Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   ro Trecut 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [optzeci şi unu]

Trecut 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
psát a -crie a s____ a s-r-e ------- a scrie 0
Psal dopis. El --r---- -c-iso-re. E_ s____ o s_________ E- s-r-a o s-r-s-a-e- --------------------- El scria o scrisoare. 0
A ona psala pohled. Ş- e-----ia o-vede-e. Ş_ e_ s____ o v______ Ş- e- s-r-a o v-d-r-. --------------------- Şi ea scria o vedere. 0
číst a -i-i a c___ a c-t- ------ a citi 0
Četl časopis. El --t---o----s-rat-. E_ c____ o i_________ E- c-t-a o i-u-t-a-ă- --------------------- El citea o ilustrată. 0
A ona četla knihu. Şi-e-------------t-. Ş_ e_ c____ o c_____ Ş- e- c-t-a o c-r-e- -------------------- Şi ea citea o carte. 0
vzít / vzít si a --a a l__ a l-a ----- a lua 0
Vzal si cigaretu. El --lu-----ţ--a--. E_ a l___ o ţ______ E- a l-a- o ţ-g-r-. ------------------- El a luat o ţigară. 0
Vzala si kousek čokolády. Ea ---uat - b-c--ă-d----o-olat-. E_ a l___ o b_____ d_ c_________ E- a l-a- o b-c-t- d- c-o-o-a-ă- -------------------------------- Ea a luat o bucată de ciocolată. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. El -ra in-i-el, --r -a---a---de-ă. E_ e__ i_______ d__ e_ e__ f______ E- e-a i-f-d-l- d-r e- e-a f-d-l-. ---------------------------------- El era infidel, dar ea era fidelă. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. E- era l---ş, -----a--r- ---nică. E_ e__ l_____ d__ e_ e__ h_______ E- e-a l-n-ş- d-r e- e-a h-r-i-ă- --------------------------------- El era leneş, dar ea era harnică. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. E- --a -ă------ar -a-era--oga--. E_ e__ s_____ d__ e_ e__ b______ E- e-a s-r-c- d-r e- e-a b-g-t-. -------------------------------- El era sărac, dar ea era bogată. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. El-n-----vut----i--c- ---orii. E_ n_ a a___ b____ c_ d_______ E- n- a a-u- b-n-, c- d-t-r-i- ------------------------------ El nu a avut bani, ci datorii. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. El -- a---ut--oroc,-c--ghi-i-n. E_ n_ a a___ n_____ c_ g_______ E- n- a a-u- n-r-c- c- g-i-i-n- ------------------------------- El nu a avut noroc, ci ghinion. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. El----a--vu- s-cc-s--ci---suc-es. E_ n_ a a___ s______ c_ i________ E- n- a a-u- s-c-e-, c- i-s-c-e-. --------------------------------- El nu a avut succes, ci insucces. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. El-n------s- -ul-u---- -i -emu-ţ-mi-. E_ n_ a f___ m________ c_ n__________ E- n- a f-s- m-l-u-i-, c- n-m-l-u-i-. ------------------------------------- El nu a fost mulţumit, ci nemulţumit. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. El -u a-f-st-fe-i-it--------eri--t. E_ n_ a f___ f_______ c_ n_________ E- n- a f-s- f-r-c-t- c- n-f-r-c-t- ----------------------------------- El nu a fost fericit, ci nefericit. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. El -u-a --st -i-p-tic---i---ti--ti-. E_ n_ a f___ s________ c_ a_________ E- n- a f-s- s-m-a-i-, c- a-t-p-t-c- ------------------------------------ El nu a fost simpatic, ci antipatic. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…