Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   lt Praeitis 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [aštuoniasdešimt du]

Praeitis 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? A--tu --rėj-- iš---e-ti-gr-it-ją pag---ą? A_ t_ t______ i________ g_______ p_______ A- t- t-r-j-i i-k-i-s-i g-e-t-j- p-g-l-ą- ----------------------------------------- Ar tu turėjai iškviesti greitąją pagalbą? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Ar-t---u--j-i ---v--s-i--yd---j-? A_ t_ t______ i________ g________ A- t- t-r-j-i i-k-i-s-i g-d-t-j-? --------------------------------- Ar tu turėjai iškviesti gydytoją? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? A- -u-t-r-j-i iš---es-- p--ic---? A_ t_ t______ i________ p________ A- t- t-r-j-i i-k-i-s-i p-l-c-j-? --------------------------------- Ar tu turėjai iškviesti policiją? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. A--(--s- ------ t----o-o---m-rį--Ką tik-------------j--. A_ (____ t_____ t_______ n______ K_ t__ (___ j_ t_______ A- (-ū-) t-r-t- t-l-f-n- n-m-r-? K- t-k (-š- j- t-r-j-u- -------------------------------------------------------- Ar (jūs) turite telefono numerį? Ką tik (aš) jį turėjau. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. A- --ū----u-i-e---r-s------t-k ------- t-rė-a-. A_ (____ t_____ a______ K_ t__ (___ j_ t_______ A- (-ū-) t-r-t- a-r-s-? K- t-k (-š- j- t-r-j-u- ----------------------------------------------- Ar (jūs) turite adresą? Ką tik (aš) jį turėjau. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Ar--j-s) --rite---es-o p---ą- -- ti- -----j- tur-jau. A_ (____ t_____ m_____ p_____ K_ t__ (___ j_ t_______ A- (-ū-) t-r-t- m-e-t- p-a-ą- K- t-k (-š- j- t-r-j-u- ----------------------------------------------------- Ar (jūs) turite miesto planą? Ką tik (aš) jį turėjau. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. A--j-s a-vy-- ---t----la-ku--J-s --ga-ė-o a-vy-ti----t--ti----ku. A_ j__ a_____ / a____ l_____ J__ n_______ a______ / a_____ l_____ A- j-s a-v-k- / a-ė-o l-i-u- J-s n-g-l-j- a-v-k-i / a-e-t- l-i-u- ----------------------------------------------------------------- Ar jis atvyko / atėjo laiku? Jis negalėjo atvykti / ateiti laiku. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Ar---- rado-k-li-- --s--ega---o-ra--- -e-i-. A_ j__ r___ k_____ J__ n_______ r____ k_____ A- j-s r-d- k-l-ą- J-s n-g-l-j- r-s-i k-l-o- -------------------------------------------- Ar jis rado kelią? Jis negalėjo rasti kelio. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Ar -is-t-ve--u---to?---- n-ga-ėj- m--ęs -u-ra-ti. A_ j__ t___ s_______ J__ n_______ m____ s________ A- j-s t-v- s-p-a-o- J-s n-g-l-j- m-n-s s-p-a-t-. ------------------------------------------------- Ar jis tave suprato? Jis negalėjo manęs suprasti. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? K---- -tu) n-g----ai-at---ti-/-a-e-t--l----? K____ (___ n________ a______ / a_____ l_____ K-d-l (-u- n-g-l-j-i a-v-k-i / a-e-t- l-i-u- -------------------------------------------- Kodėl (tu) negalėjai atvykti / ateiti laiku? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Kodėl (t-) -egalėjai--a--- ke---? K____ (___ n________ r____ k_____ K-d-l (-u- n-g-l-j-i r-s-i k-l-o- --------------------------------- Kodėl (tu) negalėjai rasti kelio? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Ko-ėl-(t-- --gal--ai-jo-su-ras-i? K____ (___ n________ j_ s________ K-d-l (-u- n-g-l-j-i j- s-p-a-t-? --------------------------------- Kodėl (tu) negalėjai jo suprasti? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. (A-)-n--a--jau atvy-t- ----u, -----eva----o --tob----. (___ n________ a______ l_____ n__ n________ a_________ (-š- n-g-l-j-u a-v-k-i l-i-u- n-s n-v-ž-a-o a-t-b-s-s- ------------------------------------------------------ (Aš) negalėjau atvykti laiku, nes nevažiavo autobusas. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. (Aš)-n-g-lėj---r-sti ---io, n-s --turėjau -ie--- plan-. (___ n________ r____ k_____ n__ n________ m_____ p_____ (-š- n-g-l-j-u r-s-i k-l-o- n-s n-t-r-j-u m-e-t- p-a-o- ------------------------------------------------------- (Aš) negalėjau rasti kelio, nes neturėjau miesto plano. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. (A-- n-gal---u--o-su--a-ti, ne----z--a---v- to--a g--si-/-tr----m--g-. (___ n________ j_ s________ n__ m_____ b___ t____ g____ / t___________ (-š- n-g-l-j-u j- s-p-a-t-, n-s m-z-k- b-v- t-k-a g-r-i / t-i-k-m-n-a- ---------------------------------------------------------------------- (Aš) negalėjau jo suprasti, nes muzika buvo tokia garsi / triukšminga. 0
Musel jsem si vzít taxi. (A-- --r---u-važiuo-----k-i. (___ t______ v_______ t_____ (-š- t-r-j-u v-ž-u-t- t-k-i- ---------------------------- (Aš) turėjau važiuoti taksi. 0
Musel jsem si koupit plán města. (--- tu--ja- --sip--kt- m--s-o-p-aną. (___ t______ n_________ m_____ p_____ (-š- t-r-j-u n-s-p-r-t- m-e-t- p-a-ą- ------------------------------------- (Aš) turėjau nusipirkti miesto planą. 0
Musel jsem vypnout rádio. (--)----ė-a- išj-n-t- --diją. (___ t______ i_______ r______ (-š- t-r-j-u i-j-n-t- r-d-j-. ----------------------------- (Aš) turėjau išjungti radiją. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!