Ին--ն-- մե---- է-հարկ---ր:
Ի__ ն__ մ_____ է հ________
Ի-ձ ն-ր մ-ք-ն- է հ-ր-ա-ո-:
--------------------------
Ինձ նոր մեքենա է հարկավոր: 0 I--z-------k--e-a-e---rk--orI___ n__ m_______ e h_______I-d- n-r m-k-y-n- e h-r-a-o-----------------------------Indz nor mek’yena e harkavor
Ին- ա--- մ---նա է-հար--վոր:
Ի__ ա___ մ_____ է հ________
Ի-ձ ա-ա- մ-ք-ն- է հ-ր-ա-ո-:
---------------------------
Ինձ արագ մեքենա է հարկավոր: 0 I--z a-a- me--yena-e-------orI___ a___ m_______ e h_______I-d- a-a- m-k-y-n- e h-r-a-o------------------------------Indz arag mek’yena e harkavor
Ի-- հ-ր-----ե---եք-ն--է հա--ավ-ր:
Ի__ հ_________ մ_____ է հ________
Ի-ձ հ-ր-ա-ա-ե- մ-ք-ն- է հ-ր-ա-ո-:
---------------------------------
Ինձ հարմարավետ մեքենա է հարկավոր: 0 I--z-harm-ravet-m-k’---a e-h------rI___ h_________ m_______ e h_______I-d- h-r-a-a-e- m-k-y-n- e h-r-a-o------------------------------------Indz harmaravet mek’yena e harkavor
Վ----ւ- մի -եր-կ-----ա---ւմ:
Վ______ մ_ ծ__ կ__ է ա______
Վ-ր-ո-մ մ- ծ-ր կ-ն է ա-ր-ւ-:
----------------------------
Վերևում մի ծեր կին է ապրում: 0 V----u---i-ts---k-n e --rumV______ m_ t___ k__ e a____V-r-v-m m- t-e- k-n e a-r-m---------------------------Verevum mi tser kin e aprum
Վեր-ո-մ մի գե- -ի- է ապ---մ:
Վ______ մ_ գ__ կ__ է ա______
Վ-ր-ո-մ մ- գ-ր կ-ն է ա-ր-ւ-:
----------------------------
Վերևում մի գեր կին է ապրում: 0 Verev----------k-- --apr-mV______ m_ g__ k__ e a____V-r-v-m m- g-r k-n e a-r-m--------------------------Verevum mi ger kin e aprum
Վ--և-ւմ--ի հետա------եր-կի-----պրո--:
Վ______ մ_ հ___________ կ__ է ա______
Վ-ր-ո-մ մ- հ-տ-ք-ք-ա-ե- կ-ն է ա-ր-ւ-:
-------------------------------------
Վերևում մի հետաքրքրասեր կին է ապրում: 0 V-r-vu- -i-he-a--rk-rase- k-- - ---umV______ m_ h_____________ k__ e a____V-r-v-m m- h-t-k-r-’-a-e- k-n e a-r-m-------------------------------------Verevum mi hetak’rk’raser kin e aprum
I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky.
Žádný jazyk totiž není uzavřený systém.
Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí.
Jazyk je totiž živý.
Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera.
Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví.
Tyto změny se objevují v různých formách.
Každý jazyk má například svou historii.
Vždy se měnil a bude se měnit i nadále.
Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí.
Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů.
Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí.
V určitých situacích mluví spisovným jazykem.
Různé sociální skupiny mají různé jazyky.
Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon.
Většina lidí mluví jinak v práci než doma.
Hodně jich také v práci používá profesionální žargon.
Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce.
Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný.
Rozdíl může být vcelku značný.
Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění.
Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka.
Jazyk mužů a žen se také často liší.
V západních společnostech není tento rozdíl tak velký.
Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži.
V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu.
Mluvení tedy není vůbec jednoduché!
Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…