Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   mr भूतकाळ २

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

८२ [ब्याऐंशी]

82 [Byā'ainśī]

भूतकाळ २

bhūtakāḷa 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? तुल--रू-्णव-ह-का-बो-वा----ा-ली का? तु_ रू_____ बो___ ला__ का_ त-ल- र-ग-ण-ा-ि-ा ब-ल-ा-ी ल-ग-ी क-? ---------------------------------- तुला रूग्णवाहिका बोलवावी लागली का? 0
t-lā --g----h-----ō-av-v---āg--ī-k-? t___ r__________ b_______ l_____ k__ t-l- r-g-a-ā-i-ā b-l-v-v- l-g-l- k-? ------------------------------------ tulā rūgṇavāhikā bōlavāvī lāgalī kā?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? त-ला ---्-----ल-ा-- ला--- --? तु_ डॉ___ बो___ ला__ का_ त-ल- ड-क-ट- ब-ल-ा-ा ल-ग-ा क-? ----------------------------- तुला डॉक्टर बोलवावा लागला का? 0
Tu-ā -ŏkṭa-- -ō-avāvā---g-lā --? T___ ḍ______ b_______ l_____ k__ T-l- ḍ-k-a-a b-l-v-v- l-g-l- k-? -------------------------------- Tulā ḍŏkṭara bōlavāvā lāgalā kā?
Musel / musela jsi zavolat policii? तुल---ो--------ब----वे ला-ले-का? तु_ पो___ बो___ ला__ का_ त-ल- प-ल-स-ं-ा ब-ल-ा-े ल-ग-े क-? -------------------------------- तुला पोलीसांना बोलवावे लागले का? 0
T-l--p--īsā----bōl-vāv- --g-l- kā? T___ p________ b_______ l_____ k__ T-l- p-l-s-n-ā b-l-v-v- l-g-l- k-? ---------------------------------- Tulā pōlīsānnā bōlavāvē lāgalē kā?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. आपल--ा-------िफ-- क-रम-ं--आ-े क-? -ाझ-याक---आ-्-ाच ---ा. आ_____ टे___ क्___ आ_ का_ मा____ आ___ हो__ आ-ल-य-क-े ट-ल-फ-न क-र-ा-क आ-े क-? म-झ-य-क-े आ-्-ा- ह-त-. -------------------------------------------------------- आपल्याकडे टेलिफोन क्रमांक आहे का? माझ्याकडे आत्ताच होता. 0
Ā-a--ā---ē -ē--p-ōn- --a---k- --- kā? -ā-hyā-a-ē ---āca--ōt-. Ā_________ ṭ________ k_______ ā__ k__ M_________ ā_____ h____ Ā-a-y-k-ḍ- ṭ-l-p-ō-a k-a-ā-k- ā-ē k-? M-j-y-k-ḍ- ā-t-c- h-t-. ------------------------------------------------------------- Āpalyākaḍē ṭēliphōna kramāṅka āhē kā? Mājhyākaḍē āttāca hōtā.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. आ-ल-या-डे पत्ता आ-- का--माझ्-ा--े--त-त-च ह-त-. आ_____ प__ आ_ का_ मा____ आ___ हो__ आ-ल-य-क-े प-्-ा आ-े क-? म-झ-य-क-े आ-्-ा- ह-त-. ---------------------------------------------- आपल्याकडे पत्ता आहे का? माझ्याकडे आत्ताच होता. 0
Āpaly-k--ē-p---ā -hē --? ---hy-kaḍē -----a hōt-. Ā_________ p____ ā__ k__ M_________ ā_____ h____ Ā-a-y-k-ḍ- p-t-ā ā-ē k-? M-j-y-k-ḍ- ā-t-c- h-t-. ------------------------------------------------ Āpalyākaḍē pattā āhē kā? Mājhyākaḍē āttāca hōtā.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. आपल्य-क---श--ाच- न--श--आह--का?---झ्----े आत-त-च -ो--. आ_____ श___ न__ आ_ का_ मा____ आ___ हो__ आ-ल-य-क-े श-र-च- न-ा-ा आ-े क-? म-झ-य-क-े आ-्-ा- ह-त-. ----------------------------------------------------- आपल्याकडे शहराचा नकाशा आहे का? माझ्याकडे आत्ताच होता. 0
