Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   mk Минато време 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [осумдесет и два]

82 [osoomdyesyet i dva]

Минато време 2

[Minato vryemye 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? М----е л- д----вика- --н--б-лнич---во-и--? М_____ л_ д_ п______ е___ б_______ в______ М-р-ш- л- д- п-в-к-ш е-н- б-л-и-к- в-з-л-? ------------------------------------------ Мораше ли да повикаш едно болничко возило? 0
M--ashye li -a -o-i--sh y-----b-lnic-k- vo-ilo? M_______ l_ d_ p_______ y____ b________ v______ M-r-s-y- l- d- p-v-k-s- y-d-o b-l-i-h-o v-z-l-? ----------------------------------------------- Morashye li da povikash yedno bolnichko vozilo?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Мор----ли да-----о-ик-ш ----ро-? М_____ л_ д_ г_ п______ л_______ М-р-ш- л- д- г- п-в-к-ш л-к-р-т- -------------------------------- Мораше ли да го повикаш лекарот? 0
M-r--h-e li -- -uo ---i-as- -yek-rot? M_______ l_ d_ g__ p_______ l________ M-r-s-y- l- d- g-o p-v-k-s- l-e-a-o-? ------------------------------------- Morashye li da guo povikash lyekarot?
Musel / musela jsi zavolat policii? Мораше л- да-ј- -ов-к---п--и---а--? М_____ л_ д_ ј_ п______ п__________ М-р-ш- л- д- ј- п-в-к-ш п-л-ц-ј-т-? ----------------------------------- Мораше ли да ја повикаш полицијата? 0
M---s--e li ----a ---ika-h-p-l-tziјa--? M_______ l_ d_ ј_ p_______ p___________ M-r-s-y- l- d- ј- p-v-k-s- p-l-t-i-a-a- --------------------------------------- Morashye li da јa povikash politziјata?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Г--им-т- -и-т-л--о-с-иот -р--? -ег---- ---в. Г_ и____ л_ т___________ б____ С___ г_ и____ Г- и-а-е л- т-л-ф-н-к-о- б-о-? С-г- г- и-а-. -------------------------------------------- Го имате ли телефонскиот број? Сега го имав. 0
G-- ima-y- li t-----f--s-io------?---e--a-g-- --av. G__ i_____ l_ t_____________ b____ S_____ g__ i____ G-o i-a-y- l- t-e-y-f-n-k-o- b-o-? S-e-u- g-o i-a-. --------------------------------------------------- Guo imatye li tyelyefonskiot broј? Syegua guo imav.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Ј----ат- л---д-----а--С----ја и---. Ј_ и____ л_ а________ С___ ј_ и____ Ј- и-а-е л- а-р-с-т-? С-г- ј- и-а-. ----------------------------------- Ја имате ли адресата? Сега ја имав. 0
Ј-----ty---- -dr-e-at-- -ye--- јa-i---. Ј_ i_____ l_ a_________ S_____ ј_ i____ Ј- i-a-y- l- a-r-e-a-a- S-e-u- ј- i-a-. --------------------------------------- Јa imatye li adryesata? Syegua јa imav.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. И---е--и -ар-- -- град-т- -ега--а ---в. И____ л_ к____ о_ г______ С___ ј_ и____ И-а-е л- к-р-а о- г-а-о-? С-г- ј- и-а-. --------------------------------------- Имате ли карта од градот? Сега ја имав. 0
