Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   uk Минулий час 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [вісімдесят два]

82 [visimdesyat dva]

Минулий час 2

Mynulyy̆ chas 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Т- --си--ви-л-кат--м----у---ид----допо-о-и? Т_ м____ в________ м_____ ш______ д________ Т- м-с-в в-к-и-а-и м-ш-н- ш-и-к-ї д-п-м-г-? ------------------------------------------- Ти мусив викликати машину швидкої допомоги? 0
T- -usyv v-kl-katy mash-nu shv----ï d-p-moh-? T_ m____ v________ m______ s_______ d________ T- m-s-v v-k-y-a-y m-s-y-u s-v-d-o-̈ d-p-m-h-? ---------------------------------------------- Ty musyv vyklykaty mashynu shvydkoï dopomohy?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Ти--у--------ик-ти---ка--? Т_ м____ в________ л______ Т- м-с-в в-к-и-а-и л-к-р-? -------------------------- Ти мусив викликати лікаря? 0
T- musyv --kl--aty-l--ar--? T_ m____ v________ l_______ T- m-s-v v-k-y-a-y l-k-r-a- --------------------------- Ty musyv vyklykaty likarya?
Musel / musela jsi zavolat policii? Ти -у--в -и----ат----лі--ю? Т_ м____ в________ п_______ Т- м-с-в в-к-и-а-и п-л-ц-ю- --------------------------- Ти мусив викликати поліцію? 0
Ty---syv----l--a-- --li--i--? T_ m____ v________ p_________ T- m-s-v v-k-y-a-y p-l-t-i-u- ----------------------------- Ty musyv vyklykaty politsiyu?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Чи-м-єт- В--но--р-----фон-- Я щ--но-й-го мав-/ мал-. Ч_ м____ В_ н____ т________ Я щ____ й___ м__ / м____ Ч- м-є-е В- н-м-р т-л-ф-н-? Я щ-й-о й-г- м-в / м-л-. ---------------------------------------------------- Чи маєте Ви номер телефону? Я щойно його мав / мала. 0
C-----yet- V- -------e-e----?-Y- -h-h-y̆----̆--o---v /-ma-a. C__ m_____ V_ n____ t________ Y_ s_______ y̆___ m__ / m____ C-y m-y-t- V- n-m-r t-l-f-n-? Y- s-c-o-̆-o y-o-o m-v / m-l-. ------------------------------------------------------------ Chy mayete Vy nomer telefonu? YA shchoy̆no y̆oho mav / mala.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Ч- ------Ви -дресу- Я --й-о--- мав-/ ма-а. Ч_ м____ В_ а______ Я щ____ ї_ м__ / м____ Ч- м-є-е В- а-р-с-? Я щ-й-о ї- м-в / м-л-. ------------------------------------------ Чи маєте Ви адресу? Я щойно її мав / мала. 0
C----a---- V- ad-esu- ---s--h--̆-o --ï-mav / ma-a. C__ m_____ V_ a______ Y_ s_______ ï_ m__ / m____ C-y m-y-t- V- a-r-s-? Y- s-c-o-̆-o i-i- m-v / m-l-. --------------------------------------------------- Chy mayete Vy adresu? YA shchoy̆no ïï mav / mala.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Ч- ма-те--и ма---м-с-а? - --й-о-----а- / -ал-. Ч_ м____ В_ м___ м_____ Я щ____ ї_ м__ / м____ Ч- м-є-е В- м-п- м-с-а- Я щ-й-о ї- м-в / м-л-. ---------------------------------------------- Чи маєте Ви мапу міста? Я щойно її мав / мала. 0
C-- --yete V- -----m-sta--YA---c-o-̆-o ---------- mal-. C__ m_____ V_ m___ m_____ Y_ s_______ ï_ m__ / m____ C-y m-y-t- V- m-p- m-s-a- Y- s-c-o-̆-o i-i- m-v / m-l-. ------------------------------------------------------- Chy mayete Vy mapu mista? YA shchoy̆no ïï mav / mala.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Ч- -ри-----в-н-вча--о?---н---г-з--ри-атис-. Ч_ п______ в__ в______ В__ м__ з___________ Ч- п-и-ш-в в-н в-а-н-? В-н м-г з-т-и-а-и-ь- ------------------------------------------- Чи прийшов він вчасно? Він міг затриматись. 0
