Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   pa ਭੂਤਕਾਲ 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [ਤਰਿਆਸੀ]

83 [Tari\'āsī]

ਭੂਤਕਾਲ 3

[bhūtakāla 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština pandžábština Poslouchat Více
telefonovat ਟ-ਲ-ਫ-- -ਰ-ਾ ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਕਰਨ- ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਕ-ਨ- ------------ ਟੈਲੀਫੋਨ ਕਰਨਾ 0
ṭ-----h-n----r-nā ṭailīphōna karanā ṭ-i-ī-h-n- k-r-n- ----------------- ṭailīphōna karanā
Telefonoval jsem. ਮ-- -ੈਲੀਫੋ-----ਾ -ੈ। ਮ-- ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਕ-ਤ- ਹ-। ਮ-ਂ ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਕ-ਤ- ਹ-। -------------------- ਮੈਂ ਟੈਲੀਫੋਨ ਕੀਤਾ ਹੈ। 0
maiṁ--ai-īph-n---ītā -a-. maiṁ ṭailīphōna kītā hai. m-i- ṭ-i-ī-h-n- k-t- h-i- ------------------------- maiṁ ṭailīphōna kītā hai.
Celou dobu jsem telefonoval. ਮੈਂ --ਰ --ਬਾ---ੈਲ--ੋਨ--ੀਤਾ-ਹੈ। ਮ-- ਬ-ਰ – ਬ-ਰ ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਕ-ਤ- ਹ-। ਮ-ਂ ਬ-ਰ – ਬ-ਰ ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਕ-ਤ- ਹ-। ------------------------------ ਮੈਂ ਬਾਰ – ਬਾਰ ਟੈਲੀਫੋਨ ਕੀਤਾ ਹੈ। 0
Maiṁ-bāra---bār--ṭ---ī-hō-- kīt- -a-. Maiṁ bāra – bāra ṭailīphōna kītā hai. M-i- b-r- – b-r- ṭ-i-ī-h-n- k-t- h-i- ------------------------------------- Maiṁ bāra – bāra ṭailīphōna kītā hai.
ptát se ਪੁ-ਛ-ਾ ਪ--ਛਣ- ਪ-ੱ-ਣ- ------ ਪੁੱਛਣਾ 0
P--ha-ā Puchaṇā P-c-a-ā ------- Puchaṇā
Zeptal jsem se. ਮੈਂ ਪ----ਆ-ਹ-। ਮ-- ਪ--ਛ-ਆ ਹ-। ਮ-ਂ ਪ-ੱ-ਿ- ਹ-। -------------- ਮੈਂ ਪੁੱਛਿਆ ਹੈ। 0
mai- --chi'----i. maiṁ puchi'ā hai. m-i- p-c-i-ā h-i- ----------------- maiṁ puchi'ā hai.
Vždy jsem se ptal. ਮੈਂ ਬ---– ਬ-- ਪ--ਛ-ਆ --। ਮ-- ਬ-ਰ – ਬ-ਰ ਪ--ਛ-ਆ ਹ-। ਮ-ਂ ਬ-ਰ – ਬ-ਰ ਪ-ੱ-ਿ- ਹ-। ------------------------ ਮੈਂ ਬਾਰ – ਬਾਰ ਪੁੱਛਿਆ ਹੈ। 0
Mai- -ār- ----r--pu-h--- -a-. Maiṁ bāra – bāra puchi'ā hai. M-i- b-r- – b-r- p-c-i-ā h-i- ----------------------------- Maiṁ bāra – bāra puchi'ā hai.
vyprávět ਸੁਣਾ-ਣਾ ਸ-ਣ-ਉਣ- ਸ-ਣ-ਉ-ਾ ------- ਸੁਣਾਉਣਾ 0
Su-ā'-ṇā Suṇā'uṇā S-ṇ-'-ṇ- -------- Suṇā'uṇā
Vyprávěl jsem. ਮੈ- -ੁ-ਾ-ਆ-ਹੈ। ਮ-- ਸ-ਣ-ਇਆ ਹ-। ਮ-ਂ ਸ-ਣ-ਇ- ਹ-। -------------- ਮੈਂ ਸੁਣਾਇਆ ਹੈ। 0
