Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   pa ਭੂਤਕਾਲ 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ਇਕਿਆਸੀ]

81 [Iki\'āsī]

ਭੂਤਕਾਲ 1

[bhūtakāla 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština pandžábština Poslouchat Více
psát ਲਿਖ-ਾ ਲ-ਖਣ- ਲ-ਖ-ਾ ----- ਲਿਖਣਾ 0
l-k---ā likhaṇā l-k-a-ā ------- likhaṇā
Psal dopis. ਉ--ੇ -ੱ- ਚ-ੱਠ- -ਿਖੀ। ਉਸਨ- ਇ-ਕ ਚ--ਠ- ਲ-ਖ-। ਉ-ਨ- ਇ-ਕ ਚ-ੱ-ੀ ਲ-ਖ-। -------------------- ਉਸਨੇ ਇੱਕ ਚਿੱਠੀ ਲਿਖੀ। 0
u-----ika ---hī-----ī. usanē ika ciṭhī likhī. u-a-ē i-a c-ṭ-ī l-k-ī- ---------------------- usanē ika ciṭhī likhī.
A ona psala pohled. ਉ----ਇ-ਕ --ਰ- ਲ---ਆ। ਉਸਨ- ਇ-ਕ ਕ-ਰਡ ਲ-ਖ-ਆ। ਉ-ਨ- ਇ-ਕ ਕ-ਰ- ਲ-ਖ-ਆ- -------------------- ਉਸਨੇ ਇੱਕ ਕਾਰਡ ਲਿਖਿਆ। 0
Usa-ē--k--kā--ḍa -i-hi--. Usanē ika kāraḍa likhi'ā. U-a-ē i-a k-r-ḍ- l-k-i-ā- ------------------------- Usanē ika kāraḍa likhi'ā.
číst ਪ-੍--ਾ ਪੜ-ਹਨ- ਪ-੍-ਨ- ------ ਪੜ੍ਹਨਾ 0
Pa--a-ā Paṛhanā P-ṛ-a-ā ------- Paṛhanā
Četl časopis. ਉਸ---ਇ-ਕ ਰਸ--- --੍-ਿ-। ਉਸਨ- ਇ-ਕ ਰਸ-ਲ- ਪੜ-ਹ-ਆ। ਉ-ਨ- ਇ-ਕ ਰ-ਾ-ਾ ਪ-੍-ਿ-। ---------------------- ਉਸਨੇ ਇੱਕ ਰਸਾਲਾ ਪੜ੍ਹਿਆ। 0
u---ē -k--rasā----aṛ-i'ā. usanē ika rasālā paṛhi'ā. u-a-ē i-a r-s-l- p-ṛ-i-ā- ------------------------- usanē ika rasālā paṛhi'ā.
A ona četla knihu. ਅ-ੇ ---- ਇ-ਕ ਕਿ----ਪੜ-ਹ-। ਅਤ- ਉਸਨ- ਇ-ਕ ਕ-ਤ-ਬ ਪੜ-ਹ-। ਅ-ੇ ਉ-ਨ- ਇ-ਕ ਕ-ਤ-ਬ ਪ-੍-ੀ- ------------------------- ਅਤੇ ਉਸਨੇ ਇੱਕ ਕਿਤਾਬ ਪੜ੍ਹੀ। 0
Atē usan- i-a ----ba--a-hī. Atē usanē ika kitāba paṛhī. A-ē u-a-ē i-a k-t-b- p-ṛ-ī- --------------------------- Atē usanē ika kitāba paṛhī.
vzít / vzít si ਲੈ-ਾ ਲ-ਣ- ਲ-ਣ- ---- ਲੈਣਾ 0
L-i-ā Laiṇā L-i-ā ----- Laiṇā
Vzal si cigaretu. ਉ--ੇ -ੱਕ--ਿਗਰਟ--ਈ। ਉਸਨ- ਇ-ਕ ਸ-ਗਰਟ ਲਈ। ਉ-ਨ- ਇ-ਕ ਸ-ਗ-ਟ ਲ-। ------------------ ਉਸਨੇ ਇੱਕ ਸਿਗਰਟ ਲਈ। 0
usan- -ka --g--a-a la--. usanē ika sigaraṭa la'ī. u-a-ē i-a s-g-r-ṭ- l-'-. ------------------------ usanē ika sigaraṭa la'ī.
