Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   bg Прилагателни 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [седемдесет и девет]

79 [sedemdeset i devet]

Прилагателни 2

Prilagatelni 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Об--че-а съм-в с--я--ок-я. О_______ с__ в с___ р_____ О-л-ч-н- с-м в с-н- р-к-я- -------------------------- Облечена съм в синя рокля. 0
Ob--chen- s-m-v ----- ------. O________ s__ v s____ r______ O-l-c-e-a s-m v s-n-a r-k-y-. ----------------------------- Oblechena sym v sinya roklya.
Mám na sobě červené šaty. О-ле--на-с-- в-------- ро-л-. О_______ с__ в ч______ р_____ О-л-ч-н- с-м в ч-р-е-а р-к-я- ----------------------------- Облечена съм в червена рокля. 0
O-le--e-a--y- --ch--v-n- --kl-a. O________ s__ v c_______ r______ O-l-c-e-a s-m v c-e-v-n- r-k-y-. -------------------------------- Oblechena sym v chervena roklya.
Mám na sobě zelené šaty. Облечена с---в -елена--окл-. О_______ с__ в з_____ р_____ О-л-ч-н- с-м в з-л-н- р-к-я- ---------------------------- Облечена съм в зелена рокля. 0
Ob--c-ena-s-m-- ze--n----k-y-. O________ s__ v z_____ r______ O-l-c-e-a s-m v z-l-n- r-k-y-. ------------------------------ Oblechena sym v zelena roklya.
Koupím černou tašku. Аз-ку-ува----рна--ант-. А_ к______ ч____ ч_____ А- к-п-в-м ч-р-а ч-н-а- ----------------------- Аз купувам черна чанта. 0
A- k-p-va- ---rn---hant-. A_ k______ c_____ c______ A- k-p-v-m c-e-n- c-a-t-. ------------------------- Az kupuvam cherna chanta.
Koupím hnědou tašku. Аз куп---м каф--- -анта. А_ к______ к_____ ч_____ А- к-п-в-м к-ф-в- ч-н-а- ------------------------ Аз купувам кафява чанта. 0
A- k----am-kaf-a-- c--nt-. A_ k______ k______ c______ A- k-p-v-m k-f-a-a c-a-t-. -------------------------- Az kupuvam kafyava chanta.
Koupím bílou tašku. А- ку-у--м --л---анта. А_ к______ б___ ч_____ А- к-п-в-м б-л- ч-н-а- ---------------------- Аз купувам бяла чанта. 0
A--k-p---m-b---- -h--t-. A_ k______ b____ c______ A- k-p-v-m b-a-a c-a-t-. ------------------------ Az kupuvam byala chanta.
Potřebuji nové auto. Имам --жд--о- -ов--к-ла. И___ н____ о_ н___ к____ И-а- н-ж-а о- н-в- к-л-. ------------------------ Имам нужда от нова кола. 0
Imam --z----ot -o-------. I___ n_____ o_ n___ k____ I-a- n-z-d- o- n-v- k-l-. ------------------------- Imam nuzhda ot nova kola.
Potřebuji rychlé auto. Им-м ну-----т-б-р-а ко-а. И___ н____ о_ б____ к____ И-а- н-ж-а о- б-р-а к-л-. ------------------------- Имам нужда от бърза кола. 0
Im-m nuz-d---t by--a----a. I___ n_____ o_ b____ k____ I-a- n-z-d- o- b-r-a k-l-. -------------------------- Imam nuzhda ot byrza kola.
Potřebuji pohodlné auto. Им-м--у--- -т-уд-----к---. И___ н____ о_ у_____ к____ И-а- н-ж-а о- у-о-н- к-л-. -------------------------- Имам нужда от удобна кола. 0
Ima- n--hda o--u-obn---ola. I___ n_____ o_ u_____ k____ I-a- n-z-d- o- u-o-n- k-l-. --------------------------- Imam nuzhda ot udobna kola.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Го-е -ив----------з-аст-а-ж--а. Г___ ж____ е___ в________ ж____ Г-р- ж-в-е е-н- в-з-а-т-а ж-н-. ------------------------------- Горе живее една възрастна жена. 0
