Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   pa ਭੂਤਕਾਲ 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [ਬਿਆਸੀ]

82 [Bi\'āsī]

ਭੂਤਕਾਲ 2

[bhūtakāla 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština pandžábština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? ਕੀ ਤੁ-ਾਨ-----ਪਤਾਲ ---ਗ-ਡੀ ---ਾਉਣੀ-ਪਵ-ਗੀ? ਕੀ ਤੁ__ ਹ____ ਦੀ ਗੱ_ ਬੁ___ ਪ___ ਕ- ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਹ-ਪ-ਾ- ਦ- ਗ-ਡ- ਬ-ਲ-ਉ-ੀ ਪ-ੇ-ੀ- ---------------------------------------- ਕੀ ਤੁਹਾਨੂੰ ਹਸਪਤਾਲ ਦੀ ਗੱਡੀ ਬੁਲਾਉਣੀ ਪਵੇਗੀ? 0
kī tuh-nū-hasapa-āl--dī ga-- ---ā-uṇ- p-v-gī? k_ t_____ h_________ d_ g___ b_______ p______ k- t-h-n- h-s-p-t-l- d- g-ḍ- b-l-'-ṇ- p-v-g-? --------------------------------------------- kī tuhānū hasapatāla dī gaḍī bulā'uṇī pavēgī?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? ਕ- ਤ--ਾਨ-ੰ---ਕਟ---ੁ-ਾਉ-ਾ-ਪਵ-ਗਾ? ਕੀ ਤੁ__ ਡਾ___ ਬੁ___ ਪ___ ਕ- ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਡ-ਕ-ਰ ਬ-ਲ-ਉ-ਾ ਪ-ੇ-ਾ- ------------------------------- ਕੀ ਤੁਹਾਨੂੰ ਡਾਕਟਰ ਬੁਲਾਉਣਾ ਪਵੇਗਾ? 0
K- tu--nū-ḍā-a---- ---ā-uṇ- pavēgā? K_ t_____ ḍ_______ b_______ p______ K- t-h-n- ḍ-k-ṭ-r- b-l-'-ṇ- p-v-g-? ----------------------------------- Kī tuhānū ḍākaṭara bulā'uṇā pavēgā?
Musel / musela jsi zavolat policii? ਕ- ਤੁਹਾਨ----ੁ--ਸ-ਬ--ਾ-ਣੀ ---ਗੀ? ਕੀ ਤੁ__ ਪੁ__ ਬੁ___ ਪ___ ਕ- ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਪ-ਲ-ਸ ਬ-ਲ-ਉ-ੀ ਪ-ੇ-ੀ- ------------------------------- ਕੀ ਤੁਹਾਨੂੰ ਪੁਲਿਸ ਬੁਲਾਉਣੀ ਪਵੇਗੀ? 0
Kī----ā----u--s----l-'uṇ--pavēgī? K_ t_____ p_____ b_______ p______ K- t-h-n- p-l-s- b-l-'-ṇ- p-v-g-? --------------------------------- Kī tuhānū pulisa bulā'uṇī pavēgī?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. ਕੀ-ਤ-ਹ--- --ਲ--ੈਲ--ੋਨ-ਨ--ਰ ਹ---ਹ-ਣ- ਮ--- -ੋ--ਸ-। ਕੀ ਤੁ__ ਕੋ_ ਟੈ___ ਨੰ__ ਹੈ_ ਹੁ_ ਮੇ_ ਕੋ_ ਸੀ_ ਕ- ਤ-ਹ-ਡ- ਕ-ਲ ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਨ-ਬ- ਹ-? ਹ-ਣ- ਮ-ਰ- ਕ-ਲ ਸ-। ------------------------------------------------ ਕੀ ਤੁਹਾਡੇ ਕੋਲ ਟੈਲੀਫੋਨ ਨੰਬਰ ਹੈ? ਹੁਣੇ ਮੇਰੇ ਕੋਲ ਸੀ। 0