C-- p-y---h-v --n vcha---- -i- m-h zatry-a----. C__ p_______ v__ v_______ V__ m__ z___________ C-y p-y-̆-h-v v-n v-h-s-o- V-n m-h z-t-y-a-y-ʹ- ----------------------------------------------- Chy pryy̆shov vin vchasno? Vin mih zatrymatysʹ.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Ч---найш-в-в-н до--гу- В-н ---з--й--в д-ро-у. Ч_ з______ в__ д______ В__ н_ з______ д______ Ч- з-а-ш-в в-н д-р-г-? В-н н- з-а-ш-в д-р-г-. --------------------------------------------- Чи знайшов він дорогу? Він не знайшов дорогу. 0
Chy --a--s-ov--i--do-o----V-n-n- znay̆---v-----hu. C__ z_______ v__ d______ V__ n_ z_______ d______ C-y z-a-̆-h-v v-n d-r-h-? V-n n- z-a-̆-h-v d-r-h-. -------------------------------------------------- Chy znay̆shov vin dorohu? Vin ne znay̆shov dorohu.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Ч--зр-зумів-----т-бе--Ві- н---розу--в мене. Ч_ з_______ в__ т____ В__ н_ з_______ м____ Ч- з-о-у-і- в-н т-б-? В-н н- з-о-у-і- м-н-. ------------------------------------------- Чи зрозумів він тебе? Він не зрозумів мене. 0
C---z---umi---in---be- -i- -- z--z-m-v ---e. C__ z_______ v__ t____ V__ n_ z_______ m____ C-y z-o-u-i- v-n t-b-? V-n n- z-o-u-i- m-n-. -------------------------------------------- Chy zrozumiv vin tebe? Vin ne zrozumiv mene.
Proč jsi nemohl přijít včas? Чо-- -и-зап----в--? Ч___ т_ з__________ Ч-м- т- з-п-з-и-с-? ------------------- Чому ти запізнився? 0
Ch-m--ty za-i-nyv--a? C____ t_ z___________ C-o-u t- z-p-z-y-s-a- --------------------- Chomu ty zapiznyvsya?
Proč jsi nemohl najít cestu? Ч-му---------ай-ов д--ог-? Ч___ т_ н_ з______ д______ Ч-м- т- н- з-а-ш-в д-р-г-? -------------------------- Чому ти не знайшов дорогу? 0
Cho-u ---n---n-y------do---u? C____ t_ n_ z_______ d______ C-o-u t- n- z-a-̆-h-v d-r-h-? ----------------------------- Chomu ty ne znay̆shov dorohu?
Proč jsi mu nerozuměl? Чо-у-ти---------м----ог-? Ч___ т_ н_ з_______ й____ Ч-м- т- н- з-о-у-і- й-г-? ------------------------- Чому ти не зрозумів його? 0
C-o---t- -- zro---iv-y̆-ho? C____ t_ n_ z_______ y̆____ C-o-u t- n- z-o-u-i- y-o-o- --------------------------- Chomu ty ne zrozumiv y̆oho?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Я-н------/ мо-ла-п-и-ти --асн-, -о-у-щ--не --ди--ж-дн-- а-то-ус. Я н_ м__ / м____ п_____ в______ т___ щ_ н_ ї____ ж_____ а_______ Я н- м-г / м-г-а п-и-т- в-а-н-, т-м- щ- н- ї-д-в ж-д-и- а-т-б-с- ---------------------------------------------------------------- Я не міг / могла прийти вчасно, тому що не їздив жодний автобус. 0