Vzala si kousek čokolády. ਉ--- ਚ----- ਦ- ਇ-- ਟੁ--ਾ -ਿ-। ਉਸਨ- ਚ-ਕਲ-ਟ ਦ- ਇ-ਕ ਟ-ਕੜ- ਲ-ਆ। ਉ-ਨ- ਚ-ਕ-ੇ- ਦ- ਇ-ਕ ਟ-ਕ-ਾ ਲ-ਆ- ----------------------------- ਉਸਨੇ ਚਾਕਲੇਟ ਦਾ ਇੱਕ ਟੁਕੜਾ ਲਿਆ। 0
Us-n- cāk--ē---d- -ka --k-ṛ- l-'ā. Usanē cākalēṭa dā ika ṭukaṛā li'ā. U-a-ē c-k-l-ṭ- d- i-a ṭ-k-ṛ- l-'-. ---------------------------------- Usanē cākalēṭa dā ika ṭukaṛā li'ā.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. ਉ- -ੇ--ਾ---- -ਰ-ਉਹ -ੜ----ਫ--ਾ----। ਉਹ ਬ-ਵਫ- ਸ-, ਪਰ ਉਹ ਲੜਕ- ਵਫ-ਦ-ਰ ਸ-। ਉ- ਬ-ਵ-ਾ ਸ-, ਪ- ਉ- ਲ-ਕ- ਵ-ਾ-ਾ- ਸ-। ---------------------------------- ਉਹ ਬੇਵਫਾ ਸੀ, ਪਰ ਉਹ ਲੜਕੀ ਵਫਾਦਾਰ ਸੀ। 0
U-a bēv--h- --,----a--ha laṛ-kī --p-ā--ra--ī. Uha bēvaphā sī, para uha laṛakī vaphādāra sī. U-a b-v-p-ā s-, p-r- u-a l-ṛ-k- v-p-ā-ā-a s-. --------------------------------------------- Uha bēvaphā sī, para uha laṛakī vaphādāra sī.
Byl líný, ale ona byla pilná. ਉ- ---- ਸ- ਪ--ਉ---ੜਕੀ- ---ਨ-ੀ-ਸ-। ਉਹ ਆਲਸ- ਸ- ਪਰ ਉਹ ਲੜਕ-, ਮ-ਹਨਤ- ਸ-। ਉ- ਆ-ਸ- ਸ- ਪ- ਉ- ਲ-ਕ-, ਮ-ਹ-ਤ- ਸ-। --------------------------------- ਉਹ ਆਲਸੀ ਸੀ ਪਰ ਉਹ ਲੜਕੀ, ਮਿਹਨਤੀ ਸੀ। 0
Ā-- āl-s--s--p-r- -ha--aṛ--ī,-mi--n--- --. Āha ālasī sī para uha laṛakī, mihanatī sī. Ā-a ā-a-ī s- p-r- u-a l-ṛ-k-, m-h-n-t- s-. ------------------------------------------ Āha ālasī sī para uha laṛakī, mihanatī sī.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. ਉਹ--ਰੀ- ਸ-, ਪ--ਉਹ-ਲ--- -ਨਵ---ਸੀ। ਉਹ ਗਰ-ਬ ਸ-, ਪਰ ਉਹ ਲੜਕ- ਧਨਵ-ਨ ਸ-। ਉ- ਗ-ੀ- ਸ-, ਪ- ਉ- ਲ-ਕ- ਧ-ਵ-ਨ ਸ-। -------------------------------- ਉਹ ਗਰੀਬ ਸੀ, ਪਰ ਉਹ ਲੜਕੀ ਧਨਵਾਨ ਸੀ। 0
U-a-ga--ba sī- pa-- --a--a-a-ī d----vān- s-. Uha garība sī, para uha laṛakī dhanavāna sī. U-a g-r-b- s-, p-r- u-a l-ṛ-k- d-a-a-ā-a s-. -------------------------------------------- Uha garība sī, para uha laṛakī dhanavāna sī.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ਉਸ ਕ---ਪ--ੇ -ਹ-----,-ਸ----ਉ- ----ਿ- ਕ--ਾ-ਸੀ। ਉਸ ਕ-ਲ ਪ-ਸ- ਨਹ-- ਸਨ, ਸਗ-- ਉਸ ਦ- ਸ-ਰ ਕਰਜ਼- ਸ-। ਉ- ਕ-ਲ ਪ-ਸ- ਨ-ੀ- ਸ-, ਸ-ੋ- ਉ- ਦ- ਸ-ਰ ਕ-ਜ਼- ਸ-। -------------------------------------------- ਉਸ ਕੋਲ ਪੈਸੇ ਨਹੀਂ ਸਨ, ਸਗੋਂ ਉਸ ਦੇ ਸਿਰ ਕਰਜ਼ਾ ਸੀ। 0
U-a k------isē n-hīṁ-s-na, s--ōṁ u-a d--s-r----raz--s-. Usa kōla paisē nahīṁ sana, sagōṁ usa dē sira karazā sī. U-a k-l- p-i-ē n-h-ṁ s-n-, s-g-ṁ u-a d- s-r- k-r-z- s-. ------------------------------------------------------- Usa kōla paisē nahīṁ sana, sagōṁ usa dē sira karazā sī.