Kī--uhā-- k-la-ṭa---phōn---ab--a --i- H-ṇ---ē-- -ōl- s-. K_ t_____ k___ ṭ_________ n_____ h___ H___ m___ k___ s__ K- t-h-ḍ- k-l- ṭ-i-ī-h-n- n-b-r- h-i- H-ṇ- m-r- k-l- s-. -------------------------------------------------------- Kī tuhāḍē kōla ṭailīphōna nabara hai? Huṇē mērē kōla sī.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. ਕ----ਹ-ਡ- ਕ-- ਪ----ੈ? -ੁ------ੇ ਕੋਲ--ੀ। ਕੀ ਤੁ__ ਕੋ_ ਪ_ ਹੈ_ ਹੁ_ ਮੇ_ ਕੋ_ ਸੀ_ ਕ- ਤ-ਹ-ਡ- ਕ-ਲ ਪ-ਾ ਹ-? ਹ-ਣ- ਮ-ਰ- ਕ-ਲ ਸ-। --------------------------------------- ਕੀ ਤੁਹਾਡੇ ਕੋਲ ਪਤਾ ਹੈ? ਹੁਣੇ ਮੇਰੇ ਕੋਲ ਸੀ। 0
K- --h-ḍē kōla -a-ā-ha-? Hu---m--ē -ōl- -ī. K_ t_____ k___ p___ h___ H___ m___ k___ s__ K- t-h-ḍ- k-l- p-t- h-i- H-ṇ- m-r- k-l- s-. ------------------------------------------- Kī tuhāḍē kōla patā hai? Huṇē mērē kōla sī.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. ਕੀ ਤ----ੇ-ਕੋ--ਸ਼ਹਿਰ-ਦਾ-ਨ------? ਹ--ੇ ਮੇਰ----- --। ਕੀ ਤੁ__ ਕੋ_ ਸ਼__ ਦਾ ਨ__ ਹੈ_ ਹੁ_ ਮੇ_ ਕੋ_ ਸੀ_ ਕ- ਤ-ਹ-ਡ- ਕ-ਲ ਸ਼-ਿ- ਦ- ਨ-ਸ਼- ਹ-? ਹ-ਣ- ਮ-ਰ- ਕ-ਲ ਸ-। ------------------------------------------------ ਕੀ ਤੁਹਾਡੇ ਕੋਲ ਸ਼ਹਿਰ ਦਾ ਨਕਸ਼ਾ ਹੈ? ਹੁਣੇ ਮੇਰੇ ਕੋਲ ਸੀ। 0
K- tu-ā----ōla śa-ira d- -a--------- ---ē-mē-- k--a -ī. K_ t_____ k___ ś_____ d_ n_____ h___ H___ m___ k___ s__ K- t-h-ḍ- k-l- ś-h-r- d- n-k-ś- h-i- H-ṇ- m-r- k-l- s-. ------------------------------------------------------- Kī tuhāḍē kōla śahira dā nakaśā hai? Huṇē mērē kōla sī.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. ਕੀ-ਉ---ਕਤ ਤ- -ਇਆ? -ਸ ਸਮ----- ਨ--ਂ - --ਿ-। ਕੀ ਉ_ ਵ__ ਤੇ ਆ___ ਉ_ ਸ_ ਤੇ ਨ_ ਆ ਸ___ ਕ- ਉ- ਵ-ਤ ਤ- ਆ-ਆ- ਉ- ਸ-ੇ- ਤ- ਨ-ੀ- ਆ ਸ-ਿ-। ----------------------------------------- ਕੀ ਉਹ ਵਕਤ ਤੇ ਆਇਆ? ਉਸ ਸਮੇਂ ਤੇ ਨਹੀਂ ਆ ਸਕਿਆ। 0
