t-. ------------------------ Mám na sebe zelené šaty. 0
Koupím černou tašku. Kú--m č--rn- t-šk-. K____ č_____ t_____ K-p-m č-e-n- t-š-u- ------------------- Kúpim čiernu tašku. 0
Koupím hnědou tašku. Kú-im-hne---t---u. K____ h____ t_____ K-p-m h-e-ú t-š-u- ------------------ Kúpim hnedú tašku. 0
Koupím bílou tašku. K-pim -i-lu-t--k-. K____ b____ t_____ K-p-m b-e-u t-š-u- ------------------ Kúpim bielu tašku. 0
Potřebuji nové auto. P-t----je--no-é ----. P_________ n___ a____ P-t-e-u-e- n-v- a-t-. --------------------- Potrebujem nové auto. 0
Potřebuji rychlé auto. P--r-bujem--ých-- aut-. P_________ r_____ a____ P-t-e-u-e- r-c-l- a-t-. ----------------------- Potrebujem rýchle auto. 0
Potřebuji pohodlné auto. Potr----em--ohod-n--a-t-. P_________ p_______ a____ P-t-e-u-e- p-h-d-n- a-t-. ------------------------- Potrebujem pohodlné auto. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. T-- -o-----va s------en-. T__ h___ b___ s____ ž____ T-m h-r- b-v- s-a-á ž-n-. ------------------------- Tam hore býva stará žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. T-m -o----------s----en-. T__ h___ b___ t____ ž____ T-m h-r- b-v- t-s-á ž-n-. ------------------------- Tam hore býva tlstá žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. T-- d-le -ýv- z-ed----žen-. T__ d___ b___ z______ ž____ T-m d-l- b-v- z-e-a-á ž-n-. --------------------------- Tam dole býva zvedavá žena. 0
Naši hosté byli milí. Naši h--tia---l--milí-ľ----. N___ h_____ b___ m___ ľ_____ N-š- h-s-i- b-l- m-l- ľ-d-a- ---------------------------- Naši hostia boli milí ľudia. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. N-š- -o-tia-b--i----or-l- ľudia. N___ h_____ b___ z_______ ľ_____ N-š- h-s-i- b-l- z-v-r-l- ľ-d-a- -------------------------------- Naši hostia boli zdvorilí ľudia. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Na-i-----ia --l--z---íma-í--u--a. N___ h_____ b___ z________ ľ_____ N-š- h-s-i- b-l- z-u-í-a-í ľ-d-a- --------------------------------- Naši hostia boli zaujímaví ľudia. 0
Mám milé děti. M-m -i-- det-. M__ m___ d____ M-m m-l- d-t-. -------------- Mám milé deti. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Al- s--edia m-jú--rzé de--. A__ s______ m___ d___ d____ A-e s-s-d-a m-j- d-z- d-t-. --------------------------- Ale susedia majú drzé deti. 0
Jsou vaše děti hodné? Sú-v--e-d-----os----é? S_ v___ d___ p________ S- v-š- d-t- p-s-u-n-? ---------------------- Sú vaše deti poslušné? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovenština (1-100) MP3 slovenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…