Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sr Прошлост 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [осамдесет и један]

81 [osamdeset i jedan]

Прошлост 1

[Prošlost 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
psát пи-а-и п_____ п-с-т- ------ писати 0
pi-a-i p_____ p-s-t- ------ pisati
Psal dopis. О- ј- н--и----писм-. О_ ј_ н______ п_____ О- ј- н-п-с-о п-с-о- -------------------- Он је написао писмо. 0
On-je -ap-sa--p--m-. O_ j_ n______ p_____ O- j- n-p-s-o p-s-o- -------------------- On je napisao pismo.
A ona psala pohled. А---а -е на-и-а---ра--ле-н-ц-. А о__ ј_ н_______ р___________ А о-а ј- н-п-с-л- р-з-л-д-и-у- ------------------------------ А она је написала разгледницу. 0
A ona je n-pi-al---az---d---u. A o__ j_ n_______ r___________ A o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-u- ------------------------------ A ona je napisala razglednicu.
číst ч-та-и ч_____ ч-т-т- ------ читати 0
či-a-i č_____ č-t-t- ------ čitati
Četl časopis. Он-ј- ч---о----ст-о---и----оп--. О_ ј_ ч____ и__________ ч_______ О- ј- ч-т-о и-у-т-о-а-и ч-с-п-с- -------------------------------- Он је читао илустровани часопис. 0
On-je-čit----l-s-r-vani č-s-p-s. O_ j_ č____ i__________ č_______ O- j- č-t-o i-u-t-o-a-i č-s-p-s- -------------------------------- On je čitao ilustrovani časopis.
A ona četla knihu. А --- -------ла -њигу. А о__ ј_ ч_____ к_____ А о-а ј- ч-т-л- к-и-у- ---------------------- А она је читала књигу. 0
A --a--e -it--- k-ji--. A o__ j_ č_____ k______ A o-a j- č-t-l- k-j-g-. ----------------------- A ona je čitala knjigu.
vzít / vzít si у--ти у____ у-е-и ----- узети 0
uze-i u____ u-e-i ----- uzeti
Vzal si cigaretu. О- је уз-------рету. О_ ј_ у___ ц________ О- ј- у-е- ц-г-р-т-. -------------------- Он је узео цигарету. 0
O---e -ze- c-g-retu. O_ j_ u___ c________ O- j- u-e- c-g-r-t-. -------------------- On je uzeo cigaretu.
Vzala si kousek čokolády. Он---е-уз-ла к--ад---ко-а-е. О__ ј_ у____ к____ ч________ О-а ј- у-е-а к-м-д ч-к-л-д-. ---------------------------- Она је узела комад чоколаде. 0
Ona -- uze---ko-ad čo-ola-e. O__ j_ u____ k____ č________ O-a j- u-e-a k-m-d č-k-l-d-. ---------------------------- Ona je uzela komad čokolade.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. О- ---био-не----н,-али--е он---ила -е---. О_ ј_ б__ н_______ а__ ј_ о__ б___ в_____ О- ј- б-о н-в-р-н- а-и ј- о-а б-л- в-р-а- ----------------------------------------- Он је био неверан, али је она била верна. 0
On-----io-n---ra-----i j- o---bil- ---n-. O_ j_ b__ n_______ a__ j_ o__ b___ v_____ O- j- b-o n-v-r-n- a-i j- o-a b-l- v-r-a- ----------------------------------------- On je bio neveran, ali je ona bila verna.
Byl líný, ale ona byla pilná. Он -е -----е-,-ал---- о-- -ила ----н-. О_ ј_ б__ л___ а__ ј_ о__ б___ в______ О- ј- б-о л-њ- а-и ј- о-а б-л- в-е-н-. -------------------------------------- Он је био лењ, али је она била вредна. 0