m--ṁ----ā'-'ā-ha-. maiṁ suṇā'i'ā hai. m-i- s-ṇ-'-'- h-i- ------------------ maiṁ suṇā'i'ā hai.
Vyprávěl jsem celou příhodu. ਮੈ- ਪੂਰ- ਕ---- --ਣ-ਈ -ੈ। ਮ-- ਪ-ਰ- ਕਹ-ਣ- ਸ-ਣ-ਈ ਹ-। ਮ-ਂ ਪ-ਰ- ਕ-ਾ-ੀ ਸ-ਣ-ਈ ਹ-। ------------------------ ਮੈਂ ਪੂਰੀ ਕਹਾਣੀ ਸੁਣਾਈ ਹੈ। 0
Ma-ṁ ---ī-k-hā-ī-s----ī -a-. Maiṁ pūrī kahāṇī suṇā'ī hai. M-i- p-r- k-h-ṇ- s-ṇ-'- h-i- ---------------------------- Maiṁ pūrī kahāṇī suṇā'ī hai.
učit se ਸਿ--ਣਾ ਸ--ਖਣ- ਸ-ੱ-ਣ- ------ ਸਿੱਖਣਾ 0
Sikhaṇā Sikhaṇā S-k-a-ā ------- Sikhaṇā
Učil jsem se. ਮੈਂ -ਿੱ-ਿ----। ਮ-- ਸ--ਖ-ਆ ਹ-। ਮ-ਂ ਸ-ੱ-ਿ- ਹ-। -------------- ਮੈਂ ਸਿੱਖਿਆ ਹੈ। 0
m-iṁ --kh-'- hai. maiṁ sikhi'ā hai. m-i- s-k-i-ā h-i- ----------------- maiṁ sikhi'ā hai.
Učil jsem se celý večer. ਮੈ---ਾ-ੀ ਸ਼-ਮ-ਸਿੱ--- ਹ-। ਮ-- ਸ-ਰ- ਸ਼-ਮ ਸ--ਖ-ਆ ਹ-। ਮ-ਂ ਸ-ਰ- ਸ਼-ਮ ਸ-ੱ-ਿ- ਹ-। ----------------------- ਮੈਂ ਸਾਰੀ ਸ਼ਾਮ ਸਿੱਖਿਆ ਹੈ। 0
Ma------ī śām- --khi'ā --i. Maiṁ sārī śāma sikhi'ā hai. M-i- s-r- ś-m- s-k-i-ā h-i- --------------------------- Maiṁ sārī śāma sikhi'ā hai.
pracovat ਕੰਮ--ਰ-ਾ ਕ-ਮ ਕਰਨ- ਕ-ਮ ਕ-ਨ- -------- ਕੰਮ ਕਰਨਾ 0
K--- ---a-ā Kama karanā K-m- k-r-n- ----------- Kama karanā
Pracoval jsem. ਮ-ਂ------ੀ----ੈ। ਮ-- ਕ-ਮ ਕ-ਤ- ਹ-। ਮ-ਂ ਕ-ਮ ਕ-ਤ- ਹ-। ---------------- ਮੈਂ ਕੰਮ ਕੀਤਾ ਹੈ। 0
maiṁ----- kī-----i. maiṁ kama kītā hai. m-i- k-m- k-t- h-i- ------------------- maiṁ kama kītā hai.
Pracoval jsem celý den. ਮੈ- -ੂਰ- --- ਕੰਮ ਕ--- --। ਮ-- ਪ-ਰ- ਦ-ਨ ਕ-ਮ ਕ-ਤ- ਹ-। ਮ-ਂ ਪ-ਰ- ਦ-ਨ ਕ-ਮ ਕ-ਤ- ਹ-। ------------------------- ਮੈਂ ਪੂਰਾ ਦਿਨ ਕੰਮ ਕੀਤਾ ਹੈ। 0
Ma---p--- di-- k------t----i. Maiṁ pūrā dina kama kītā hai. M-i- p-r- d-n- k-m- k-t- h-i- ----------------------------- Maiṁ pūrā dina kama kītā hai.
jíst ਖਾ-ਾ ਖ-ਣ- ਖ-ਣ- ---- ਖਾਣਾ 0
Khā-ā Khāṇā K-ā-ā ----- Khāṇā
Jedl jsem. ਮ---ਖਾਧਾ --। ਮ-- ਖ-ਧ- ਹ-। ਮ-ਂ ਖ-ਧ- ਹ-। ------------ ਮੈਂ ਖਾਧਾ ਹੈ। 0
m--- khā-h- -a-. maiṁ khādhā hai. m-i- k-ā-h- h-i- ---------------- maiṁ khādhā hai.
Snědl jsem všechno jídlo. ਮ---ਸਾ-----ਜ- -ਾ --ਆ ਹੈ। ਮ-- ਸ-ਰ- ਭ-ਜਨ ਖ- ਲ-ਆ ਹ-। ਮ-ਂ ਸ-ਰ- ਭ-ਜ- ਖ- ਲ-ਆ ਹ-। ------------------------ ਮੈਂ ਸਾਰਾ ਭੋਜਨ ਖਾ ਲਿਆ ਹੈ। 0
Mai----rā bh--a-----ā---'ā---i. Maiṁ sārā bhōjana khā li'ā hai. M-i- s-r- b-ō-a-a k-ā l-'- h-i- ------------------------------- Maiṁ sārā bhōjana khā li'ā hai.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!