Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   bs Pridjevi 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [sedamdeset i devet]

Pridjevi 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Ja------na-seb- plav--ha--i-u. J_ i___ n_ s___ p____ h_______ J- i-a- n- s-b- p-a-u h-l-i-u- ------------------------------ Ja imam na sebi plavu haljinu. 0
Mám na sobě červené šaty. J----a- -a ---- -r---u-h-lj-n-. J_ i___ n_ s___ c_____ h_______ J- i-a- n- s-b- c-v-n- h-l-i-u- ------------------------------- Ja imam na sebi crvenu haljinu. 0
Mám na sobě zelené šaty. Ja-im-- n- -----z----u ha-----. J_ i___ n_ s___ z_____ h_______ J- i-a- n- s-b- z-l-n- h-l-i-u- ------------------------------- Ja imam na sebi zelenu haljinu. 0
Koupím černou tašku. J--k--u-e---rn- ta-nu. J_ k______ c___ t_____ J- k-p-j-m c-n- t-š-u- ---------------------- Ja kupujem crnu tašnu. 0
Koupím hnědou tašku. J- -up---- sm-đu----n-. J_ k______ s____ t_____ J- k-p-j-m s-e-u t-š-u- ----------------------- Ja kupujem smeđu tašnu. 0
Koupím bílou tašku. Ja-k-p-jem-bi--l------u. J_ k______ b_____ t_____ J- k-p-j-m b-j-l- t-š-u- ------------------------ Ja kupujem bijelu tašnu. 0
Potřebuji nové auto. J- -re--m-n------t-. J_ t_____ n___ a____ J- t-e-a- n-v- a-t-. -------------------- Ja trebam novo auto. 0
Potřebuji rychlé auto. Ja trebam br-o --to. J_ t_____ b___ a____ J- t-e-a- b-z- a-t-. -------------------- Ja trebam brzo auto. 0
Potřebuji pohodlné auto. Ja ---bam--dob-o ---o. J_ t_____ u_____ a____ J- t-e-a- u-o-n- a-t-. ---------------------- Ja trebam udobno auto. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Tamo gor-----n-je-je-na s--r----na. T___ g___ s______ j____ s____ ž____ T-m- g-r- s-a-u-e j-d-a s-a-a ž-n-. ----------------------------------- Tamo gore stanuje jedna stara žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. T-mo g----sta-u---j-dna de-e-- -e--. T___ g___ s______ j____ d_____ ž____ T-m- g-r- s-a-u-e j-d-a d-b-l- ž-n-. ------------------------------------ Tamo gore stanuje jedna debela žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Tam--d-l- sta-uje -ed-a rad-zn-la----a. T___ d___ s______ j____ r________ ž____ T-m- d-l- s-a-u-e j-d-a r-d-z-a-a ž-n-. --------------------------------------- Tamo dole stanuje jedna radoznala žena. 0
Naši hosté byli milí. Na------ti-su b-l--d--gi--j-di. N___ g____ s_ b___ d____ l_____ N-š- g-s-i s- b-l- d-a-i l-u-i- ------------------------------- Naši gosti su bili dragi ljudi. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Na-- go--- -u-b-li-----u--- -judi. N___ g____ s_ b___ k_______ l_____ N-š- g-s-i s- b-l- k-l-u-n- l-u-i- ---------------------------------- Naši gosti su bili kulturni ljudi. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. N-ši -o--i--u-bi-i i--e-es---------d-. N___ g____ s_ b___ i___________ l_____ N-š- g-s-i s- b-l- i-t-r-s-n-n- l-u-i- -------------------------------------- Naši gosti su bili interesantni ljudi. 0
Mám milé děti. J- ---m --ag- -jecu. J_ i___ d____ d_____ J- i-a- d-a-u d-e-u- -------------------- Ja imam dragu djecu. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Al- ko-š--e -m-----ezo---z---d-ecu. A__ k______ i____ b_________ d_____ A-i k-m-i-e i-a-u b-z-b-a-n- d-e-u- ----------------------------------- Ali komšije imaju bezobraznu djecu. 0
Jsou vaše děti hodné? Jes- -- Va-a ---c-----ra? J___ l_ V___ d____ d_____ J-s- l- V-š- d-e-a d-b-a- ------------------------- Jesu li Vaša djeca dobra? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bosenština (1-100) MP3 bosenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…