Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sk Minulý čas 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [osemdesiatjeden]

Minulý čas 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
psát p--ať p____ p-s-ť ----- písať 0
Psal dopis. Písal-----. P____ l____ P-s-l l-s-. ----------- Písal list. 0
A ona psala pohled. A---a----a-- po--ad-ic-. A o__ p_____ p__________ A o-a p-s-l- p-h-a-n-c-. ------------------------ A ona písala pohľadnicu. 0
číst č-tať č____ č-t-ť ----- čítať 0
Četl časopis. Ćítal----o---. Ć____ č_______ Ć-t-l č-s-p-s- -------------- Ćítal časopis. 0
A ona četla knihu. A --a -íta-a -nihu. A o__ č_____ k_____ A o-a č-t-l- k-i-u- ------------------- A ona čítala knihu. 0
vzít / vzít si v-i--, zobrať v_____ z_____ v-i-ť- z-b-a- ------------- vziať, zobrať 0
Vzal si cigaretu. Vza- s- --g-r-tu. V___ s_ c________ V-a- s- c-g-r-t-. ----------------- Vzal si cigaretu. 0
Vzala si kousek čokolády. V--l- ------o- čo-o--dy. V____ s_ k____ č________ V-a-a s- k-s-k č-k-l-d-. ------------------------ Vzala si kúsok čokolády. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. O- bo--neve--ý, -le -n---ol- ver-á. O_ b__ n_______ a__ o__ b___ v_____ O- b-l n-v-r-ý- a-e o-a b-l- v-r-á- ----------------------------------- On bol neverný, ale ona bola verná. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. On b-- -e-i----a-- on- bol--u---ov--. O_ b__ l______ a__ o__ b___ u________ O- b-l l-n-v-, a-e o-a b-l- u-i-o-n-. ------------------------------------- On bol lenivý, ale ona bola usilovná. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. On-bol --u-ob-ý- ----on- --l- ---a--. O_ b__ c________ a__ o__ b___ b______ O- b-l c-u-o-n-, a-e o-a b-l- b-h-t-. ------------------------------------- On bol chudobný, ale ona bola bohatá. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Ne--l p------,--le d-hy. N____ p_______ a__ d____ N-m-l p-n-a-e- a-e d-h-. ------------------------ Nemal peniaze, ale dlhy. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. N--a-----s-i-, -le sm--u. N____ š_______ a__ s_____ N-m-l š-a-t-e- a-e s-o-u- ------------------------- Nemal šťastie, ale smolu. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. N-mal--s--c-, --e-n---p-ch. N____ ú______ a__ n________ N-m-l ú-p-c-, a-e n-ú-p-c-. --------------------------- Nemal úspech, ale neúspech. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Nebo- --o----ý--al---e-pok---ý. N____ s________ a__ n__________ N-b-l s-o-o-n-, a-e n-s-o-o-n-. ------------------------------- Nebol spokojný, ale nespokojný. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ne-o- -ťas-n-, a---n--ťa-t-ý. N____ š_______ a__ n_________ N-b-l š-a-t-ý- a-e n-š-a-t-ý- ----------------------------- Nebol šťastný, ale nešťastný. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. N--ol sy-----c--- a-- n-s------cký. N____ s__________ a__ n____________ N-b-l s-m-a-i-k-, a-e n-s-m-a-i-k-. ----------------------------------- Nebol sympatický, ale nesympatický. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…