Y--n---i- /-m-h-a--ryy--- -c--s--,-tom---h-ho--e ïzd-- -h-dny-̆-a-----s. Y_ n_ m__ / m____ p_____ v_______ t___ s____ n_ ï____ z______ a_______ Y- n- m-h / m-h-a p-y-̆-y v-h-s-o- t-m- s-c-o n- i-z-y- z-o-n-y- a-t-b-s- ------------------------------------------------------------------------- YA ne mih / mohla pryy̆ty vchasno, tomu shcho ne ïzdyv zhodnyy̆ avtobus.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Я--- -і- ------а---айти д--о--- тому-щ- я--е------ -а------и--і---. Я н_ м__ / м____ з_____ д______ т___ щ_ я н_ м__ / м___ м___ м_____ Я н- м-г / м-г-а з-а-т- д-р-г-, т-м- щ- я н- м-в / м-л- м-п- м-с-а- ------------------------------------------------------------------- Я не міг / могла знайти дорогу, тому що я не мав / мала мапи міста. 0
YA-ne -i--/ --hla--n---ty--oro-u,-t-mu ---h--y--ne--a--/ ma----apy-mista. Y_ n_ m__ / m____ z_____ d______ t___ s____ y_ n_ m__ / m___ m___ m_____ Y- n- m-h / m-h-a z-a-̆-y d-r-h-, t-m- s-c-o y- n- m-v / m-l- m-p- m-s-a- ------------------------------------------------------------------------- YA ne mih / mohla znay̆ty dorohu, tomu shcho ya ne mav / mala mapy mista.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Я ------ /------ йо-- --о--міт-,--о---щ- музик- бу-а-за----о-г-ч-а. Я н_ м__ / м____ й___ з_________ т___ щ_ м_____ б___ з______ г_____ Я н- м-г / м-г-а й-г- з-о-у-і-и- т-м- щ- м-з-к- б-л- з-н-д-о г-ч-а- ------------------------------------------------------------------- Я не міг / могла його зрозуміти, тому що музика була занадто гучна. 0
Y- ---mi- /-m-h-a -̆oho-z-----i-y, ---u ----- --z-------- --na--o h---na. Y_ n_ m__ / m____ y̆___ z_________ t___ s____ m_____ b___ z______ h______ Y- n- m-h / m-h-a y-o-o z-o-u-i-y- t-m- s-c-o m-z-k- b-l- z-n-d-o h-c-n-. ------------------------------------------------------------------------- YA ne mih / mohla y̆oho zrozumity, tomu shcho muzyka bula zanadto huchna.
Musel jsem si vzít taxi. Я по---е---у- -----ин-а-бу-а ----и так-і. Я п______ б__ / п______ б___ у____ т_____ Я п-в-н-н б-в / п-в-н-а б-л- у-я-и т-к-і- ----------------------------------------- Я повинен був / повинна була узяти таксі. 0
Y--p----e- -uv-/--ov---- -ul-----a----a--i. Y_ p______ b__ / p______ b___ u_____ t_____ Y- p-v-n-n b-v / p-v-n-a b-l- u-y-t- t-k-i- ------------------------------------------- YA povynen buv / povynna bula uzyaty taksi.
Musel jsem si koupit plán města. Я--о-и--н ----/-по-и--а -----к------ма-- ---та. Я п______ б__ / п______ б___ к_____ м___ м_____ Я п-в-н-н б-в / п-в-н-а б-л- к-п-т- м-п- м-с-а- ----------------------------------------------- Я повинен був / повинна була купити мапу міста. 0
YA -ovy----buv-/ -o--nn- b--- --py--------m-st-. Y_ p______ b__ / p______ b___ k_____ m___ m_____ Y- p-v-n-n b-v / p-v-n-a b-l- k-p-t- m-p- m-s-a- ------------------------------------------------ YA povynen buv / povynna bula kupyty mapu mista.
Musel jsem vypnout rádio. Я п--ин-н-був ---о--н-- -у-----м-н--и р-ді-. Я п______ б__ / п______ б___ в_______ р_____ Я п-в-н-н б-в / п-в-н-а б-л- в-м-н-т- р-д-о- -------------------------------------------- Я повинен був / повинна була вимкнути радіо. 0
Y- p----e--bu--- povyn-- bula-vymk-u-y----io. Y_ p______ b__ / p______ b___ v_______ r_____ Y- p-v-n-n b-v / p-v-n-a b-l- v-m-n-t- r-d-o- --------------------------------------------- YA povynen buv / povynna bula vymknuty radio.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!