Konverzační příručka

cs Rodina   »   vi Gia đình

2 [dvě]

Rodina

Rodina

2 [Hai]

Gia đình

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština vietnamština Poslouchat Více
dědeček N-ườ--ô-g N____ ô__ N-ư-i ô-g --------- Người ông 0
babička Ngư-i--à N____ b_ N-ư-i b- -------- Người bà 0
on a ona ô-- ----à ô__ v_ b_ ô-g v- b- --------- ông và bà 0
otec N-ư-i--ha N____ c__ N-ư-i c-a --------- Người cha 0
matka Ng-ời--ẹ N____ m_ N-ư-i m- -------- Người mẹ 0
on a ona Cha -à mẹ C__ v_ m_ C-a v- m- --------- Cha và mẹ 0
syn N--ời -on t--i N____ c__ t___ N-ư-i c-n t-a- -------------- Người con trai 0
dcera N---i c----ái N____ c__ g__ N-ư-i c-n g-i ------------- Người con gái 0
on a ona C-n ---- v- --n --i C__ t___ v_ c__ g__ C-n t-a- v- c-n g-i ------------------- Con trai và con gái 0
bratr Ng-ời em / a-h -r-i N____ e_ / a__ t___ N-ư-i e- / a-h t-a- ------------------- Người em / anh trai 0
sestra N-ư-i--m --c-----i N____ e_ / c__ g__ N-ư-i e- / c-ị g-i ------------------ Người em / chị gái 0
on a ona A-h--à --ị ---n- và-e--/ chị-và-em A__ v_ c__ / a__ v_ e_ / c__ v_ e_ A-h v- c-ị / a-h v- e- / c-ị v- e- ---------------------------------- Anh và chị / anh và em / chị và em 0
strýc Ng--i--ậ- - --------c N____ c__ / c__ / b__ N-ư-i c-u / c-ú / b-c --------------------- Người cậu / chú / bác 0
teta Ng--i dì---c- - -ác N____ d_ / c_ / b__ N-ư-i d- / c- / b-c ------------------- Người dì / cô / bác 0
on a ona Chú và cô C__ v_ c_ C-ú v- c- --------- Chú và cô 0
My jsme rodina. C--n- tôi l- một---- -ì--. C____ t__ l_ m__ g__ đ____ C-ú-g t-i l- m-t g-a đ-n-. -------------------------- Chúng tôi là một gia đình. 0
Rodina není malá. G-a đ--h -h-n- phải n-ỏ. G__ đ___ k____ p___ n___ G-a đ-n- k-ô-g p-ả- n-ỏ- ------------------------ Gia đình không phải nhỏ. 0
Rodina je velká. G-a-đ-nh ---. G__ đ___ l___ G-a đ-n- l-n- ------------- Gia đình lớn. 0

Mluvíme všichni „africky“?

Ne každý z nás už někdy byl v Africe. Je ale možné, že už tam někdy byl každý jazyk! To si alespoň myslí někteří vědci. Podle jejich názoru mají všechny jazyky původ v Africe. Odtud se potom rozšířily do celého světa. Celkem existuje více než 6 000 různých jazyků. Všechny by ale měly mít společné africké kořeny. Vědci mezi sebou porovnali fonémy jazyků. Fonémy jsou nejmenšími jednotkami jazyka s rozlišovací funkcí. Změní-li se foném, změní se také význam slova. Můžeme si to ukázat na příkladu z angličtiny. V angličtině označuje slovo dip a tip různé věci. V angličtině jsou tedy /d/ a /t/ dva různé fonémy. V afrických jazycích je tato fonetická rozmanitost zdaleka největší. Čím dále od Afriky však výrazně ubývá. A právě v tom vidí vědci důkaz pro své teze. Neboť populace, které migrují, jsou homogennější. Na jejich vnějších hranicích ubývá genetické různorodosti. To je tím, že klesá i počet „osídlenců“. Čím méně genů migruje, tím je populace homogennější. Snižuje se možnost kombinace genů. Výsledkem je, že členové migrující populace si jsou podobní. Vědci tomu říkají zakladatelský efekt. Když lidé Afriku opustili, vzali si svůj jazyk s sebou. Méně osídlenců ale znamenalo i méně fonémů. Jednotlivé jazyky se tedy postupem času sjednotily. Fakt, že homo sapiens pochází z Afriky, je snad již prokázán. Uvidíme, zda to platí i o jeho jazyku...