Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   pa ਕੁਝ ਚੰਗਾ ਲੱਗਣਾ

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [ਸੱਤਰ]

70 [Satara]

ਕੁਝ ਚੰਗਾ ਲੱਗਣਾ

kujha cagā lagaṇā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština pandžábština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ਕ- --ਸ---ਸ-ਗਰਟ ---ੀ -ੈ? ਕੀ ਤੁ_ ਸਿ___ ਪੀ_ ਹੈ_ ਕ- ਤ-ਸ-ਂ ਸ-ਗ-ਟ ਪ-ਣ- ਹ-? ----------------------- ਕੀ ਤੁਸੀਂ ਸਿਗਰਟ ਪੀਣੀ ਹੈ? 0
k- tus-ṁ s-g-r-ṭa--īṇī hai? k_ t____ s_______ p___ h___ k- t-s-ṁ s-g-r-ṭ- p-ṇ- h-i- --------------------------- kī tusīṁ sigaraṭa pīṇī hai?
Chcete si zatančit? ਕ---ੁਸ-ਂ -ੱ-ਣ- ਹ-? ਕੀ ਤੁ_ ਨੱ__ ਹੈ_ ਕ- ਤ-ਸ-ਂ ਨ-ਚ-ਾ ਹ-? ------------------ ਕੀ ਤੁਸੀਂ ਨੱਚਣਾ ਹੈ? 0
K--tusī---a---ā hai? K_ t____ n_____ h___ K- t-s-ṁ n-c-ṇ- h-i- -------------------- Kī tusīṁ nacaṇā hai?
Chcete se projít? ਕੀ -ੂ- -ਹਿ--ਾ ਚਾ-ੁ-ਦਾ-/-ਚਾਹੁ--- --ਂ? ਕੀ ਤੂੰ ਟ___ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹੈਂ_ ਕ- ਤ-ੰ ਟ-ਿ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- ------------------------------------ ਕੀ ਤੂੰ ਟਹਿਲਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹੈਂ? 0
Kī--ū---h------c---d-/----ud- h---? K_ t_ ṭ_______ c______ c_____ h____ K- t- ṭ-h-l-ṇ- c-h-d-/ c-h-d- h-i-? ----------------------------------- Kī tū ṭahilaṇā cāhudā/ cāhudī haiṁ?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ਮੈ- --ਗ-- --ਣੀ ਹ-। ਮੈਂ ਸਿ___ ਪੀ_ ਹੈ_ ਮ-ਂ ਸ-ਗ-ਟ ਪ-ਣ- ਹ-। ------------------ ਮੈਂ ਸਿਗਰਟ ਪੀਣੀ ਹੈ। 0
M------g-r-ṭa-p-ṇī--ai. M___ s_______ p___ h___ M-i- s-g-r-ṭ- p-ṇ- h-i- ----------------------- Maiṁ sigaraṭa pīṇī hai.
Chceš cigaretu? ਕੀ------ ਸਿਗ-- ਚਾਹੀਦ----? ਕੀ ਤੈ_ ਸਿ___ ਚਾ__ ਹੈ_ ਕ- ਤ-ਨ-ੰ ਸ-ਗ-ਟ ਚ-ਹ-ਦ- ਹ-? ------------------------- ਕੀ ਤੈਨੂੰ ਸਿਗਰਟ ਚਾਹੀਦੀ ਹੈ? 0
K- ----ū -i--raṭ- cāh--ī ha-? K_ t____ s_______ c_____ h___ K- t-i-ū s-g-r-ṭ- c-h-d- h-i- ----------------------------- Kī tainū sigaraṭa cāhīdī hai?
Chce připálit. ਉ--ੂੰ -ੁਲ---- -ਈ-ਕ------ੀ-----? ਉ__ ਸੁ____ ਲ_ ਕੁ_ ਚਾ__ ਹੈ_ ਉ-ਨ-ੰ ਸ-ਲ-ਾ-ਣ ਲ- ਕ-ਝ ਚ-ਹ-ਦ- ਹ-? ------------------------------- ਉਸਨੂੰ ਸੁਲਗਾੳਣ ਲਈ ਕੁਝ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ? 0
U---- su-a--ṇ- --'--ku-ha-cāh-dā----? U____ s_______ l___ k____ c_____ h___ U-a-ū s-l-g-ṇ- l-'- k-j-a c-h-d- h-i- ------------------------------------- Usanū sulagāṇa la'ī kujha cāhīdā hai?
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ਮੈ- ਕੁ- -ੀਣ- -ਾ-ੁੰਦਾ-/--ਾਹ-ੰ-ੀ--ਾ-। ਮੈਂ ਕੁ_ ਪੀ_ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹਾਂ_ ਮ-ਂ ਕ-ਝ ਪ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- ----------------------------------- ਮੈਂ ਕੁਝ ਪੀਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹਾਂ। 0
Mai- -u-h-------cāh---/ c-hu-- hāṁ. M___ k____ p___ c______ c_____ h___ M-i- k-j-a p-ṇ- c-h-d-/ c-h-d- h-ṁ- ----------------------------------- Maiṁ kujha pīṇā cāhudā/ cāhudī hāṁ.