Neměl štěstí, jen smůlu. ਉ-ਦ- ਕ---ਤ -ਹ---ਸੀ--ਸ-ੋਂ-ਬ-----ਤ--ਸ-। ਉਸਦ- ਕ-ਸਮਤ ਨਹ-- ਸ-, ਸਗ-- ਬਦਕ-ਸਮਤ- ਸ-। ਉ-ਦ- ਕ-ਸ-ਤ ਨ-ੀ- ਸ-, ਸ-ੋ- ਬ-ਕ-ਸ-ਤ- ਸ-। ------------------------------------- ਉਸਦੀ ਕਿਸਮਤ ਨਹੀਂ ਸੀ, ਸਗੋਂ ਬਦਕਿਸਮਤੀ ਸੀ। 0
U--dī -isam-ta-n-hīṁ---- ---ōṁ-b---k----at--s-. Usadī kisamata nahīṁ sī, sagōṁ badakisamatī sī. U-a-ī k-s-m-t- n-h-ṁ s-, s-g-ṁ b-d-k-s-m-t- s-. ----------------------------------------------- Usadī kisamata nahīṁ sī, sagōṁ badakisamatī sī.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. ਉ-ਦੇ---ਲ -ਫ-ਤਾ--ਹੀਂ---, ਸਗ-ਂ -ਸ--ਤ- ਸੀ। ਉਸਦ- ਕ-ਲ ਸਫਲਤ- ਨਹ-- ਸ-, ਸਗ-- ਅਸਫਲਤ- ਸ-। ਉ-ਦ- ਕ-ਲ ਸ-ਲ-ਾ ਨ-ੀ- ਸ-, ਸ-ੋ- ਅ-ਫ-ਤ- ਸ-। --------------------------------------- ਉਸਦੇ ਕੋਲ ਸਫਲਤਾ ਨਹੀਂ ਸੀ, ਸਗੋਂ ਅਸਫਲਤਾ ਸੀ। 0
Us-d- ---- --p-a-atā --hīṁ-s-- sagō- as-p---at--sī. Usadē kōla saphalatā nahīṁ sī, sagōṁ asaphalatā sī. U-a-ē k-l- s-p-a-a-ā n-h-ṁ s-, s-g-ṁ a-a-h-l-t- s-. --------------------------------------------------- Usadē kōla saphalatā nahīṁ sī, sagōṁ asaphalatā sī.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. ਉਹ ਸ--ੁ-ਟ--ਹੀ----,---ੋਂ-ਅਸ--ੁਸ਼ਟ -ੀ। ਉਹ ਸ-ਤ-ਸ਼ਟ ਨਹ-- ਸ-, ਸਗ-- ਅਸ-ਤ-ਸ਼ਟ ਸ-। ਉ- ਸ-ਤ-ਸ਼- ਨ-ੀ- ਸ-, ਸ-ੋ- ਅ-ੰ-ੁ-ਟ ਸ-। ----------------------------------- ਉਹ ਸੰਤੁਸ਼ਟ ਨਹੀਂ ਸੀ, ਸਗੋਂ ਅਸੰਤੁਸ਼ਟ ਸੀ। 0
Uha -a-uś-ṭ---ahī- --, sa-ō--asat----- --. Uha satuśaṭa nahīṁ sī, sagōṁ asatuśaṭa sī. U-a s-t-ś-ṭ- n-h-ṁ s-, s-g-ṁ a-a-u-a-a s-. ------------------------------------------ Uha satuśaṭa nahīṁ sī, sagōṁ asatuśaṭa sī.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. ਉਹ ਖੁ- -ਹੀ--ਸ-,--ਗ-----ਖੀ-ਸੀ। ਉਹ ਖ-ਸ਼ ਨਹ-- ਸ-, ਸਗ-- ਦ-ਖ- ਸ-। ਉ- ਖ-ਸ਼ ਨ-ੀ- ਸ-, ਸ-ੋ- ਦ-ਖ- ਸ-। ----------------------------- ਉਹ ਖੁਸ਼ ਨਹੀਂ ਸੀ, ਸਗੋਂ ਦੁਖੀ ਸੀ। 0
Uha---u-a--a--ṁ -ī--s-gō---u-h- -ī. Uha khuśa nahīṁ sī, sagōṁ dukhī sī. U-a k-u-a n-h-ṁ s-, s-g-ṁ d-k-ī s-. ----------------------------------- Uha khuśa nahīṁ sī, sagōṁ dukhī sī.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. ਉ- --ਲਾਪ-- --ੀ--ਸੀ, -ਗ-ਂ ਰੁ--ਾ-ਸ-। ਉਹ ਮ-ਲ-ਪੜ- ਨਹ-- ਸ-, ਸਗ-- ਰ--ਖ- ਸ-। ਉ- ਮ-ਲ-ਪ-ਾ ਨ-ੀ- ਸ-, ਸ-ੋ- ਰ-ੱ-ਾ ਸ-। ---------------------------------- ਉਹ ਮਿਲਾਪੜਾ ਨਹੀਂ ਸੀ, ਸਗੋਂ ਰੁੱਖਾ ਸੀ। 0
U-a--i---a-ā n-h-----,-sagōṁ ruk-ā---. Uha milāpaṛā nahīṁ sī, sagōṁ rukhā sī. U-a m-l-p-ṛ- n-h-ṁ s-, s-g-ṁ r-k-ā s-. -------------------------------------- Uha milāpaṛā nahīṁ sī, sagōṁ rukhā sī.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…