Frazlibro

eo En la urbo   »   uk У місті

25 [dudek kvin]

En la urbo

En la urbo

25 [двадцять п’ять]

25 [dvadtsyatʹ pʺyatʹ]

У місті

U misti

Elektu kiel vi volas vidi la tradukon:   
esperanto ukraina Ludu Pli
Mi ŝatus iri al la stacidomo. Я ---ів -и - х--і-- - на-в-----. Я х____ б_ / х_____ б н_ в______ Я х-т-в б- / х-т-л- б н- в-к-а-. -------------------------------- Я хотів би / хотіла б на вокзал. 0
Y- --ot-v by-/ khoti-- - -----k---. Y_ k_____ b_ / k______ b n_ v______ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n- v-k-a-. ----------------------------------- YA khotiv by / khotila b na vokzal.
Mi ŝatus iri al la flughaveno. Я-х-ті- -и---х--іла - -- а--опор-у. Я х____ б_ / х_____ б д_ а_________ Я х-т-в б- / х-т-л- б д- а-р-п-р-у- ----------------------------------- Я хотів би / хотіла б до аеропорту. 0
YA --o--- -y /-kh---l- -----aer---r--. Y_ k_____ b_ / k______ b d_ a_________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b d- a-r-p-r-u- -------------------------------------- YA khotiv by / khotila b do aeroportu.
Mi ŝatus iri al la urbocentro. Я хо-і- -и----от----- в ---тр-м-ст-. Я х____ б_ / х_____ б в ц____ м_____ Я х-т-в б- / х-т-л- б в ц-н-р м-с-а- ------------------------------------ Я хотів би / хотіла б в центр міста. 0
YA-kh--i--b- / --o-i-----v--se--- ---t-. Y_ k_____ b_ / k______ b v t_____ m_____ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b v t-e-t- m-s-a- ---------------------------------------- YA khotiv by / khotila b v tsentr mista.
Kiel mi atingu la stacidomon? Я--ді--а-ис--на------л? Я_ д________ н_ в______ Я- д-с-а-и-я н- в-к-а-? ----------------------- Як дістатися на вокзал? 0
Y---d-s-a-ysy- n--vo----? Y__ d_________ n_ v______ Y-k d-s-a-y-y- n- v-k-a-? ------------------------- Yak distatysya na vokzal?
Kiel mi atingu la flughavenon? Я--д-ст---с- -- --роп----? Я_ д________ д_ а_________ Я- д-с-а-и-я д- а-р-п-р-у- -------------------------- Як дістатися до аеропорту? 0
Yak-dis-a---y- d--a--opor--? Y__ d_________ d_ a_________ Y-k d-s-a-y-y- d- a-r-p-r-u- ---------------------------- Yak distatysya do aeroportu?
Kiel mi atingu la urbocentron? Як ---татис--до ц-нтру м----? Я_ д________ д_ ц_____ м_____ Я- д-с-а-и-я д- ц-н-р- м-с-а- ----------------------------- Як дістатися до центру міста? 0
Y---di-ta----- d-------ru mi-t-? Y__ d_________ d_ t______ m_____ Y-k d-s-a-y-y- d- t-e-t-u m-s-a- -------------------------------- Yak distatysya do tsentru mista?
Mi bezonas taksion. М--і потріб-е та-с-. М___ п_______ т_____ М-н- п-т-і-н- т-к-і- -------------------- Мені потрібне таксі. 0
M-ni ------ne t-k--. M___ p_______ t_____ M-n- p-t-i-n- t-k-i- -------------------- Meni potribne taksi.
Mi bezonas urbomapon. Мені-п--р-бн---апа --ста. М___ п_______ м___ м_____ М-н- п-т-і-н- м-п- м-с-а- ------------------------- Мені потрібна мапа міста. 0
Meni -ot--bn--ma-a m-st-. M___ p_______ m___ m_____ M-n- p-t-i-n- m-p- m-s-a- ------------------------- Meni potribna mapa mista.
Mi bezonas hotelon. Ме---п--рі-е- -о-ель. М___ п_______ г______ М-н- п-т-і-е- г-т-л-. --------------------- Мені потрібен готель. 0
M----po--i-e- --t-l-. M___ p_______ h______ M-n- p-t-i-e- h-t-l-. --------------------- Meni potriben hotelʹ.
Mi ŝatus lupreni aŭton. Я х-т-в -и-/ -о-і-а-- -а-ня-- а-то--б---. Я х____ б_ / х_____ б н______ а__________ Я х-т-в б- / х-т-л- б н-й-я-и а-т-м-б-л-. ----------------------------------------- Я хотів би / хотіла б найняти автомобіль. 0
Y- ----i- by-/ --o-i-a-b----̆nyat- -vt----il-. Y_ k_____ b_ / k______ b n_______ a__________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n-y-n-a-y a-t-m-b-l-. ---------------------------------------------- YA khotiv by / khotila b nay̆nyaty avtomobilʹ.
Jen mia kreditkarto. О-- --- кред--н- -артк-. О__ м__ к_______ к______ О-ь м-я к-е-и-н- к-р-к-. ------------------------ Ось моя кредитна картка. 0
O-- mo-a -r-dy--a---rtk-. O__ m___ k_______ k______ O-ʹ m-y- k-e-y-n- k-r-k-. ------------------------- Osʹ moya kredytna kartka.
Jen mia stirpermesilo. О-ь м----р-ва. О__ м__ п_____ О-ь м-ї п-а-а- -------------- Ось мої права. 0
O-ʹ----̈ p--v-. O__ m__ p_____ O-ʹ m-i- p-a-a- --------------- Osʹ moï prava.
Kio vizitindas en la urbo? Щ--м-жн- -гл----и---м-с--? Щ_ м____ о_______ в м_____ Щ- м-ж-а о-л-н-т- в м-с-і- -------------------------- Що можна оглянути в місті? 0
Sh--o----h-- o----n-t- - m--t-? S____ m_____ o________ v m_____ S-c-o m-z-n- o-l-a-u-y v m-s-i- ------------------------------- Shcho mozhna ohlyanuty v misti?
Iru al la malnova urbo. Ідіт-----т-р- міс-о. І____ в с____ м_____ І-і-ь в с-а-е м-с-о- -------------------- Ідіть в старе місто. 0
I---ʹ-- --are mi---. I____ v s____ m_____ I-i-ʹ v s-a-e m-s-o- -------------------- Iditʹ v stare misto.
Faru gvidatan viziton de la urbo. В---міт- уча-т- в ---к---ії--- -іст-. В_______ у_____ в е________ д_ м_____ В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- м-с-а- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до міста. 0
V-z-mi-ʹ -chas-- - eksk-r--------m-s-a. V_______ u______ v e________ d_ m_____ V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- m-s-a- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do mista.
Iru al la haveno. І---------орт-. І____ д_ п_____ І-і-ь д- п-р-у- --------------- Ідіть до порту. 0
Idit--d- po---. I____ d_ p_____ I-i-ʹ d- p-r-u- --------------- Iditʹ do portu.
Faru gvidatan viziton de la haveno. В-зьміть-у---ть---е--к---ії--о--о--у. В_______ у_____ в е________ д_ п_____ В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- п-р-у- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до порту. 0
V----itʹ-u--as-ʹ ----s--r-i----- -o---. V_______ u______ v e________ d_ p_____ V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- p-r-u- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do portu.
Kiuj vidindaĵoj estas krom tiuj? Які-є -е-в----чні -і---? Я__ є щ_ в_______ м_____ Я-і є щ- в-з-а-н- м-с-я- ------------------------ Які є ще визначні місця? 0
Y-k--ye shch----z----ni mis--y-? Y___ y_ s____ v________ m_______ Y-k- y- s-c-e v-z-a-h-i m-s-s-a- -------------------------------- Yaki ye shche vyznachni mistsya?