Něco bych snědl / snědla. ਮੈ- ਕੁਝ-ਖ-ਣ--ਚਾਹੁੰ-ਾ-/-ਚ-ਹ-ੰ-ੀ--ਾਂ। ਮੈਂ ਕੁ_ ਖਾ_ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹਾਂ_ ਮ-ਂ ਕ-ਝ ਖ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- ----------------------------------- ਮੈਂ ਕੁਝ ਖਾਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹਾਂ। 0
M--ṁ--u-ha --ā-ā cā-ud---cā-u----āṁ. M___ k____ k____ c______ c_____ h___ M-i- k-j-a k-ā-ā c-h-d-/ c-h-d- h-ṁ- ------------------------------------ Maiṁ kujha khāṇā cāhudā/ cāhudī hāṁ.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ਮੈ--ਥੋ-----ਆ-ਾ- ਕਰ---ਚਾ-ੁੰਦਾ-/-ਚ--ੁ--ੀ-ਹ--। ਮੈਂ ਥੋ__ ਆ__ ਕ__ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹਾਂ_ ਮ-ਂ ਥ-ੜ-ਹ- ਆ-ਾ- ਕ-ਨ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- ------------------------------------------- ਮੈਂ ਥੋੜ੍ਹਾ ਆਰਾਮ ਕਰਨਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹਾਂ। 0
M--ṁ th---ā -r-m--kar----cā--d-/ cāh-d- h-ṁ. M___ t_____ ā____ k_____ c______ c_____ h___ M-i- t-ō-h- ā-ā-a k-r-n- c-h-d-/ c-h-d- h-ṁ- -------------------------------------------- Maiṁ thōṛhā ārāma karanā cāhudā/ cāhudī hāṁ.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ਮ-ਂ-ਤੁ--ਨ-ੰ-ਕ----ੁੱ-ਣਾ ਚਾਹ---- ---ਾਹੁੰਦੀ-ਹਾ-। ਮੈਂ ਤੁ__ ਕੁ_ ਪੁੱ__ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹਾਂ_ ਮ-ਂ ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਕ-ਝ ਪ-ੱ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- --------------------------------------------- ਮੈਂ ਤੁਹਾਨੂੰ ਕੁਝ ਪੁੱਛਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹਾਂ। 0
M-i--t-h--ū -uj-a-pu-haṇā-c-hudā- ---ud---āṁ. M___ t_____ k____ p______ c______ c_____ h___ M-i- t-h-n- k-j-a p-c-a-ā c-h-d-/ c-h-d- h-ṁ- --------------------------------------------- Maiṁ tuhānū kujha puchaṇā cāhudā/ cāhudī hāṁ.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ਮੈ---ੁਹ--ੂ--ਬੇਨ---ਕਰ-- ਚ-ਹ---- - ਚਾਹੁ-ਦ- ਹ-ਂ। ਮੈਂ ਤੁ__ ਬੇ__ ਕ__ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹਾਂ_ ਮ-ਂ ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਬ-ਨ-ੀ ਕ-ਨ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- --------------------------------------------- ਮੈਂ ਤੁਹਾਨੂੰ ਬੇਨਤੀ ਕਰਨਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹਾਂ। 0
M-iṁ--u--nū--ēn--ī ----n- c-h--ā- cā-u----ā-. M___ t_____ b_____ k_____ c______ c_____ h___ M-i- t-h-n- b-n-t- k-r-n- c-h-d-/ c-h-d- h-ṁ- --------------------------------------------- Maiṁ tuhānū bēnatī karanā cāhudā/ cāhudī hāṁ.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ਮ-ਂ -ੁ- ਸੱ----ੇਣਾ-----ੰ-ਾ ----ਹੁੰ-ੀ ਹ-ਂ। ਮੈਂ ਕੁ_ ਸੱ_ ਦੇ_ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹਾਂ_ ਮ-ਂ ਕ-ਝ ਸ-ਦ- ਦ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- ---------------------------------------- ਮੈਂ ਕੁਝ ਸੱਦਾ ਦੇਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹਾਂ। 0
Maiṁ-ku--a-s----dēṇā --h-dā- -ā-u-ī ---. M___ k____ s___ d___ c______ c_____ h___ M-i- k-j-a s-d- d-ṇ- c-h-d-/ c-h-d- h-ṁ- ---------------------------------------- Maiṁ kujha sadā dēṇā cāhudā/ cāhudī hāṁ.