Imaty--li--arta-o--g---dot--S-e-ua ј----a-. I_____ l_ k____ o_ g_______ S_____ ј_ i____ I-a-y- l- k-r-a o- g-r-d-t- S-e-u- ј- i-a-. ------------------------------------------- Imatye li karta od guradot? Syegua јa imav.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Д---е -----ј т--но-н- вре--- Т-- -- --жеше-да -о-де т-чн--на--р-ме. Д____ л_ т__ т____ н_ в_____ Т__ н_ м_____ д_ д____ т____ н_ в_____ Д-ј-е л- т-ј т-ч-о н- в-е-е- Т-ј н- м-ж-ш- д- д-ј-е т-ч-о н- в-е-е- ------------------------------------------------------------------- Дојде ли тој точно на време? Тој не можеше да дојде точно на време. 0
D--d-- l- ----to-hno n---r----e?-T-ј--ye moʐ-e-h---da d--d---to-h-o-na ----my-. D_____ l_ t__ t_____ n_ v_______ T__ n__ m________ d_ d_____ t_____ n_ v_______ D-ј-y- l- t-ј t-c-n- n- v-y-m-e- T-ј n-e m-ʐ-e-h-e d- d-ј-y- t-c-n- n- v-y-m-e- ------------------------------------------------------------------------------- Doјdye li toј tochno na vryemye? Toј nye moʐyeshye da doјdye tochno na vryemye.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Г---ај---л-------а-от---ој ---м-ж-ш- -- -о -а--е п-то-. Г_ н____ л_ т__ п_____ Т__ н_ м_____ д_ г_ н____ п_____ Г- н-ј-е л- т-ј п-т-т- Т-ј н- м-ж-ш- д- г- н-ј-е п-т-т- ------------------------------------------------------- Го најде ли тој патот? Тој не можеше да го најде патот. 0
G-- naј--- li to--p-t-t? -o----e-mo-y-shye-d- --- n-ј-ye pat-t. G__ n_____ l_ t__ p_____ T__ n__ m________ d_ g__ n_____ p_____ G-o n-ј-y- l- t-ј p-t-t- T-ј n-e m-ʐ-e-h-e d- g-o n-ј-y- p-t-t- --------------------------------------------------------------- Guo naјdye li toј patot? Toј nye moʐyeshye da guo naјdye patot.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Т- р-з--р---- -о-?-Т-ј-----ожеш- ---м--р-зб--е. Т_ р______ л_ т___ Т__ н_ м_____ д_ м_ р_______ Т- р-з-и-а л- т-ј- Т-ј н- м-ж-ш- д- м- р-з-е-е- ----------------------------------------------- Те разбира ли тој? Тој не можеше да ме разбере. 0
T-e -a-bi------to-? --ј-n-e m--yes--- da -y--raz-y-r-e. T__ r______ l_ t___ T__ n__ m________ d_ m__ r_________ T-e r-z-i-a l- t-ј- T-ј n-e m-ʐ-e-h-e d- m-e r-z-y-r-e- ------------------------------------------------------- Tye razbira li toј? Toј nye moʐyeshye da mye razbyerye.
Proč jsi nemohl přijít včas? З--т--н---------да -о---- --чно н- време? З____ н_ м_____ д_ д_____ т____ н_ в_____ З-ш-о н- м-ж-ш- д- д-ј-е- т-ч-о н- в-е-е- ----------------------------------------- Зошто не можеше да дојдеш точно на време? 0
Z-s-t--n----oʐ-es-ye -----јdy-sh-to-hn- ----ryem--? Z_____ n__ m________ d_ d_______ t_____ n_ v_______ Z-s-t- n-e m-ʐ-e-h-e d- d-ј-y-s- t-c-n- n- v-y-m-e- --------------------------------------------------- Zoshto nye moʐyeshye da doјdyesh tochno na vryemye?
Proč jsi nemohl najít cestu? З-што -- --жеше--а -о---ј-еш ---от? З____ н_ м_____ д_ г_ н_____ п_____ З-ш-о н- м-ж-ш- д- г- н-ј-е- п-т-т- ----------------------------------- Зошто не можеше да го најдеш патот? 0
Z--h---nye -----s-ye -a g-o -aјd-e-h -a-ot? Z_____ n__ m________ d_ g__ n_______ p_____ Z-s-t- n-e m-ʐ-e-h-e d- g-o n-ј-y-s- p-t-t- ------------------------------------------- Zoshto nye moʐyeshye da guo naјdyesh patot?