La slavaj lingvoj

300 milionoj da homoj havas slavan lingvon kiel gepatran lingvon. La slavaj lingvoj apartenas al la hindeŭropaj lingvoj. Estas ĉirkaŭ 20 slavaj lingvoj. La plej grava el ili estas la rusa. Pli ol 150 milionoj da homoj parolas la rusan kiel sian gepatran lingvon. Poste sekvas la pola kaj la ukraina kun po 50 milionoj da parolantoj. La slavaj lingvoj estas lingvike dividitaj en plurajn grupojn. Estas la okcidentslavaj, orientslavaj kaj sudslavaj lingvoj. Okcidentslavaj lingvoj estas la pola, la ĉeĥa kaj la slovaka. La rusa, la ukraina kaj la belorusa estas orientslavaj lingvoj. Sudslavaj lingvoj estas la serba, la kroata kaj la bulgara. Krom tiuj ekzistas multaj aliaj slavaj lingvoj. Sed tiujn parolas nur relative malmultaj homoj. La slavaj lingvoj originas el komuna pralingvo. La unuopaj lingvoj relative malfrue evoluis el ĝi. Ili do estas pli junaj ol la ĝermanaj kaj latinidaj lingvoj. Granda parto de la vortprovizo de la slavaj lingvoj similas. Tio ŝuldiĝas al la fakto ke ili relative malfrue disiĝis unu de la alia. El la scienca vidpunkto la slavaj lingvoj estas konservemaj. Tio signifas ke ili enhavas ankoraŭ multajn malnovajn strukturojn. Aliaj hindeŭropaj lingvoj perdis tiujn malnovajn formojn. La slavaj lingvoj tial estas tre interesaj por la scienca esploro. Per ili eltireblas konkludoj pri pli fruaj lingvoj. La esploristoj tiel provas rekonstrui la hindeŭropan. La slavajn lingvojn karakterizas la vokala malmulteco. Krome, estas multaj sonoj ne aperantaj en aliaj lingvoj. Tial prononcproblemojn ofte havas aparte la okcidenteŭropanoj. Sed ne maltrankviliĝu, ĉio iros glate! En la pola : Wszystko będzie dobrze !