Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   ca Passat 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [vuitanta-u]

Passat 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
psát es-----e escriure e-c-i-r- -------- escriure 0
Psal dopis. Ell v- es-ri--- -na -a--a. Ell va escriure una carta. E-l v- e-c-i-r- u-a c-r-a- -------------------------- Ell va escriure una carta. 0
A ona psala pohled. I-e--a--a ----i-re---- po--al. I ella va escriure una postal. I e-l- v- e-c-i-r- u-a p-s-a-. ------------------------------ I ella va escriure una postal. 0
číst l-eg-r llegir l-e-i- ------ llegir 0
Četl časopis. E-l ll--ia-----re--st-. Ell llegia una revista. E-l l-e-i- u-a r-v-s-a- ----------------------- Ell llegia una revista. 0
A ona četla knihu. I el-a lle-i- u----ib--. I ella llegia un llibre. I e-l- l-e-i- u- l-i-r-. ------------------------ I ella llegia un llibre. 0
vzít / vzít si p-e--re-/--g---r prendre / agafar p-e-d-e / a-a-a- ---------------- prendre / agafar 0
Vzal si cigaretu. El- va-p--ndr- -n ---a----. Ell va prendre un cigarret. E-l v- p-e-d-e u- c-g-r-e-. --------------------------- Ell va prendre un cigarret. 0
Vzala si kousek čokolády. El-a va-ag---r--- tr-s--e xo--l-ta. Ella va agafar un tros de xocolata. E-l- v- a-a-a- u- t-o- d- x-c-l-t-. ----------------------------------- Ella va agafar un tros de xocolata. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. El- er---n--d--, -erò ell- e-a-fid-l. Ell era infidel, però ella era fidel. E-l e-a i-f-d-l- p-r- e-l- e-a f-d-l- ------------------------------------- Ell era infidel, però ella era fidel. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. El----a -----ó-, -er--el-----a-tr----lad-ra. Ell era mandrós, però ella era treballadora. E-l e-a m-n-r-s- p-r- e-l- e-a t-e-a-l-d-r-. -------------------------------------------- Ell era mandrós, però ella era treballadora. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. El- ----pobre- -er- ---a e-a -ica. Ell era pobre, però ella era rica. E-l e-a p-b-e- p-r- e-l- e-a r-c-. ---------------------------------- Ell era pobre, però ella era rica. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. E---no te-ia -i---s, -inó ---tes. Ell no tenia diners, sinó deutes. E-l n- t-n-a d-n-r-, s-n- d-u-e-. --------------------------------- Ell no tenia diners, sinó deutes. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Ell--o ten-a---rt--s--- m--a -or-. Ell no tenia sort, sinó mala sort. E-l n- t-n-a s-r-, s-n- m-l- s-r-. ---------------------------------- Ell no tenia sort, sinó mala sort. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. El- n--t-n----x----s--ó fr-ca--o-. Ell no tenia èxit, sinó fracassos. E-l n- t-n-a è-i-, s-n- f-a-a-s-s- ---------------------------------- Ell no tenia èxit, sinó fracassos. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ell no---------ç, --nó in--l-ç. Ell no era feliç, sinó infeliç. E-l n- e-a f-l-ç- s-n- i-f-l-ç- ------------------------------- Ell no era feliç, sinó infeliç. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. E---n---eni- sor-- ---- -a-- --rt. Ell no tenia sort, sinó mala sort. E-l n- t-n-a s-r-, s-n- m-l- s-r-. ---------------------------------- Ell no tenia sort, sinó mala sort. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. E-- no-er- simp--ic, s-nó a---pàti-. Ell no era simpàtic, sinó antipàtic. E-l n- e-a s-m-à-i-, s-n- a-t-p-t-c- ------------------------------------ Ell no era simpàtic, sinó antipàtic. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…