Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   bs Prisvojne zamjenice 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [šezdeset i sedam]

Prisvojne zamjenice 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
brýle na--a-e n______ n-o-a-e ------- naočale 0
Zapomněl své brýle. O--------or--i- ----- ----ale. O_ j_ z________ s____ n_______ O- j- z-b-r-v-o s-o-e n-o-a-e- ------------------------------ On je zaboravio svoje naočale. 0
Kdepak jsou jeho brýle? M--gdj- su -- n-očale? M_ g___ s_ m_ n_______ M- g-j- s- m- n-o-a-e- ---------------------- Ma gdje su mu naočale? 0
hodinky / hodiny s-t s__ s-t --- sat 0
Jeho hodinky jsou rozbité. Nj---- ----je -o---r-n. N_____ s__ j_ p________ N-e-o- s-t j- p-k-a-e-. ----------------------- Njegov sat je pokvaren. 0
Hodiny visí na stěně. Sat v--i na--i-u. S__ v___ n_ z____ S-t v-s- n- z-d-. ----------------- Sat visi na zidu. 0
pas p---š p____ p-s-š ----- pasoš 0
Ztratil svůj pas. On je -zg-bio s-o- pa-o-. O_ j_ i______ s___ p_____ O- j- i-g-b-o s-o- p-s-š- ------------------------- On je izgubio svoj pasoš. 0
Kde je jeho pas? G-je -e-ond- nj---v---s-š? G___ j_ o___ n_____ p_____ G-j- j- o-d- n-e-o- p-s-š- -------------------------- Gdje je onda njegov pasoš? 0
ona – její (svůj / svoje) on--– -j--ov ----i--va---nj-hovo o__ – n_____ / n______ / n______ o-i – n-i-o- / n-i-o-a / n-i-o-o -------------------------------- oni – njihov / njihova / njihovo 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. Dje-a n- mogu-naći n----ve--odite--e. D____ n_ m___ n___ n______ r_________ D-e-a n- m-g- n-ć- n-i-o-e r-d-t-l-e- ------------------------------------- Djeca ne mogu naći njihove roditelje. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! A-i e-o---laze-n-i---i--odi--lj-! A__ e__ d_____ n______ r_________ A-i e-o d-l-z- n-i-o-i r-d-t-l-i- --------------------------------- Ali eto dolaze njihovi roditelji! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Vi-–-Vaš-- V--a /--a-e V_ – V__ / V___ / V___ V- – V-š / V-š- / V-š- ---------------------- Vi – Vaš / Vaša / Vaše 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? K-k-o -- --l- Vaš--p-t--a-----go-----ne M-l-r? K____ j_ b___ V___ p_________ g________ M_____ K-k-o j- b-l- V-š- p-t-v-n-e- g-s-o-i-e M-l-r- ---------------------------------------------- Kakvo je bilo Vaše putovanje, gospodine Miler? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Gdje -- Vaša--e-a,-g-----i-e-Mi---? G___ j_ V___ ž____ g________ M_____ G-j- j- V-š- ž-n-, g-s-o-i-e M-l-r- ----------------------------------- Gdje je Vaša žena, gospodine Miler? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Vi ---a--- V-š- - -aše V_ – V__ / V___ / V___ V- – V-š / V-š- / V-š- ---------------------- Vi – Vaš / Vaša / Vaše 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ka--o-je bi-----š- ---------,-gos-ođo--c-m---? K____ j_ b___ V___ p_________ g______ S_______ K-k-o j- b-l- V-š- p-t-v-n-e- g-s-o-o S-h-i-t- ---------------------------------------------- Kakvo je bilo Vaše putovanje, gospođo Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Gd-e je V-š---ž,-g-sp--------idt? G___ j_ V__ m___ g______ S_______ G-j- j- V-š m-ž- g-s-o-o S-h-i-t- --------------------------------- Gdje je Vaš muž, gospođo Schmidt? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bosenština (1-100) MP3 bosenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!