Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   sv Förfluten tid 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [åttiotvå]

Förfluten tid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? V-r--- -v-ng---at- r--g---- en-a-b-lan-? V__ d_ t______ a__ r____ p_ e_ a________ V-r d- t-u-g-n a-t r-n-a p- e- a-b-l-n-? ---------------------------------------- Var du tvungen att ringa på en ambulans? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? V-r--u-t-u---n a-t-r--ga ef-e- -- --kare? V__ d_ t______ a__ r____ e____ e_ l______ V-r d- t-u-g-n a-t r-n-a e-t-r e- l-k-r-? ----------------------------------------- Var du tvungen att ringa efter en läkare? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Var-du---u-g-- -t---i--- -å------e-? V__ d_ t______ a__ r____ p_ p_______ V-r d- t-u-g-n a-t r-n-a p- p-l-s-n- ------------------------------------ Var du tvungen att ringa på polisen? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Har -- -e-ef-n-u--e-- J-g ha-------ny-s. H__ n_ t_____________ J__ h___ d__ n____ H-r n- t-l-f-n-u-r-t- J-g h-d- d-t n-s-. ---------------------------------------- Har ni telefonnumret? Jag hade det nyss. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. H-r--- --r---e-? --g had--d-n-ny-s. H__ n_ a________ J__ h___ d__ n____ H-r n- a-r-s-e-? J-g h-d- d-n n-s-. ----------------------------------- Har ni adressen? Jag hade den nyss. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. H-r--i stad---rt------g -----d---n--s. H__ n_ s___________ J__ h___ d__ n____ H-r n- s-a-s-a-t-n- J-g h-d- d-n n-s-. -------------------------------------- Har ni stadskartan? Jag hade den nyss. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. K-m -an--un--l-g-- -an ---de i--e va---pun--lig. K__ h__ p_________ H__ k____ i___ v___ p________ K-m h-n p-n-t-i-t- H-n k-n-e i-t- v-r- p-n-t-i-. ------------------------------------------------ Kom han punktligt? Han kunde inte vara punktlig. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Hi--ade-h-n-v----- -a- ---------e-h-t---vä--n. H______ h__ v_____ H__ k____ i___ h____ v_____ H-t-a-e h-n v-g-n- H-n k-n-e i-t- h-t-a v-g-n- ---------------------------------------------- Hittade han vägen? Han kunde inte hitta vägen. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. För-to---a----g---a- k--d--i--e -örstå-mi-. F______ h__ d___ H__ k____ i___ f_____ m___ F-r-t-d h-n d-g- H-n k-n-e i-t- f-r-t- m-g- ------------------------------------------- Förstod han dig? Han kunde inte förstå mig. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Var-ö--ku--e-d--in----ar- --nk-l--? V_____ k____ d_ i___ v___ p________ V-r-ö- k-n-e d- i-t- v-r- p-n-t-i-? ----------------------------------- Varför kunde du inte vara punktlig? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? V-rf---k---e--u-inte--i-t---ä---? V_____ k____ d_ i___ h____ v_____ V-r-ö- k-n-e d- i-t- h-t-a v-g-n- --------------------------------- Varför kunde du inte hitta vägen? 0
Proč jsi mu nerozuměl? V-rf-- ku-d- ----nt- ---s-å --n--? V_____ k____ d_ i___ f_____ h_____ V-r-ö- k-n-e d- i-t- f-r-t- h-n-m- ---------------------------------- Varför kunde du inte förstå honom? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Ja----n-e----e k------u-k---gt,---ter--- d---i--e-g--- n-g-n-buss. J__ k____ i___ k____ p_________ e_______ d__ i___ g___ n____ b____ J-g k-n-e i-t- k-m-a p-n-t-i-t- e-t-r-o- d-t i-t- g-c- n-g-n b-s-. ------------------------------------------------------------------ Jag kunde inte komma punktligt, eftersom det inte gick någon buss. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Ja- kund- i--e-----a ---en, -ft-r--- -ag--n-- had- n-g-n --a-s-art-. J__ k____ i___ h____ v_____ e_______ j__ i___ h___ n____ s__________ J-g k-n-e i-t- h-t-a v-g-n- e-t-r-o- j-g i-t- h-d- n-g-n s-a-s-a-t-. -------------------------------------------------------------------- Jag kunde inte hitta vägen, eftersom jag inte hade någon stadskarta. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Jag---nde-in-- --rstå -on--,----er-o- -u-ik-- va- s- h-gl--dd. J__ k____ i___ f_____ h_____ e_______ m______ v__ s_ h________ J-g k-n-e i-t- f-r-t- h-n-m- e-t-r-o- m-s-k-n v-r s- h-g-j-d-. -------------------------------------------------------------- Jag kunde inte förstå honom, eftersom musiken var så högljudd. 0
Musel jsem si vzít taxi. J-- --r--v-ng-n-a-- t--en----i. J__ v__ t______ a__ t_ e_ t____ J-g v-r t-u-g-n a-t t- e- t-x-. ------------------------------- Jag var tvungen att ta en taxi. 0
Musel jsem si koupit plán města. J-g va-------e--at--k-p- e- --a-ska--a. J__ v__ t______ a__ k___ e_ s__________ J-g v-r t-u-g-n a-t k-p- e- s-a-s-a-t-. --------------------------------------- Jag var tvungen att köpa en stadskarta. 0
Musel jsem vypnout rádio. Ja- var t---g-n at- --ä------ ---i-n. J__ v__ t______ a__ s_____ a_ r______ J-g v-r t-u-g-n a-t s-ä-g- a- r-d-o-. ------------------------------------- Jag var tvungen att stänga av radion. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + švédština (1-100) MP3 švédština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!