Ā-al-ākaḍē--a-arāc- na--śā-----kā---āj-----ḍē ā-tāca--ō-ā. Ā_________ ś_______ n_____ ā__ k__ M_________ ā_____ h____ Ā-a-y-k-ḍ- ś-h-r-c- n-k-ś- ā-ē k-? M-j-y-k-ḍ- ā-t-c- h-t-. ---------------------------------------------------------- Āpalyākaḍē śaharācā nakāśā āhē kā? Mājhyākaḍē āttāca hōtā.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. त- वेळेवर--ल- ----त- -----र -े---कला-ना-ी. तो वे___ आ_ का_ तो वे___ ये_ श__ ना__ त- व-ळ-व- आ-ा क-? त- व-ळ-व- य-ऊ श-ल- न-ह-. ------------------------------------------ तो वेळेवर आला का? तो वेळेवर येऊ शकला नाही. 0
Tō -ē-ē--r--ā-ā k-- Tō-vē-ē-ar---ē'ū ---al--nāh-. T_ v_______ ā__ k__ T_ v_______ y___ ś_____ n____ T- v-ḷ-v-r- ā-ā k-? T- v-ḷ-v-r- y-'- ś-k-l- n-h-. ------------------------------------------------- Tō vēḷēvara ālā kā? Tō vēḷēvara yē'ū śakalā nāhī.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. त्-ा---र-्त--सा-डला --?-त----ा रस-त- साप-ू श-ला न---. त्__ र__ सा___ का_ त्__ र__ सा__ श__ ना__ त-य-ल- र-्-ा स-प-ल- क-? त-य-ल- र-्-ा स-प-ू श-ल- न-ह-. ----------------------------------------------------- त्याला रस्ता सापडला का? त्याला रस्ता सापडू शकला नाही. 0
Tyāl- ra--ā--āpa-a-- -ā? Tyā-ā ---t----pa-- ---alā nā--. T____ r____ s_______ k__ T____ r____ s_____ ś_____ n____ T-ā-ā r-s-ā s-p-ḍ-l- k-? T-ā-ā r-s-ā s-p-ḍ- ś-k-l- n-h-. -------------------------------------------------------- Tyālā rastā sāpaḍalā kā? Tyālā rastā sāpaḍū śakalā nāhī.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. त्---- -----स---न घे----का--त- म-- -मज-- घ-ऊ-श--- न---. त्__ तु_ स___ घे__ का_ तो म_ स___ घे_ श__ ना__ त-य-न- त-ल- स-ज-न घ-त-े क-? त- म-ा स-ज-न घ-ऊ श-ल- न-ह-. ------------------------------------------------------- त्याने तुला समजून घेतले का? तो मला समजून घेऊ शकला नाही. 0
T-ān--t-lā-sa---ūna g-----ē --?--- -a-ā -ama-ū-a ---'ū ś-k--ā-nāhī. T____ t___ s_______ g______ k__ T_ m___ s_______ g____ ś_____ n____ T-ā-ē t-l- s-m-j-n- g-ē-a-ē k-? T- m-l- s-m-j-n- g-ē-ū ś-k-l- n-h-. ------------------------------------------------------------------- Tyānē tulā samajūna ghētalē kā? Tō malā samajūna ghē'ū śakalā nāhī.
Proč jsi nemohl přijít včas? तू--ेळेवर--ा--ा----ेऊ---ल--? तू वे___ का ना_ ये_ श____ त- व-ळ-व- क- न-ह- य-ऊ श-ल-स- ---------------------------- तू वेळेवर का नाही येऊ शकलास? 0
Tū--ē---a-a-kā ---ī yē'- śa-al--a? T_ v_______ k_ n___ y___ ś________ T- v-ḷ-v-r- k- n-h- y-'- ś-k-l-s-? ---------------------------------- Tū vēḷēvara kā nāhī yē'ū śakalāsa?
Proč jsi nemohl najít cestu? तुला--स--ा का---ही-----ल-? तु_ र__ का ना_ सा____ त-ल- र-्-ा क- न-ह- स-प-ल-? -------------------------- तुला रस्ता का नाही सापडला? 0
T--ā-ra-tā -ā -ā-- ---a-a--? T___ r____ k_ n___ s________ T-l- r-s-ā k- n-h- s-p-ḍ-l-? ---------------------------- Tulā rastā kā nāhī sāpaḍalā?
Proč jsi mu nerozuměl? त--त--ाल- -- स-जू--क---ना-ीस? तू त्__ का स__ श__ ना___ त- त-य-ल- क- स-ज- श-ल- न-ह-स- ----------------------------- तू त्याला का समजू शकला नाहीस? 0
Tū---āl- ----a-ajū-śakalā---hī--? T_ t____ k_ s_____ ś_____ n______ T- t-ā-ā k- s-m-j- ś-k-l- n-h-s-? --------------------------------- Tū tyālā kā samajū śakalā nāhīsa?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. मी व---वर---ऊ श--ो-ना-ी, का-- बस--् --ल----्---य-. मी वे___ ये_ श__ ना__ का__ ब__ चा_ न_____ म- व-ळ-व- य-ऊ श-ल- न-ह-, क-र- ब-े-् च-ल- न-्-त-य-. -------------------------------------------------- मी वेळेवर येऊ शकलो नाही, कारण बसेस् चालू नव्हत्या. 0