On j--bio --n-, a-i-j--ona ---- vr----. O_ j_ b__ l____ a__ j_ o__ b___ v______ O- j- b-o l-n-, a-i j- o-a b-l- v-e-n-. --------------------------------------- On je bio lenj, ali je ona bila vredna.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. О---е-био-сир-ма-ан- -ли -- она ---а б--ат-. О_ ј_ б__ с_________ а__ ј_ о__ б___ б______ О- ј- б-о с-р-м-ш-н- а-и ј- о-а б-л- б-г-т-. -------------------------------------------- Он је био сиромашан, али је она била богата. 0
O- je b-- --r----an- -li j- -n--bi-a--og--a. O_ j_ b__ s_________ a__ j_ o__ b___ b______ O- j- b-o s-r-m-š-n- a-i j- o-a b-l- b-g-t-. -------------------------------------------- On je bio siromašan, ali je ona bila bogata.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Он ниј----ао-н--ца,---ћ-дуго--. О_ н___ и___ н_____ в__ д______ О- н-ј- и-а- н-в-а- в-ћ д-г-в-. ------------------------------- Он није имао новца, већ дуговe. 0
O- nij- --ao --vc-,-ve-́-d-gove. O_ n___ i___ n_____ v__ d______ O- n-j- i-a- n-v-a- v-c- d-g-v-. -------------------------------- On nije imao novca, već dugove.
Neměl štěstí, jen smůlu. О--није имао -р-ће, в-- п--. О_ н___ и___ с_____ в__ п___ О- н-ј- и-а- с-е-е- в-ћ п-х- ---------------------------- Он није имао среће, већ пех. 0
O- nij----a- -rec--, -ec----h. O_ n___ i___ s_____ v__ p___ O- n-j- i-a- s-e-́-, v-c- p-h- ------------------------------ On nije imao sreće, već peh.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. О- -иј- и-а---с-е-,-в-- неусп-х. О_ н___ и___ у_____ в__ н_______ О- н-ј- и-а- у-п-х- в-ћ н-у-п-х- -------------------------------- Он није имао успех, већ неуспех. 0
O- n-j- -m-o --peh, --ć ne-sp-h. O_ n___ i___ u_____ v__ n_______ O- n-j- i-a- u-p-h- v-c- n-u-p-h- --------------------------------- On nije imao uspeh, već neuspeh.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Он н-је био за-ов-љ-н- --- не--до-о--н. О_ н___ б__ з_________ в__ н___________ О- н-ј- б-о з-д-в-љ-н- в-ћ н-з-д-в-љ-н- --------------------------------------- Он није био задовољан, већ незадовољан. 0
O----j- bio--adov--ja-- ve-́--ezad-vo--a-. O_ n___ b__ z__________ v__ n____________ O- n-j- b-o z-d-v-l-a-, v-c- n-z-d-v-l-a-. ------------------------------------------ On nije bio zadovoljan, već nezadovoljan.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Он -и----ио--рећ-н- већ-не-рећа-. О_ н___ б__ с______ в__ н________ О- н-ј- б-о с-е-а-, в-ћ н-с-е-а-. --------------------------------- Он није био срећан, већ несрећан. 0
O--n--e --- sr-------ve-́ -es-ec---. O_ n___ b__ s______ v__ n________ O- n-j- b-o s-e-́-n- v-c- n-s-e-́-n- ------------------------------------ On nije bio srećan, već nesrećan.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Он--иј--б-- симп---ч-н, --- антип-тича-. О_ н___ б__ с__________ в__ а___________ О- н-ј- б-о с-м-а-и-а-, в-ћ а-т-п-т-ч-н- ---------------------------------------- Он није био симпатичан, већ антипатичан. 0
O- n-je -io si-pati-a------́ a-t-pa-ič-n. O_ n___ b__ s__________ v__ a___________ O- n-j- b-o s-m-a-i-a-, v-c- a-t-p-t-č-n- ----------------------------------------- On nije bio simpatičan, već antipatičan.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…