K- uh- va--ta--- ---'-? Usa s-m----ē--a-īṁ ā --ki--. K_ u__ v_____ t_ ā_____ U__ s____ t_ n____ ā s______ K- u-a v-k-t- t- ā-i-ā- U-a s-m-ṁ t- n-h-ṁ ā s-k-'-. ---------------------------------------------------- Kī uha vakata tē ā'i'ā? Usa samēṁ tē nahīṁ ā saki'ā.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. ਕ- -ਹ-ੂ- ਰਾ-------ਿ- ਸ-? ਉਸ-ੂ- ਰਸ-ਾ ਨ-ੀ--ਮਿ---। ਕੀ ਉ__ ਰਾ_ ਲੱ_ ਗਿ_ ਸੀ_ ਉ__ ਰ__ ਨ_ ਮਿ___ ਕ- ਉ-ਨ-ੰ ਰ-ਹ ਲ-ਭ ਗ-ਆ ਸ-? ਉ-ਨ-ੰ ਰ-ਤ- ਨ-ੀ- ਮ-ਲ-ਆ- ----------------------------------------------- ਕੀ ਉਹਨੂੰ ਰਾਹ ਲੱਭ ਗਿਆ ਸੀ? ਉਸਨੂੰ ਰਸਤਾ ਨਹੀਂ ਮਿਲਿਆ। 0
Kī uha-ū rā-a la--- -i'- sī-----n- -a-atā ---īṁ---l---. K_ u____ r___ l____ g___ s__ U____ r_____ n____ m______ K- u-a-ū r-h- l-b-a g-'- s-? U-a-ū r-s-t- n-h-ṁ m-l-'-. ------------------------------------------------------- Kī uhanū rāha labha gi'ā sī? Usanū rasatā nahīṁ mili'ā.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. ਕੀ ਉ--ਸਮਝ--ਿਆ---ਹ --ਝ ਨਹ-- ਸਕਿ-। ਕੀ ਉ_ ਸ__ ਗਿ__ ਉ_ ਸ__ ਨ_ ਸ___ ਕ- ਉ- ਸ-ਝ ਗ-ਆ- ਉ- ਸ-ਝ ਨ-ੀ- ਸ-ਿ-। -------------------------------- ਕੀ ਉਹ ਸਮਝ ਗਿਆ? ਉਹ ਸਮਝ ਨਹੀਂ ਸਕਿਆ। 0
K---h- sama-h- g-----U-----m--ha--a-īṁ---ki--. K_ u__ s______ g____ U__ s______ n____ s______ K- u-a s-m-j-a g-'-? U-a s-m-j-a n-h-ṁ s-k-'-. ---------------------------------------------- Kī uha samajha gi'ā? Uha samajha nahīṁ saki'ā.
Proč jsi nemohl přijít včas? ਤੁ--- ਵਕ--ਤੇ-ਕ-ਉਂ -ਹੀਂ ---ਕੇ? ਤੁ_ ਵ__ ਤੇ ਕਿ_ ਨ_ ਆ ਸ__ ਤ-ਸ-ਂ ਵ-ਤ ਤ- ਕ-ਉ- ਨ-ੀ- ਆ ਸ-ੇ- ----------------------------- ਤੁਸੀਂ ਵਕਤ ਤੇ ਕਿਉਂ ਨਹੀਂ ਆ ਸਕੇ? 0
Tus-- -aka-a-t- -i'-ṁ-na--ṁ-- s-k-? T____ v_____ t_ k____ n____ ā s____ T-s-ṁ v-k-t- t- k-'-ṁ n-h-ṁ ā s-k-? ----------------------------------- Tusīṁ vakata tē ki'uṁ nahīṁ ā sakē?
Proč jsi nemohl najít cestu? ਤੁ--ਨੂੰ---ਤਾ -ਿ-ਂ -ਹ-ਂ-ਮਿ---? ਤੁ__ ਰ__ ਕਿ_ ਨ_ ਮਿ___ ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਰ-ਤ- ਕ-ਉ- ਨ-ੀ- ਮ-ਲ-ਆ- ----------------------------- ਤੁਹਾਨੂੰ ਰਸਤਾ ਕਿਉਂ ਨਹੀਂ ਮਿਲਿਆ? 0
T-h----ra-----ki-uṁ -ahī--m-l-'ā? T_____ r_____ k____ n____ m______ T-h-n- r-s-t- k-'-ṁ n-h-ṁ m-l-'-? --------------------------------- Tuhānū rasatā ki'uṁ nahīṁ mili'ā?
