Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   af Byvoeglike naamwoorde 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [nege en sewentig]

Byvoeglike naamwoorde 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Ek-dr- ’- blou-r--. E_ d__ ’_ b___ r___ E- d-a ’- b-o- r-k- ------------------- Ek dra ’n blou rok. 0
Mám na sobě červené šaty. E--d---’- -oo- rok. E_ d__ ’_ r___ r___ E- d-a ’- r-o- r-k- ------------------- Ek dra ’n rooi rok. 0
Mám na sobě zelené šaty. E- dr--’n groe-----. E_ d__ ’_ g____ r___ E- d-a ’- g-o-n r-k- -------------------- Ek dra ’n groen rok. 0
Koupím černou tašku. Ek--o-p--- swa-t ---. E_ k___ ’_ s____ s___ E- k-o- ’- s-a-t s-k- --------------------- Ek koop ’n swart sak. 0
Koupím hnědou tašku. E- --op-’----uin-sa-. E_ k___ ’_ b____ s___ E- k-o- ’- b-u-n s-k- --------------------- Ek koop ’n bruin sak. 0
Koupím bílou tašku. E- koo---- wi- ---. E_ k___ ’_ w__ s___ E- k-o- ’- w-t s-k- ------------------- Ek koop ’n wit sak. 0
Potřebuji nové auto. E--het-’n nu-e-mot-- --di-. E_ h__ ’_ n___ m____ n_____ E- h-t ’- n-w- m-t-r n-d-g- --------------------------- Ek het ’n nuwe motor nodig. 0
Potřebuji rychlé auto. Ek h-t ’--v-n-ige m--or-n-dig. E_ h__ ’_ v______ m____ n_____ E- h-t ’- v-n-i-e m-t-r n-d-g- ------------------------------ Ek het ’n vinnige motor nodig. 0
Potřebuji pohodlné auto. E- he- -n-geri-fl-k---oto---o--g. E_ h__ ’_ g_________ m____ n_____ E- h-t ’- g-r-e-l-k- m-t-r n-d-g- --------------------------------- Ek het ’n gerieflike motor nodig. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. D-ar-b- ---n--- ---vrou. D___ b_ w___ ’_ o_ v____ D-a- b- w-o- ’- o- v-o-. ------------------------ Daar bo woon ’n ou vrou. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Daa- ---woon--- -ik ---e--v---. D___ b_ w___ ’_ d__ / v__ v____ D-a- b- w-o- ’- d-k / v-t v-o-. ------------------------------- Daar bo woon ’n dik / vet vrou. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. D--- -n--r-w-o- -- -u---i--ig- ----. D___ o____ w___ ’_ n__________ v____ D-a- o-d-r w-o- ’- n-u-k-e-i-e v-o-. ------------------------------------ Daar onder woon ’n nuuskierige vrou. 0
Naši hosté byli milí. Ons-g-ste--a- --w----ns-. O__ g____ w__ g___ m_____ O-s g-s-e w-s g-w- m-n-e- ------------------------- Ons gaste was gawe mense. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Ons gast- -as---f-i---/-b-lee-d- --nse. O__ g____ w__ h______ / b_______ m_____ O-s g-s-e w-s h-f-i-e / b-l-e-d- m-n-e- --------------------------------------- Ons gaste was hoflike / beleefde mense. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. O-s-g--te ------ter---------e-s-. O__ g____ w__ i___________ m_____ O-s g-s-e w-s i-t-r-s-a-t- m-n-e- --------------------------------- Ons gaste was interessante mense. 0
Mám milé děti. E----t -i--- k-nde-s. E_ h__ l____ k_______ E- h-t l-e-e k-n-e-s- --------------------- Ek het liewe kinders. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Ma-- -i- b--e h-t sto-te-kinders. M___ d__ b___ h__ s_____ k_______ M-a- d-e b-r- h-t s-o-t- k-n-e-s- --------------------------------- Maar die bure het stoute kinders. 0
Jsou vaše děti hodné? I--- ------s ----? I_ u k______ s____ I- u k-n-e-s s-e-? ------------------ Is u kinders soet? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…