Դ-ւ -ե-ք-է--ա-----ատե-:
Դ__ պ___ է շ__ ա_______
Դ-ւ պ-տ- է շ-տ ա-խ-տ-ս-
-----------------------
Դու պետք է շատ աշխատես: 0 Du --t---- -h---ashkhatesD_ p____ e s___ a________D- p-t-’ e s-a- a-h-h-t-s-------------------------Du petk’ e shat ashkhates
Դ-- պետք-է ճ---պ-հ -ին--:
Դ__ պ___ է ճ______ լ_____
Դ-ւ պ-տ- է ճ-տ-պ-հ լ-ն-ս-
-------------------------
Դու պետք է ճշտապահ լինես: 0 Du --tk- ------tapa- -i-esD_ p____ e c________ l____D- p-t-’ e c-s-t-p-h l-n-s--------------------------Du petk’ e chshtapah lines
Ն----տք---մեք--ա- նորոգի:
Ն_ պ___ է մ______ ն______
Ն- պ-տ- է մ-ք-ն-ն ն-ր-գ-:
-------------------------
Նա պետք է մեքենան նորոգի: 0 Na -etk--e--ek’-e--n-no---iN_ p____ e m________ n_____N- p-t-’ e m-k-y-n-n n-r-g----------------------------Na petk’ e mek’yenan norogi
Ն- -ետ--է մե----- ---ն-:
Ն_ պ___ է մ______ լ_____
Ն- պ-տ- է մ-ք-ն-ն լ-ա-ա-
------------------------
Նա պետք է մեքենան լվանա: 0 N- --t-’ e -ek’yen-n--v--aN_ p____ e m________ l____N- p-t-’ e m-k-y-n-n l-a-a--------------------------Na petk’ e mek’yenan lvana
Ն--պե---- գնում-------արի:
Ն_ պ___ է գ_______ կ______
Ն- պ-տ- է գ-ո-մ-ե- կ-տ-ր-:
--------------------------
Նա պետք է գնումներ կատարի: 0 N- p---’-e -nu--e----ta-iN_ p____ e g______ k_____N- p-t-’ e g-u-n-r k-t-r--------------------------Na petk’ e gnumner katari
Ն- -ետ--է --ակա-անը --վաք-:
Ն_ պ___ է բ________ հ______
Ն- պ-տ- է բ-ա-ա-ա-ը հ-վ-ք-:
---------------------------
Նա պետք է բնակարանը հավաքի: 0 Na -e-k’ e b--ka-a-- -avak’iN_ p____ e b________ h______N- p-t-’ e b-a-a-a-y h-v-k-i----------------------------Na petk’ e bnakarany havak’i
Ն--պետք է--վ--քը-լվանա:
Ն_ պ___ է լ_____ լ_____
Ն- պ-տ- է լ-ա-ք- լ-ա-ա-
-----------------------
Նա պետք է լվացքը լվանա: 0 N--pet---e--va---k’y l---aN_ p____ e l________ l____N- p-t-’ e l-a-s-k-y l-a-a--------------------------Na petk’ e lvats’k’y lvana
Մե-ք-պետք-է շու--վ դպ-ո--գնան-:
Մ___ պ___ է շ_____ դ____ գ_____
Մ-ն- պ-տ- է շ-ւ-ո- դ-ր-ց գ-ա-ք-
-------------------------------
Մենք պետք է շուտով դպրոց գնանք: 0 M--k’-p-tk--e -h-t-v -p--t-- -n--k’M____ p____ e s_____ d______ g_____M-n-’ p-t-’ e s-u-o- d-r-t-’ g-a-k------------------------------------Menk’ petk’ e shutov dprots’ gnank’
Մ--ք պ----է-շ----- --խա-անքի -ն-նք:
Մ___ պ___ է շ_____ ա________ գ_____
Մ-ն- պ-տ- է շ-ւ-ո- ա-խ-տ-ն-ի գ-ա-ք-
-----------------------------------
Մենք պետք է շուտով աշխատանքի գնանք: 0 Me--’ pe-k- - --uto-----k-atan-’i -----’M____ p____ e s_____ a___________ g_____M-n-’ p-t-’ e s-u-o- a-h-h-t-n-’- g-a-k-----------------------------------------Menk’ petk’ e shutov ashkhatank’i gnank’
Մե---պե-ք - շուտ---բ--կի----ն-:
Մ___ պ___ է շ_____ բ____ գ_____
Մ-ն- պ-տ- է շ-ւ-ո- բ-շ-ի գ-ա-ք-
-------------------------------
Մենք պետք է շուտով բժշկի գնանք: 0 Me--- -etk----s-u--v-b--s--- gn--k’M____ p____ e s_____ b______ g_____M-n-’ p-t-’ e s-u-o- b-h-h-i g-a-k------------------------------------Menk’ petk’ e shutov bzhshki gnank’
Դու----տք է-տա-ս--ն ս---ե-:
Դ___ պ___ է տ______ ս______
Դ-ւ- պ-տ- է տ-ք-ի-ն ս-ա-ե-:
---------------------------
Դուք պետք է տաքսիին սպասեք: 0 Duk’--e--’ e -----ii- -p-s-k’D___ p____ e t_______ s______D-k- p-t-’ e t-k-s-i- s-a-e-’-----------------------------Duk’ petk’ e tak’siin spasek’
Ekzistas hodiaŭ pli ol 6000 malsamaj lingvoj en la mondo.
Tial ni bezonas interpretistojn kaj tradukistojn.
Antaŭ longega tempo ĉiuj ankoraŭ parolis la saman lingvon.
Sed tio ŝanĝiĝis kiam la homoj ekmigris.
Ili forlasis sian hejman Afrikon kaj disvastiĝis sur la terglobon.
Tiu spaca disiĝo kondukis ankaŭ al lingva disiĝo.
Ĉar ĉiu popolo evoluigis sian propran komunikan formon.
Multaj malsamaj lingvoj estiĝis el la komuna pralingvo.
Sed la homoj neniam restis longe samloke.
Tiel la lingvoj pli kaj pli disiĝis unu de la alia.
Neniu komuna radiko plu rekoneblis iam poste.
Krome, neniu popolo izolite vivis dum jarmiloj.
Ĉiam estis kontakto kun aliaj popoloj.
Tio modifis la lingvojn.
Ili prenis erojn el fremdaj lingvoj aŭ ili miksiĝis.
La pluevoluo de la lingvoj do neniam ĉesis.
La migroj kaj la kontaktoj do klarigas la multnombrecon de la lingvoj.
Sed kial la lingvoj tiom diferencas estas alia demando.
Ĉiu evoluhistorio sekvas difinitajn regulojn.
Ke la lingvoj estas tiaj, kiaj ili estas, devas do havi kialojn.
Pri tiuj kialoj delonge interesiĝas la sciencistoj.
Ili ŝatus scii kial la lingvoj diference evoluis.
Por tion esplori, oni devas postĉasi la historion de la lingvoj.
Tiel identigeblas kio kiam modifiĝis.
Ankoraŭ ne sciatas tio, kio influas la evoluon de la lingvoj.
Sed la kulturaj faktoroj ŝajnas pli gravaj ol la biologiaj.
Tio signifas ke la historio de la popoloj formis ilian lingvon.
La lingvoj rakontas al ni evidente pli ol ni kredas...