Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   nn Past tense 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [åttito]

Past tense 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Måt---d--r--gje-s-u-e--l-n? Måtte du ringje sjukebilen? M-t-e d- r-n-j- s-u-e-i-e-? --------------------------- Måtte du ringje sjukebilen? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? M-tte-du r-n--- ---en? Måtte du ringje legen? M-t-e d- r-n-j- l-g-n- ---------------------- Måtte du ringje legen? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Måt-e--u--i--j- po--tiet? Måtte du ringje politiet? M-t-e d- r-n-j- p-l-t-e-? ------------------------- Måtte du ringje politiet? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. H-r-d- num-e---- E- -a--e--e--- st--. Har du nummeret? Eg hadde det i stad. H-r d- n-m-e-e-? E- h-d-e d-t i s-a-. ------------------------------------- Har du nummeret? Eg hadde det i stad. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. H-r-du a-re-sa?-E- -ad-e-ho-i--ta-. Har du adressa? Eg hadde ho i stad. H-r d- a-r-s-a- E- h-d-e h- i s-a-. ----------------------------------- Har du adressa? Eg hadde ho i stad. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Ha- d- b--a-te---E---a-d- d-- ---ta-. Har du bykartet? Eg hadde det i stad. H-r d- b-k-r-e-? E- h-d-e d-t i s-a-. ------------------------------------- Har du bykartet? Eg hadde det i stad. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Kom ----i--id-- Han g-e--de-ikkje - kom- - ---e. Kom han i tide? Han greidde ikkje å kome i tide. K-m h-n i t-d-? H-n g-e-d-e i-k-e å k-m- i t-d-. ------------------------------------------------ Kom han i tide? Han greidde ikkje å kome i tide. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Fann han ve-en- Han -an- ikk-- -----. Fann han vegen? Han fann ikkje vegen. F-n- h-n v-g-n- H-n f-n- i-k-e v-g-n- ------------------------------------- Fann han vegen? Han fann ikkje vegen. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. F--s-- ha--d-g----n-ku-n- ikk-e f--s-å-meg. Forsto han deg? Han kunne ikkje forstå meg. F-r-t- h-n d-g- H-n k-n-e i-k-e f-r-t- m-g- ------------------------------------------- Forsto han deg? Han kunne ikkje forstå meg. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? K--for ------d- ---je------- t--e? Kvifor kunne du ikkje kome i tide? K-i-o- k-n-e d- i-k-e k-m- i t-d-? ---------------------------------- Kvifor kunne du ikkje kome i tide? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? K----r-fan--d----kje veg--? Kvifor fann du ikkje vegen? K-i-o- f-n- d- i-k-e v-g-n- --------------------------- Kvifor fann du ikkje vegen? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Kv---r-f-r--- d- han i-kje? Kvifor forsto du han ikkje? K-i-o- f-r-t- d- h-n i-k-e- --------------------------- Kvifor forsto du han ikkje? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Eg --m-ik--e ---id- -ord- d---i-kj--g-ekk -u-s. Eg kom ikkje i tide fordi det ikkje gjekk buss. E- k-m i-k-e i t-d- f-r-i d-t i-k-e g-e-k b-s-. ----------------------------------------------- Eg kom ikkje i tide fordi det ikkje gjekk buss. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. E- -a-n --k-e---g-- fordi--g--k-je -a----kart. Eg fann ikkje vegen fordi eg ikkje hadde kart. E- f-n- i-k-e v-g-n f-r-i e- i-k-e h-d-e k-r-. ---------------------------------------------- Eg fann ikkje vegen fordi eg ikkje hadde kart. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. E--k--ne --k-----r-tå-han-for-i-m-si--en-var-s----g. Eg kunne ikkje forstå han fordi musikken var så høg. E- k-n-e i-k-e f-r-t- h-n f-r-i m-s-k-e- v-r s- h-g- ---------------------------------------------------- Eg kunne ikkje forstå han fordi musikken var så høg. 0
Musel jsem si vzít taxi. E- ----e t- -i--drosj-. Eg måtte ta ein drosje. E- m-t-e t- e-n d-o-j-. ----------------------- Eg måtte ta ein drosje. 0
Musel jsem si koupit plán města. Eg-m--t---jøp- --- k--t. Eg måtte kjøpe eit kart. E- m-t-e k-ø-e e-t k-r-. ------------------------ Eg måtte kjøpe eit kart. 0
Musel jsem vypnout rádio. Eg-måt-e---å -v---di-e-. Eg måtte slå av radioen. E- m-t-e s-å a- r-d-o-n- ------------------------ Eg måtte slå av radioen. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!