Konverzační příručka

cs Práce   »   bs Raditi

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [pedeset i pet]

Raditi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Čím se živíte? Št--s---po -an-ma-ju? Šta ste po zanimanju? Š-a s-e p- z-n-m-n-u- --------------------- Šta ste po zanimanju? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M-j-----j--po-zan-ma-ju -o--or. Moj muž je po zanimanju doktor. M-j m-ž j- p- z-n-m-n-u d-k-o-. ------------------------------- Moj muž je po zanimanju doktor. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Ja -a-i- po-a r-dn-g ------a --- med-cin--a--e--r-. Ja radim pola radnog vremena kao medicinska sestra. J- r-d-m p-l- r-d-o- v-e-e-a k-o m-d-c-n-k- s-s-r-. --------------------------------------------------- Ja radim pola radnog vremena kao medicinska sestra. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Usk-r---e---dobit--pe-zi--. Uskoro ćemo dobiti penziju. U-k-r- ć-m- d-b-t- p-n-i-u- --------------------------- Uskoro ćemo dobiti penziju. 0
Ale daně jsou vysoké. A----u po-------s-ki. Ali su porezi visoki. A-i s- p-r-z- v-s-k-. --------------------- Ali su porezi visoki. 0
A zdravotní pojištění je drahé. I zdr-v-t---- o-i-uranj-----v-sok-. I zdravstveno osiguranje je visoko. I z-r-v-t-e-o o-i-u-a-j- j- v-s-k-. ----------------------------------- I zdravstveno osiguranje je visoko. 0
Čím chceš jednou být? Šta -eliš je-n-m -os-at-? Šta želiš jednom postati? Š-a ž-l-š j-d-o- p-s-a-i- ------------------------- Šta želiš jednom postati? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Ja ------po----- --žen--r. Ja želim postati inženjer. J- ž-l-m p-s-a-i i-ž-n-e-. -------------------------- Ja želim postati inženjer. 0
Chci jít na univerzitu. Ž-l-m--t-d-ra-i-na---ive-zi-e--. Želim studirati na univerzitetu. Ž-l-m s-u-i-a-i n- u-i-e-z-t-t-. -------------------------------- Želim studirati na univerzitetu. 0
Jsem na stáži. J- s-m-pri-ra-nik. Ja sam pripravnik. J- s-m p-i-r-v-i-. ------------------ Ja sam pripravnik. 0
Nevydělávám moc. Ja-ne za-a--j-m--no--. Ja ne zarađujem mnogo. J- n- z-r-đ-j-m m-o-o- ---------------------- Ja ne zarađujem mnogo. 0
Dělám stáž v zahraničí. Odra-u-em p-ipravn---- ---ž-u----s-r-n--vu. Odrađujem pripravnički staž u inostranstvu. O-r-đ-j-m p-i-r-v-i-k- s-a- u i-o-t-a-s-v-. ------------------------------------------- Odrađujem pripravnički staž u inostranstvu. 0
To je můj šéf. Ovo j- moj še-. Ovo je moj šef. O-o j- m-j š-f- --------------- Ovo je moj šef. 0
Mám milé spolupracovníky. I-a--d-a---k-----. Imam drage kolege. I-a- d-a-e k-l-g-. ------------------ Imam drage kolege. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. U po--e i-----u--jek u-ka-t---. U podne idemo uvijek u kantinu. U p-d-e i-e-o u-i-e- u k-n-i-u- ------------------------------- U podne idemo uvijek u kantinu. 0
Hledám práci. J---raž---r-dn- mj-st-. Ja tražim radno mjesto. J- t-a-i- r-d-o m-e-t-. ----------------------- Ja tražim radno mjesto. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Ja sam --ć-g----u--an- ---a--sl-n ----. Ja sam već godinu dana nezaposlen / -a. J- s-m v-ć g-d-n- d-n- n-z-p-s-e- / --. --------------------------------------- Ja sam već godinu dana nezaposlen / -a. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. U-ov-j-ze--ji-ima p-no-n---p-sl-nih. U ovoj zemlji ima puno nezaposlenih. U o-o- z-m-j- i-a p-n- n-z-p-s-e-i-. ------------------------------------ U ovoj zemlji ima puno nezaposlenih. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?