G-r- z---e--------v-zr-st-- -h-n-. G___ z_____ y____ v________ z_____ G-r- z-i-e- y-d-a v-z-a-t-a z-e-a- ---------------------------------- Gore zhivee yedna vyzrastna zhena.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Г--е --вее------де-ела -е--. Г___ ж____ е___ д_____ ж____ Г-р- ж-в-е е-н- д-б-л- ж-н-. ---------------------------- Горе живее една дебела жена. 0
G-r-----ve--yed-a -eb--a zhen-. G___ z_____ y____ d_____ z_____ G-r- z-i-e- y-d-a d-b-l- z-e-a- ------------------------------- Gore zhivee yedna debela zhena.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Долу----е--едн--лю-опи-н---ен-. Д___ ж____ е___ л________ ж____ Д-л- ж-в-е е-н- л-б-п-т-а ж-н-. ------------------------------- Долу живее една любопитна жена. 0
D-l- z-ivee -e--a l-ub-p-tn--z----. D___ z_____ y____ l_________ z_____ D-l- z-i-e- y-d-a l-u-o-i-n- z-e-a- ----------------------------------- Dolu zhivee yedna lyubopitna zhena.
Naši hosté byli milí. Г-с-ите -и --ха -ри--н- --ра. Г______ н_ б___ п______ х____ Г-с-и-е н- б-х- п-и-т-и х-р-. ----------------------------- Гостите ни бяха приятни хора. 0
G---i-e--- bya--a pr-y---i -ho--. G______ n_ b_____ p_______ k_____ G-s-i-e n- b-a-h- p-i-a-n- k-o-a- --------------------------------- Gostite ni byakha priyatni khora.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Г-с-и-е-ни -ях- -чтиви-х-р-. Г______ н_ б___ у_____ х____ Г-с-и-е н- б-х- у-т-в- х-р-. ---------------------------- Гостите ни бяха учтиви хора. 0
Go--ite -i---ak-a-u--ti-i khor-. G______ n_ b_____ u______ k_____ G-s-i-e n- b-a-h- u-h-i-i k-o-a- -------------------------------- Gostite ni byakha uchtivi khora.
Naši hosté byli zajímaví lidé. Г----т-------х- -нтере-ни----а. Г______ н_ б___ и________ х____ Г-с-и-е н- б-х- и-т-р-с-и х-р-. ------------------------------- Гостите ни бяха интересни хора. 0
Go----- -----akh- i--ere--i--h---. G______ n_ b_____ i________ k_____ G-s-i-e n- b-a-h- i-t-r-s-i k-o-a- ---------------------------------- Gostite ni byakha interesni khora.
Mám milé děti. А--и-ам мили-д---. А_ и___ м___ д____ А- и-а- м-л- д-ц-. ------------------ Аз имам мили деца. 0
A- i-a--mi-- -etsa. A_ i___ m___ d_____ A- i-a- m-l- d-t-a- ------------------- Az imam mili detsa.
Ale mí sousedé mají drzé děti. Но --с--и---и--т -а-а--и ---а. Н_ с_______ и___ н______ д____ Н- с-с-д-т- и-а- н-х-л-и д-ц-. ------------------------------ Но съседите имат нахални деца. 0
No -yse---e --a--n-kh--ni----s-. N_ s_______ i___ n_______ d_____ N- s-s-d-t- i-a- n-k-a-n- d-t-a- -------------------------------- No sysedite imat nakhalni detsa.
Jsou vaše děti hodné? В-ш-----еца --с--ш----- --? В_____ д___ п_______ л_ с__ В-ш-т- д-ц- п-с-у-н- л- с-? --------------------------- Вашите деца послушни ли са? 0
Vashi-e -e-s--p---ush-i l- -a? V______ d____ p________ l_ s__ V-s-i-e d-t-a p-s-u-h-i l- s-? ------------------------------ Vashite detsa poslushni li sa?

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…