Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   eo Is-tempo 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [okdek du]

Is-tempo 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Ĉu--i-de-i--v--i--mbu-a-c-n? Ĉ_ v_ d____ v___ a__________ Ĉ- v- d-v-s v-k- a-b-l-n-o-? ---------------------------- Ĉu vi devis voki ambulancon? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Ĉ- vi----is---ki--u--c-st-n? Ĉ_ v_ d____ v___ k__________ Ĉ- v- d-v-s v-k- k-r-c-s-o-? ---------------------------- Ĉu vi devis voki kuraciston? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Ĉ- vi d--i--v-ki-----o--co-? Ĉ_ v_ d____ v___ l_ p_______ Ĉ- v- d-v-s v-k- l- p-l-c-n- ---------------------------- Ĉu vi devis voki la policon? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Ĉ--v- ha----la-t--efo-n-me-o-- -i ĵ--e -av---ĝin. Ĉ_ v_ h____ l_ t______________ M_ ĵ___ h____ ĝ___ Ĉ- v- h-v-s l- t-l-f-n-u-e-o-? M- ĵ-s- h-v-s ĝ-n- ------------------------------------------------- Ĉu vi havas la telefonnumeron? Mi ĵuse havis ĝin. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Ĉ---i h-v-s -- ad--s-n--M- ĵ-se h-vis -in. Ĉ_ v_ h____ l_ a_______ M_ ĵ___ h____ ĝ___ Ĉ- v- h-v-s l- a-r-s-n- M- ĵ-s- h-v-s ĝ-n- ------------------------------------------ Ĉu vi havas la adreson? Mi ĵuse havis ĝin. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Ĉ--vi ha-a- l- -r--ma--n?--i-ĵ--e -avi----n. Ĉ_ v_ h____ l_ u_________ M_ ĵ___ h____ ĝ___ Ĉ- v- h-v-s l- u-b-m-p-n- M- ĵ-s- h-v-s ĝ-n- -------------------------------------------- Ĉu vi havas la urbomapon? Mi ĵuse havis ĝin. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Ĉ- li -enis -kura--? -i n--po-is----- ---r---. Ĉ_ l_ v____ a_______ L_ n_ p____ v___ a_______ Ĉ- l- v-n-s a-u-a-e- L- n- p-v-s v-n- a-u-a-e- ---------------------------------------------- Ĉu li venis akurate? Li ne povis veni akurate. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Ĉ- ----ro-i---a---jon?-L- ----ov-- t--vi la vojo-. Ĉ_ l_ t_____ l_ v_____ L_ n_ p____ t____ l_ v_____ Ĉ- l- t-o-i- l- v-j-n- L- n- p-v-s t-o-i l- v-j-n- -------------------------------------------------- Ĉu li trovis la vojon? Li ne povis trovi la vojon. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Ĉu li --mp-en---v-n? L---- -o-is ko-p---i -i-. Ĉ_ l_ k________ v___ L_ n_ p____ k_______ m___ Ĉ- l- k-m-r-n-s v-n- L- n- p-v-s k-m-r-n- m-n- ---------------------------------------------- Ĉu li komprenis vin? Li ne povis kompreni min. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? K-a---- ne pov-s v-----ku-a--? K___ v_ n_ p____ v___ a_______ K-a- v- n- p-v-s v-n- a-u-a-e- ------------------------------ Kial vi ne povis veni akurate? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? K--l--- n- pov-- tr-v--l- ----n? K___ v_ n_ p____ t____ l_ v_____ K-a- v- n- p-v-s t-o-i l- v-j-n- -------------------------------- Kial vi ne povis trovi la vojon? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Ki-- vi-ne p-v----om--e-i--i-? K___ v_ n_ p____ k_______ l___ K-a- v- n- p-v-s k-m-r-n- l-n- ------------------------------ Kial vi ne povis kompreni lin? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. M--n- --vis ven----u-ate --r -e--u--us- -rafik-s. M_ n_ p____ v___ a______ ĉ__ n____ b___ t________ M- n- p-v-s v-n- a-u-a-e ĉ-r n-n-u b-s- t-a-i-i-. ------------------------------------------------- Mi ne povis veni akurate ĉar neniu buso trafikis. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. M- -e--r---- la-v--on-ĉ---m- -e--a--s u----a-on. M_ n_ t_____ l_ v____ ĉ__ m_ n_ h____ u_________ M- n- t-o-i- l- v-j-n ĉ-r m- n- h-v-s u-b-m-p-n- ------------------------------------------------ Mi ne trovis la vojon ĉar mi ne havis urbomapon. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. M- ne--ov-s ko-----i---- -a--la -----o --t-s-tr- l----. M_ n_ p____ k_______ l__ ĉ__ l_ m_____ e____ t__ l_____ M- n- p-v-s k-m-r-n- l-n ĉ-r l- m-z-k- e-t-s t-o l-ŭ-a- ------------------------------------------------------- Mi ne povis kompreni lin ĉar la muziko estis tro laŭta. 0
Musel jsem si vzít taxi. Mi de-i---r-ni-t--s--n. M_ d____ p____ t_______ M- d-v-s p-e-i t-k-i-n- ----------------------- Mi devis preni taksion. 0
Musel jsem si koupit plán města. Mi d--i- --------b-m-po-. M_ d____ a____ u_________ M- d-v-s a-e-i u-b-m-p-n- ------------------------- Mi devis aĉeti urbomapon. 0
Musel jsem vypnout rádio. Mi-d-v-- -a----t--la --di-i--vi---. M_ d____ m_______ l_ r_____________ M- d-v-s m-l-a-t- l- r-d-r-c-v-l-n- ----------------------------------- Mi devis malŝalti la radiricevilon. 0

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!