Co si přejete, prosím? ਤੂ- -- --ਹੁੰ-ਾ-/ -ਾ--ੰ-- ਹੈ-? ਤੂੰ ਕੀ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹੈਂ_ ਤ-ੰ ਕ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- ----------------------------- ਤੂੰ ਕੀ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹੈਂ? 0
Tū -ī-cā-u----cā-ud---a--? T_ k_ c______ c_____ h____ T- k- c-h-d-/ c-h-d- h-i-? -------------------------- Tū kī cāhudā/ cāhudī haiṁ?
Přejete si kávu? ਕ- ਤੂੰ ਕਾਫ- ---ਾ--ਾ---ਦਾ-/---ਹ------ੈਂ? ਕੀ ਤੂੰ ਕਾ_ ਪੀ_ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹੈਂ_ ਕ- ਤ-ੰ ਕ-ਫ- ਪ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- --------------------------------------- ਕੀ ਤੂੰ ਕਾਫੀ ਪੀਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹੈਂ? 0
K- -ū k--h- p-ṇ--c--ud-/---hud--ha--? K_ t_ k____ p___ c______ c_____ h____ K- t- k-p-ī p-ṇ- c-h-d-/ c-h-d- h-i-? ------------------------------------- Kī tū kāphī pīṇā cāhudā/ cāhudī haiṁ?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ਜਾ--ਤੂੰ-ਚ----ੀਣਾ--ਾ---ਦਾ / -ਾ-ੁੰਦ- ਹ--? ਜਾਂ ਤੂੰ ਚਾ_ ਪੀ_ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹੈਂ_ ਜ-ਂ ਤ-ੰ ਚ-ਹ ਪ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-ਂ- --------------------------------------- ਜਾਂ ਤੂੰ ਚਾਹ ਪੀਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹੈਂ? 0
Jā- -ū-c------ṇā-cā--dā- --h-----ai-? J__ t_ c___ p___ c______ c_____ h____ J-ṁ t- c-h- p-ṇ- c-h-d-/ c-h-d- h-i-? ------------------------------------- Jāṁ tū cāha pīṇā cāhudā/ cāhudī haiṁ?
Chceme jet domů. ਅਸੀਂ -ਰ ਜਾਣਾ -ਾਹ-ੰਦੇ - -ਾ-ੁ-ਦ-ਆ---ਾ-। ਅ_ ਘ_ ਜਾ_ ਚਾ__ / ਚਾ___ ਹਾਂ_ ਅ-ੀ- ਘ- ਜ-ਣ- ਚ-ਹ-ੰ-ੇ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ-ਂ ਹ-ਂ- ------------------------------------- ਅਸੀਂ ਘਰ ਜਾਣਾ ਚਾਹੁੰਦੇ / ਚਾਹੁੰਦੀਆਂ ਹਾਂ। 0
A-īṁ-g--ra -----c--u-ē-----udī-ā- hā-. A___ g____ j___ c______ c________ h___ A-ī- g-a-a j-ṇ- c-h-d-/ c-h-d-'-ṁ h-ṁ- -------------------------------------- Asīṁ ghara jāṇā cāhudē/ cāhudī'āṁ hāṁ.
Chcete zavolat taxi? ਕੀ---ਨ-- ---ਸੀ -----ੀ --? ਕੀ ਤੈ_ ਟੈ__ ਚਾ__ ਹੈ_ ਕ- ਤ-ਨ-ੰ ਟ-ਕ-ੀ ਚ-ਹ-ਦ- ਹ-? ------------------------- ਕੀ ਤੈਨੂੰ ਟੈਕਸੀ ਚਾਹੀਦੀ ਹੈ? 0
Kī-t---- ----as- --hīd---a-? K_ t____ ṭ______ c_____ h___ K- t-i-ū ṭ-i-a-ī c-h-d- h-i- ---------------------------- Kī tainū ṭaikasī cāhīdī hai?
Chtějí telefonovat. ਉ----ਲ--ੋ---ਰ-- --ਹੁੰ-ਾ-/ ਚ-ਹ-ੰ-ੀ --। ਉ_ ਟੈ___ ਕ__ ਚਾ__ / ਚਾ__ ਹੈ_ ਉ- ਟ-ਲ-ਫ-ਨ ਕ-ਨ- ਚ-ਹ-ੰ-ਾ / ਚ-ਹ-ੰ-ੀ ਹ-। ------------------------------------- ਉਹ ਟੈਲੀਫੋਨ ਕਰਨਾ ਚਾਹੁੰਦਾ / ਚਾਹੁੰਦੀ ਹੈ। 0
U-a -a-l--hō-- -a-----cā-udā/---h-dī hai. U__ ṭ_________ k_____ c______ c_____ h___ U-a ṭ-i-ī-h-n- k-r-n- c-h-d-/ c-h-d- h-i- ----------------------------------------- Uha ṭailīphōna karanā cāhudā/ cāhudī hai.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + pandžábština (1-100) MP3 pandžábština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.