Proč jsi mu nerozuměl? Зо--- ---мо-еше--а-го р--бер-ш? З____ н_ м_____ д_ г_ р________ З-ш-о н- м-ж-ш- д- г- р-з-е-е-? ------------------------------- Зошто не можеше да го разбереш? 0
Z-sht- --- m-ʐ---h-e-da -u- -azby-----h? Z_____ n__ m________ d_ g__ r___________ Z-s-t- n-e m-ʐ-e-h-e d- g-o r-z-y-r-e-h- ---------------------------------------- Zoshto nye moʐyeshye da guo razbyeryesh?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Н- мо-ев да до-да- то-н---- вре-е, б-де-к- н-м--е-а--о-ус. Н_ м____ д_ д_____ т____ н_ в_____ б______ н_____ а_______ Н- м-ж-в д- д-ј-а- т-ч-о н- в-е-е- б-д-ј-и н-м-ш- а-т-б-с- ---------------------------------------------------------- Не можев да дојдам точно на време, бидејки немаше автобус. 0
N-e--oʐy-v-------da---oc-n---a--r---y-,--i----ki-n-e-----e -vto--o-. N__ m_____ d_ d_____ t_____ n_ v_______ b_______ n________ a________ N-e m-ʐ-e- d- d-ј-a- t-c-n- n- v-y-m-e- b-d-e-k- n-e-a-h-e a-t-b-o-. -------------------------------------------------------------------- Nye moʐyev da doјdam tochno na vryemye, bidyeјki nyemashye avtoboos.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Н-----ев да -- -ај----па-от---ид-ј-и--ем------т-----гра-о-. Н_ м____ д_ г_ н_____ п_____ б______ н____ к____ н_ г______ Н- м-ж-в д- г- н-ј-а- п-т-т- б-д-ј-и н-м-в к-р-а н- г-а-о-. ----------------------------------------------------------- Не можев да го најдам патот, бидејки немав карта на градот. 0
N-e --ʐye--da g-o-naјda- p-to-,-bi-y--k- n--ma- karta--a-g--a-o-. N__ m_____ d_ g__ n_____ p_____ b_______ n_____ k____ n_ g_______ N-e m-ʐ-e- d- g-o n-ј-a- p-t-t- b-d-e-k- n-e-a- k-r-a n- g-r-d-t- ----------------------------------------------------------------- Nye moʐyev da guo naјdam patot, bidyeјki nyemav karta na guradot.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Н---о-е--д-----раз--р-м--б---јк- музик-та----е --л-у--л-сн-. Н_ м____ д_ г_ р________ б______ м_______ б___ т____ г______ Н- м-ж-в д- г- р-з-е-а-, б-д-ј-и м-з-к-т- б-ш- т-л-у г-а-н-. ------------------------------------------------------------ Не можев да го разберам, бидејки музиката беше толку гласна. 0
N-------ev--a-g-----zb-e---- -id--ј-i-----i--t-----shy- tol------l---a. N__ m_____ d_ g__ r_________ b_______ m________ b______ t_____ g_______ N-e m-ʐ-e- d- g-o r-z-y-r-m- b-d-e-k- m-o-i-a-a b-e-h-e t-l-o- g-l-s-a- ----------------------------------------------------------------------- Nye moʐyev da guo razbyeram, bidyeјki moozikata byeshye tolkoo gulasna.
Musel jsem si vzít taxi. М------а з-мам едн-------. М____ д_ з____ е___ т_____ М-р-в д- з-м-м е-н- т-к-и- -------------------------- Морав да земам едно такси. 0
Mor-v -- ------ ---no--ak--. M____ d_ z_____ y____ t_____ M-r-v d- z-e-a- y-d-o t-k-i- ---------------------------- Morav da zyemam yedno taksi.
Musel jsem si koupit plán města. М--ав -а куп---к---а -а-градот. М____ д_ к____ к____ н_ г______ М-р-в д- к-п-м к-р-а н- г-а-о-. ------------------------------- Морав да купам карта на градот. 0
M-r-v-da-ko---m--a-t- -a-----do-. M____ d_ k_____ k____ n_ g_______ M-r-v d- k-o-a- k-r-a n- g-r-d-t- --------------------------------- Morav da koopam karta na guradot.
Musel jsem vypnout rádio. Ј---мо-а--д- -о-ис-л-ч-м --ди-т-. Ј__ м____ д_ г_ и_______ р_______ Ј-с м-р-в д- г- и-к-у-а- р-д-о-о- --------------------------------- Јас морав да го исклучам радиото. 0
Ј----o--v-d- ----i-k-oo--a----di---. Ј__ m____ d_ g__ i_________ r_______ Ј-s m-r-v d- g-o i-k-o-c-a- r-d-o-o- ------------------------------------ Јas morav da guo iskloocham radioto.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!