Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   am ያለፈው ውጥረት 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [ሰማንያ ሁለት]

82 [semaniya huleti]

ያለፈው ውጥረት 2

[halafī gīzē 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? ለአ-ቡላንስ-መ-ወል ነበ---/-? ለ______ መ___ ነ_______ ለ-ን-ላ-ስ መ-ወ- ነ-ረ-ህ-ሽ- --------------------- ለአንቡላንስ መደወል ነበረብህ/ሽ? 0
le-ā---u-an-s---e-e---i ---e-e---i/s--? l_____________ m_______ n______________ l-’-n-b-l-n-s- m-d-w-l- n-b-r-b-h-/-h-? --------------------------------------- le’ānibulanisi medeweli neberebihi/shi?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? ለ--ተር---ወ-----ብህ/-? ለ____ መ___ ነ_______ ለ-ክ-ር መ-ወ- ነ-ረ-ህ-ሽ- ------------------- ለዶክተር መደወል ነበረብህ/ሽ? 0
led------i me-ewel- n-b-r--i---sh-? l_________ m_______ n______________ l-d-k-t-r- m-d-w-l- n-b-r-b-h-/-h-? ----------------------------------- ledokiteri medeweli neberebihi/shi?
Musel / musela jsi zavolat policii? ለፖሊስ -ደ-- -በ---/-? ለ___ መ___ ነ_______ ለ-ሊ- መ-ወ- ነ-ረ-ህ-ሽ- ------------------ ለፖሊስ መደወል ነበረብህ/ሽ? 0
l-p---s--m---weli -eb-reb----shi? l_______ m_______ n______________ l-p-l-s- m-d-w-l- n-b-r-b-h-/-h-? --------------------------------- lepolīsi medeweli neberebihi/shi?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. ስ-- ------ዎት- --ን ነ--ኝ። ስ__ ቁ__ አ____ አ__ ነ____ ስ-ክ ቁ-ሩ አ-ዎ-? አ-ን ነ-ረ-። ----------------------- ስልክ ቁጥሩ አለዎት? አሁን ነበረኝ። 0
s----- k-ut-i-u āl--ot-?-āh--i -e--r--yi. s_____ k_______ ā_______ ā____ n_________ s-l-k- k-u-’-r- ā-e-o-i- ā-u-i n-b-r-n-i- ----------------------------------------- siliki k’ut’iru ālewoti? āhuni neberenyi.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. አድራ-ው አ-ዎ---አ-ን-ነ-ረ-። አ____ አ____ አ__ ነ____ አ-ራ-ው አ-ዎ-? አ-ን ነ-ረ-። --------------------- አድራሻው አለዎት? አሁን ነበረኝ። 0
ā---asha-i ----o-i--ā--ni n-----n--. ā_________ ā_______ ā____ n_________ ā-i-a-h-w- ā-e-o-i- ā-u-i n-b-r-n-i- ------------------------------------ ādirashawi ālewoti? āhuni neberenyi.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. የ-ተ-ው-ካር- አ--ት---ሁን ----። የ____ ካ__ አ____ አ__ ነ____ የ-ተ-ው ካ-ታ አ-ዎ-? አ-ን ነ-ረ-። ------------------------- የከተማው ካርታ አለዎት? አሁን ነበረኝ። 0
y-kete--wi---r-ta ā-e---i- ----- -e-ere-yi. y_________ k_____ ā_______ ā____ n_________ y-k-t-m-w- k-r-t- ā-e-o-i- ā-u-i n-b-r-n-i- ------------------------------------------- yeketemawi karita ālewoti? āhuni neberenyi.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. እ- -ሰ-ቱ መጣ? ----ሰ---መ----አ-ቻ-ም። እ_ በ___ መ__ እ_ በ___ መ___ አ_____ እ- በ-ኣ- መ-? እ- በ-ኣ- መ-ጣ- አ-ቻ-ም- ------------------------------- እሱ በሰኣቱ መጣ? እሱ በሰኣቱ መምጣት አልቻለም። 0
