Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   ku Dema borî 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [heştê û du]

Dema borî 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? D-vê------ngî a-bû-a--ê-kir--a? D___ t_ b____ a________ k______ D-v- t- b-n-î a-b-l-n-ê k-r-b-? ------------------------------- Divê te bangî ambûlansê kiriba? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Di-ê-te -az- --j--k-k-r---? D___ t_ g___ b_____ k______ D-v- t- g-z- b-j-ş- k-r-b-? --------------------------- Divê te gazî bijîşk kiriba? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? D-vê te-ban-î p--îs kirib-? D___ t_ b____ p____ k______ D-v- t- b-n-î p-l-s k-r-b-? --------------------------- Divê te bangî polîs kiriba? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Li g-l--e-h---a-a t-l-f-nê-he-e?-N-ha m-n st---. L_ g__ w_ h______ t_______ h____ N___ m__ s_____ L- g-l w- h-j-a-a t-l-f-n- h-y-? N-h- m-n s-a-d- ------------------------------------------------ Li gel we hejmara telefunê heye? Niha min stand. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Li g-l---------ş-n--ey-? Ni-- --n---an-. L_ g__ w_ n_______ h____ N___ m__ s_____ L- g-l w- n-v-î-a- h-y-? N-h- m-n s-a-d- ---------------------------------------- Li gel we navnîşan heye? Niha min stand. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Li-g-- w--pla-a b-j-r h--e--N-ha -i---t-nd. L_ g__ w_ p____ b____ h____ N___ m__ s_____ L- g-l w- p-a-a b-j-r h-y-? N-h- m-n s-a-d- ------------------------------------------- Li gel we plana bajêr heye? Niha min stand. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. E--d--dem- --e -e-h--? -- ni------ -i d--a-----de--ere. E_ d_ d___ x__ d_ h___ W_ n_______ d_ d___ x__ d_ w____ E- d- d-m- x-e d- h-t- W- n-k-r-b- d- d-m- x-e d- w-r-. ------------------------------------------------------- Ew di dema xwe de hat? Wî nikarîbû di dema xwe de were. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Wî-rê dî----- ni-a--bû rê-b-d-t-. W_ r_ d___ W_ n_______ r_ b______ W- r- d-t- W- n-k-r-b- r- b-d-t-. --------------------------------- Wî rê dît? Wî nikarîbû rê bidîta. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. W- -e -êm k-r- Wî -ikarîbû min fê- bik-. W_ t_ f__ k___ W_ n_______ m__ f__ b____ W- t- f-m k-r- W- n-k-r-b- m-n f-m b-k-. ---------------------------------------- Wî te fêm kir? Wî nikarîbû min fêm bike. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Tu -i-----i -i -e-a x-e -e nehat-? T_ j_ b_ ç_ d_ d___ x__ d_ n______ T- j- b- ç- d- d-m- x-e d- n-h-t-? ---------------------------------- Tu ji bo çi di dema xwe de nehatî? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? T- -i--- çi-rê -edî-? T_ j_ b_ ç_ r_ n_____ T- j- b- ç- r- n-d-t- --------------------- Te ji bo çi rê nedît? 0
Proč jsi mu nerozuměl? T--ji--o çi--w fe-m-nekir? T_ j_ b_ ç_ e_ f___ n_____ T- j- b- ç- e- f-h- n-k-r- -------------------------- Te ji bo çi ew fehm nekir? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. M---ni-arîbû di---ma-x-e de-w--i---i --- k- -tob-s----e-bû. M__ n_______ d_ d___ x__ d_ w____ j_ b__ k_ o_____ t___ b__ M-n n-k-r-b- d- d-m- x-e d- w-r-m j- b-r k- o-o-u- t-n- b-. ----------------------------------------------------------- Min nikarîbû di dema xwe de werim ji ber ku otobus tine bû. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. M-n ---ar-bû-r--bib--im j---er -- plana-m---- -ajê---i-e b-. M__ n_______ r_ b______ j_ b__ k_ p____ m__ e b____ t___ b__ M-n n-k-r-b- r- b-b-n-m j- b-r k- p-a-a m-n e b-j-r t-n- b-. ------------------------------------------------------------ Min nikarîbû rê bibînim ji ber ku plana min e bajêr tine bû. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Mi- -i---îb- wî-f---b-k-m-ji---r-ku----gê -u--kê -ili-----. M__ n_______ w_ f__ b____ j_ b__ k_ d____ m_____ b_____ b__ M-n n-k-r-b- w- f-m b-k-m j- b-r k- d-n-ê m-z-k- b-l-n- b-. ----------------------------------------------------------- Min nikarîbû wî fêm bikim ji ber ku dengê muzîkê bilind bû. 0
Musel jsem si vzít taxi. Div----- ----i--k-b-----a. D___ m__ t_______ b_______ D-v- m-n t-x-i-e- b-g-r-a- -------------------------- Divê min texsiyek bigirta. 0
Musel jsem si koupit plán města. Di-ê -in --a-- bajêr--i---i--. D___ m__ p____ b____ b________ D-v- m-n p-a-a b-j-r b-k-r-y-. ------------------------------ Divê min plana bajêr bikiriya. 0
Musel jsem vypnout rádio. Div-y- m---ra--o--i--r-a. D_____ m__ r____ b_______ D-v-y- m-n r-d-o b-g-r-a- ------------------------- Diviya min radyo bigirta. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 kurdština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!