Proč jsi mu nerozuměl? ਤੁ--ਂ--ਸਨੂੰ ਸਮ- ---ਂ-ਨਹ-ਂ----? ਤੁ_ ਇ__ ਸ__ ਕਿ_ ਨ_ ਸ__ ਤ-ਸ-ਂ ਇ-ਨ-ੰ ਸ-ਝ ਕ-ਉ- ਨ-ੀ- ਸ-ੇ- ------------------------------ ਤੁਸੀਂ ਇਸਨੂੰ ਸਮਝ ਕਿਉਂ ਨਹੀਂ ਸਕੇ? 0
T-sīṁ is--ū sam-jha --'-ṁ-nahī--s--ē? T____ i____ s______ k____ n____ s____ T-s-ṁ i-a-ū s-m-j-a k-'-ṁ n-h-ṁ s-k-? ------------------------------------- Tusīṁ isanū samajha ki'uṁ nahīṁ sakē?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. ਮ-- -ਕ- ----ਿ-ਂ ਨ----ਆ---ਿਆ /-ਸ-- -ਿਉਂਕ-------ੱਸ---ੀਂ ਸੀ। ਮੈਂ ਵ__ ਤੇ ਕਿ_ ਨ_ ਆ ਸ__ / ਸ_ ਕਿ__ ਕੋ_ ਬੱ_ ਨ_ ਸੀ_ ਮ-ਂ ਵ-ਤ ਤ- ਕ-ਉ- ਨ-ੀ- ਆ ਸ-ਿ- / ਸ-ੀ ਕ-ਉ-ਕ- ਕ-ਈ ਬ-ਸ ਨ-ੀ- ਸ-। --------------------------------------------------------- ਮੈਂ ਵਕਤ ਤੇ ਕਿਉਂ ਨਹੀਂ ਆ ਸਕਿਆ / ਸਕੀ ਕਿਉਂਕਿ ਕੋਈ ਬੱਸ ਨਹੀਂ ਸੀ। 0
M-iṁ-v----- -ē ki--- ----ṁ---saki-ā/ --kī k--u-ki-k--ī b-sa n-h-ṁ--ī. M___ v_____ t_ k____ n____ ā s______ s___ k______ k___ b___ n____ s__ M-i- v-k-t- t- k-'-ṁ n-h-ṁ ā s-k-'-/ s-k- k-'-ṅ-i k-'- b-s- n-h-ṁ s-. --------------------------------------------------------------------- Maiṁ vakata tē ki'uṁ nahīṁ ā saki'ā/ sakī ki'uṅki kō'ī basa nahīṁ sī.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. ਮ-ਨੂ---ਸਤ---ਹੀਂ ਮ-ਲ-ਆ -ਿ-ਂ----ੇਰ--ਕ-ਲ ਸ਼-ਿਰ-ਦ- ਨਕ-- ਨ-ੀ- ਸੀ। ਮੈ_ ਰ__ ਨ_ ਮਿ__ ਕਿ__ ਮੇ_ ਕੋ_ ਸ਼__ ਦਾ ਨ__ ਨ_ ਸੀ_ ਮ-ਨ-ੰ ਰ-ਤ- ਨ-ੀ- ਮ-ਲ-ਆ ਕ-ਉ-ਕ- ਮ-ਰ- ਕ-ਲ ਸ਼-ਿ- ਦ- ਨ-ਸ਼- ਨ-ੀ- ਸ-। ----------------------------------------------------------- ਮੈਨੂੰ ਰਸਤਾ ਨਹੀਂ ਮਿਲਿਆ ਕਿਉਂਕਿ ਮੇਰੇ ਕੋਲ ਸ਼ਹਿਰ ਦਾ ਨਕਸ਼ਾ ਨਹੀਂ ਸੀ। 0
Ma-nū-rasa-- ---īṁ--i---- -i-uṅk- m--ē -ōl---ahira-d--nak--- n-hīṁ--ī. M____ r_____ n____ m_____ k______ m___ k___ ś_____ d_ n_____ n____ s__ M-i-ū r-s-t- n-h-ṁ m-l-'- k-'-ṅ-i m-r- k-l- ś-h-r- d- n-k-ś- n-h-ṁ s-. ---------------------------------------------------------------------- Mainū rasatā nahīṁ mili'ā ki'uṅki mērē kōla śahira dā nakaśā nahīṁ sī.