is- ---e’at- m--’a?-is- -e--’at- mem-t-a-- āli---l---. i__ b_______ m_____ i__ b_______ m________ ā__________ i-u b-s-’-t- m-t-a- i-u b-s-’-t- m-m-t-a-i ā-i-h-l-m-. ------------------------------------------------------ isu bese’atu met’a? isu bese’atu memit’ati ālichalemi.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. እ----ገ---አገ--- እሱ--ንገ-ን-ማ-ኘት --ቻለም። እ_ መ____ አ____ እ_ መ____ ማ___ አ_____ እ- መ-ገ-ን አ-ኘ-? እ- መ-ገ-ን ማ-ኘ- አ-ቻ-ም- ----------------------------------- እሱ መንገዱን አገኘው? እሱ መንገዱን ማግኘት አልቻለም። 0
i-- meni-e--n- ---n-e-i?--su m-ni----n--m-gi-y-ti ā-i-h----i. i__ m_________ ā________ i__ m_________ m________ ā__________ i-u m-n-g-d-n- ā-e-y-w-? i-u m-n-g-d-n- m-g-n-e-i ā-i-h-l-m-. ------------------------------------------------------------- isu menigeduni āgenyewi? isu menigeduni maginyeti ālichalemi.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. እ----ዳካል?--ሱ ሊረዳኝ --ቻለም። እ_ ይ_____ እ_ ሊ___ አ_____ እ- ይ-ዳ-ል- እ- ሊ-ዳ- አ-ቻ-ም- ------------------------ እሱ ይረዳካል? እሱ ሊረዳኝ አልቻለም። 0
i-u -ir-da-a-----s--līre---yi-ā-i-ha-e--. i__ y__________ i__ l________ ā__________ i-u y-r-d-k-l-? i-u l-r-d-n-i ā-i-h-l-m-. ----------------------------------------- isu yiredakali? isu līredanyi ālichalemi.
Proč jsi nemohl přijít včas? ለም--ን-ነ--በ-ኣቱ ል-መጣ/ጪ-ያልቻልከው/ሽው? ለ____ ነ_ በ___ ል_____ ያ_________ ለ-ን-ን ነ- በ-ኣ- ል-መ-/- ያ-ቻ-ከ-/-ው- ------------------------------- ለምንድን ነው በሰኣቱ ልትመጣ/ጪ ያልቻልከው/ሽው? 0
lem-ni--n---e-i b-s-’at--li--m--’a/---ī --lic-a-i-ew-/----i? l_________ n___ b_______ l_____________ y___________________ l-m-n-d-n- n-w- b-s-’-t- l-t-m-t-a-c-’- y-l-c-a-i-e-i-s-i-i- ------------------------------------------------------------ leminidini newi bese’atu litimet’a/ch’ī yalichalikewi/shiwi?
Proč jsi nemohl najít cestu? ለም-ድ- -ው -ን----ልታገኝ-ኚ ---ልከ----? ለ____ ነ_ መ____ ል_____ ያ_________ ለ-ን-ን ነ- መ-ገ-ን ል-ገ-/- ያ-ቻ-ከ-/-ው- -------------------------------- ለምንድን ነው መንገዱን ልታገኝ/ኚ ያልቻልከው/ሽው? 0
le-i-i------ew--m--ig-du-i litage-y----ī--a---h----e---shi--? l_________ n___ m_________ l____________ y___________________ l-m-n-d-n- n-w- m-n-g-d-n- l-t-g-n-i-n-ī y-l-c-a-i-e-i-s-i-i- ------------------------------------------------------------- leminidini newi menigeduni litagenyi/nyī yalichalikewi/shiwi?