Mī--ē--v-r---ē-- -ak--ō--ā-ī- -ār-ṇa---s---cālū -av--t-ā. M_ v_______ y___ ś_____ n____ k_____ b____ c___ n________ M- v-ḷ-v-r- y-'- ś-k-l- n-h-, k-r-ṇ- b-s-s c-l- n-v-a-y-. --------------------------------------------------------- Mī vēḷēvara yē'ū śakalō nāhī, kāraṇa basēs cālū navhatyā.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. म-----्ता---पड--शक-ा----ी--ा-- माझ-य---े-श---च--न--श- न-्हता. म_ र__ सा__ श__ ना_ का__ मा____ श___ न__ न____ म-ा र-्-ा स-प-ू श-ल- न-ह- क-र- म-झ-य-क-े श-र-च- न-ा-ा न-्-त-. ------------------------------------------------------------- मला रस्ता सापडू शकला नाही कारण माझ्याकडे शहराचा नकाशा नव्हता. 0
Ma-- r-s-------ḍ- ś--a-- -ā-ī -āra-a m-j-y-k-ḍ- śaharā-- -a-āśā -a-hatā. M___ r____ s_____ ś_____ n___ k_____ m_________ ś_______ n_____ n_______ M-l- r-s-ā s-p-ḍ- ś-k-l- n-h- k-r-ṇ- m-j-y-k-ḍ- ś-h-r-c- n-k-ś- n-v-a-ā- ------------------------------------------------------------------------ Malā rastā sāpaḍū śakalā nāhī kāraṇa mājhyākaḍē śaharācā nakāśā navhatā.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. मी-त-याल- -मज- -क-----ही ---ण-स---त-ख-प-म-ठ्य--े -ा---ह-त-. मी त्__ स__ श__ ना_ का__ सं__ खू_ मो___ वा__ हो__ म- त-य-ल- स-ज- श-ल- न-ह- क-र- स-ग-त ख-प म-ठ-य-न- व-ज- ह-त-. ----------------------------------------------------------- मी त्याला समजू शकलो नाही कारण संगीत खूप मोठ्याने वाजत होते. 0
Mī-tyā-ā sama-- ś-k--- -----kāra-a -aṅ-ī-- k-ūpa -ōṭ---n- vāja-- hōtē. M_ t____ s_____ ś_____ n___ k_____ s______ k____ m_______ v_____ h____ M- t-ā-ā s-m-j- ś-k-l- n-h- k-r-ṇ- s-ṅ-ī-a k-ū-a m-ṭ-y-n- v-j-t- h-t-. ---------------------------------------------------------------------- Mī tyālā samajū śakalō nāhī kāraṇa saṅgīta khūpa mōṭhyānē vājata hōtē.
Musel jsem si vzít taxi. मल- -ॅक्सी-घ--ावी---ग-ी. म_ टॅ__ घ्__ ला___ म-ा ट-क-स- घ-य-व- ल-ग-ी- ------------------------ मला टॅक्सी घ्यावी लागली. 0
Ma-----ksī g-yāvī----al-. M___ ṭ____ g_____ l______ M-l- ṭ-k-ī g-y-v- l-g-l-. ------------------------- Malā ṭĕksī ghyāvī lāgalī.
Musel jsem si koupit plán města. म-ा श--ाचा--क-श- ---द-----व- ल----. म_ श___ न__ ख__ क__ ला___ म-ा श-र-च- न-ा-ा ख-े-ी क-ा-ा ल-ग-ा- ----------------------------------- मला शहराचा नकाशा खरेदी करावा लागला. 0
Malā śa-arācā nakāś- k-a-ēd---arāv---ā--l-. M___ ś_______ n_____ k______ k_____ l______ M-l- ś-h-r-c- n-k-ś- k-a-ē-ī k-r-v- l-g-l-. ------------------------------------------- Malā śaharācā nakāśā kharēdī karāvā lāgalā.
Musel jsem vypnout rádio. मल----डि- ब----रा-- ल-ग--. म_ रे__ बं_ क__ ला___ म-ा र-ड-ओ ब-द क-ा-ा ल-ग-ा- -------------------------- मला रेडिओ बंद करावा लागला. 0
Ma-- ----'ō b-n-a-k-rā-- --gal-. M___ r_____ b____ k_____ l______ M-l- r-ḍ-'- b-n-a k-r-v- l-g-l-. -------------------------------- Malā rēḍi'ō banda karāvā lāgalā.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + marátština (1-100) MP3 marátština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!