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. ਮੈਂ-ਸਮ- --ੀ---ਕ-ਆ --ਸ-- -ਿਉ----ਸ-ਗ-ਤ -ਾਫੀ -ੋ- ਨਾਲ ਵੱ--ਰਿਹਾ-ਸੀ। ਮੈਂ ਸ__ ਨ_ ਸ__ / ਸ_ ਕਿ__ ਸੰ__ ਕਾ_ ਜ਼ੋ_ ਨਾ_ ਵੱ_ ਰਿ_ ਸੀ_ ਮ-ਂ ਸ-ਝ ਨ-ੀ- ਸ-ਿ- / ਸ-ੀ ਕ-ਉ-ਕ- ਸ-ਗ-ਤ ਕ-ਫ- ਜ਼-ਰ ਨ-ਲ ਵ-ਜ ਰ-ਹ- ਸ-। -------------------------------------------------------------- ਮੈਂ ਸਮਝ ਨਹੀਂ ਸਕਿਆ / ਸਕੀ ਕਿਉਂਕਿ ਸੰਗੀਤ ਕਾਫੀ ਜ਼ੋਰ ਨਾਲ ਵੱਜ ਰਿਹਾ ਸੀ। 0
Maiṁ -a-aj-a n---ṁ---ki--/ --kī k-'-ṅ-i s-gīta k---- -ōr--nāl--v-ja r--- sī. M___ s______ n____ s______ s___ k______ s_____ k____ z___ n___ v___ r___ s__ M-i- s-m-j-a n-h-ṁ s-k-'-/ s-k- k-'-ṅ-i s-g-t- k-p-ī z-r- n-l- v-j- r-h- s-. ---------------------------------------------------------------------------- Maiṁ samajha nahīṁ saki'ā/ sakī ki'uṅki sagīta kāphī zōra nāla vaja rihā sī.
Musel jsem si vzít taxi. ਮੈਨ-- ਟੈਕ-ੀ ਲ--- -ਈ। ਮੈ_ ਟੈ__ ਲੈ_ ਪ__ ਮ-ਨ-ੰ ਟ-ਕ-ੀ ਲ-ਣ- ਪ-। -------------------- ਮੈਨੂੰ ਟੈਕਸੀ ਲੈਣੀ ਪਈ। 0
Ma--- --ik-s- -a-ṇī-p-'-. M____ ṭ______ l____ p____ M-i-ū ṭ-i-a-ī l-i-ī p-'-. ------------------------- Mainū ṭaikasī laiṇī pa'ī.
Musel jsem si koupit plán města. ਮ-ਨੂੰ---ਿਰ -ਾ -ਕਸ਼ਾ ਖਰ-ਦਣ- -ਿ-। ਮੈ_ ਸ਼__ ਦਾ ਨ__ ਖ___ ਪਿ__ ਮ-ਨ-ੰ ਸ਼-ਿ- ਦ- ਨ-ਸ਼- ਖ-ੀ-ਣ- ਪ-ਆ- ------------------------------ ਮੈਨੂੰ ਸ਼ਹਿਰ ਦਾ ਨਕਸ਼ਾ ਖਰੀਦਣਾ ਪਿਆ। 0
Mai-- -a-ir--d--n-k----kh-r-daṇā-pi'-. M____ ś_____ d_ n_____ k________ p____ M-i-ū ś-h-r- d- n-k-ś- k-a-ī-a-ā p-'-. -------------------------------------- Mainū śahira dā nakaśā kharīdaṇā pi'ā.
Musel jsem vypnout rádio. ਮੈਨੂੰ-ਰੇਡ---ਬ-ਦ ਕਰ-ਾ ---। ਮੈ_ ਰੇ__ ਬੰ_ ਕ__ ਪਿ__ ਮ-ਨ-ੰ ਰ-ਡ-ਓ ਬ-ਦ ਕ-ਨ- ਪ-ਆ- ------------------------- ਮੈਨੂੰ ਰੇਡੀਓ ਬੰਦ ਕਰਨਾ ਪਿਆ। 0
Mainū-r-ḍī'---ada--a-a-- -i'ā. M____ r_____ b___ k_____ p____ M-i-ū r-ḍ-'- b-d- k-r-n- p-'-. ------------------------------ Mainū rēḍī'ō bada karanā pi'ā.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + pandžábština (1-100) MP3 pandžábština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!