Proč jsi mu nerozuměl? ለም--- ነ----- መ---------ው--ው? ለ____ ነ_ እ__ መ___ ያ_________ ለ-ን-ን ነ- እ-ን መ-ዳ- ያ-ቻ-ከ-/-ው- ---------------------------- ለምንድን ነው እሱን መረዳት ያልቻልከው/ሽው? 0
l------in- n-wi -s-n- ---ed-ti---lic----k-w--sh-wi? l_________ n___ i____ m_______ y___________________ l-m-n-d-n- n-w- i-u-i m-r-d-t- y-l-c-a-i-e-i-s-i-i- --------------------------------------------------- leminidini newi isuni meredati yalichalikewi/shiwi?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. በሰ-- መም------ል-በት-ም-ንያ---ውቶቢስ-ስ-ልነበ---ው። በ___ መ___ ያ______ ም____ አ____ ስ_____ ነ__ በ-ኣ- መ-ጣ- ያ-ቻ-ኩ-ት ም-ን-ት አ-ቶ-ስ ስ-ል-በ- ነ-። ---------------------------------------- በሰኣቱ መምጣት ያልቻልኩበት ምክንያት አውቶቢስ ስላልነበረ ነው። 0
bese-atu--emit’-t---a--cha-i--b-ti-mi-iniya-i---i---ī-i --la-i-e--re--e--. b_______ m________ y______________ m_________ ā________ s___________ n____ b-s-’-t- m-m-t-a-i y-l-c-a-i-u-e-i m-k-n-y-t- ā-i-o-ī-i s-l-l-n-b-r- n-w-. -------------------------------------------------------------------------- bese’atu memit’ati yalichalikubeti mikiniyati āwitobīsi silalinebere newi.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. መ--ዱን-ማግ-- ያል--ኩ-ት -ከተማ ካር- --ልነበ-ኝ-ነ-። መ____ ማ___ ያ______ የ___ ካ__ ስ______ ነ__ መ-ገ-ን ማ-ኘ- ያ-ቻ-ኩ-ት የ-ተ- ካ-ታ ስ-ል-በ-ኝ ነ-። --------------------------------------- መንገዱን ማግኘት ያልቻልኩበት የከተማ ካርታ ስላልነበረኝ ነው። 0
m--iged-ni--a---y--i--a-ic----kube-i y-ke--ma---r--- s-la-ine-e------n--i. m_________ m________ y______________ y_______ k_____ s______________ n____ m-n-g-d-n- m-g-n-e-i y-l-c-a-i-u-e-i y-k-t-m- k-r-t- s-l-l-n-b-r-n-i n-w-. -------------------------------------------------------------------------- menigeduni maginyeti yalichalikubeti yeketema karita silalineberenyi newi.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. እሱ- ያል-ረዳ--- ---- በ-ም -ጮህ---ነበረ-ነው-። እ__ ያ_______ ሙ___ በ__ ይ__ ስ____ ነ_ ። እ-ን ያ-ተ-ዳ-በ- ሙ-ቃ- በ-ም ይ-ህ ስ-ነ-ረ ነ- ። ------------------------------------ እሱን ያልተረዳሁበት ሙዚቃው በጣም ይጮህ ስለነበረ ነው ። 0
is-n- -a-it-red---bet---uzīk-awi--et-a---y-c--ohi -i----bere---w--. i____ y_______________ m________ b______ y_______ s_________ n___ . i-u-i y-l-t-r-d-h-b-t- m-z-k-a-i b-t-a-i y-c-’-h- s-l-n-b-r- n-w- . ------------------------------------------------------------------- isuni yaliteredahubeti muzīk’awi bet’ami yich’ohi silenebere newi .
Musel jsem si vzít taxi. ታክሲ መ-ዝ--በ--ኝ። ታ__ መ__ ነ_____ ታ-ሲ መ-ዝ ነ-ረ-ኝ- -------------- ታክሲ መያዝ ነበረብኝ። 0
t-k--ī----a----eb-rebiny-. t_____ m_____ n___________ t-k-s- m-y-z- n-b-r-b-n-i- -------------------------- takisī meyazi neberebinyi.
Musel jsem si koupit plán města. የከተ- ካ----ግዛት ነ--ብ-። የ___ ካ__ መ___ ነ_____ የ-ተ- ካ-ታ መ-ዛ- ነ-ረ-ኝ- -------------------- የከተማ ካርታ መግዛት ነበረብኝ። 0
ye-et-ma karit- -e-i---i ne-e-e-iny-. y_______ k_____ m_______ n___________ y-k-t-m- k-r-t- m-g-z-t- n-b-r-b-n-i- ------------------------------------- yeketema karita megizati neberebinyi.
Musel jsem vypnout rádio. ራ--ውን--ዝ-ት ነበ---። ራ____ መ___ ነ_____ ራ-ዮ-ን መ-ጋ- ነ-ረ-ኝ- ----------------- ራድዮውን መዝጋት ነበረብኝ። 0
r-d-yowi----ez------n-be---in--. r_________ m_______ n___________ r-d-y-w-n- m-z-g-t- n-b-r-b-n-i- -------------------------------- radiyowini mezigati neberebinyi.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!