Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   fi Menneisyysmuoto 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [kahdeksankymmentäyksi]

Menneisyysmuoto 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
psát k-rj-ittaa k_________ k-r-o-t-a- ---------- kirjoittaa 0
Psal dopis. H-n-k-r--it-- -i-j-en. H__ k________ k_______ H-n k-r-o-t-i k-r-e-n- ---------------------- Hän kirjoitti kirjeen. 0
A ona psala pohled. Ja hä-------itti-------. J_ h__ k________ k______ J- h-n k-r-o-t-i k-r-i-. ------------------------ Ja hän kirjoitti kortin. 0
číst l--ea l____ l-k-a ----- lukea 0
Četl časopis. H---lu-i-l---eä. H__ l___ l______ H-n l-k- l-h-e-. ---------------- Hän luki lehteä. 0
A ona četla knihu. J- h-- l--i k-rja-. J_ h__ l___ k______ J- h-n l-k- k-r-a-. ------------------- Ja hän luki kirjan. 0
vzít / vzít si ot-aa o____ o-t-a ----- ottaa 0
Vzal si cigaretu. H-n o-t- tu-a---. H__ o___ t_______ H-n o-t- t-p-k-n- ----------------- Hän otti tupakan. 0
Vzala si kousek čokolády. H-n-o--i-palan-su-l--ta. H__ o___ p____ s________ H-n o-t- p-l-n s-k-a-t-. ------------------------ Hän otti palan suklaata. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Po--a ----u--o---,---tt- t--t--oli-u-k-------. P____ o__ u_______ m____ t____ o__ u__________ P-i-a o-i u-k-t-n- m-t-a t-t-ö o-i u-k-l-i-e-. ---------------------------------------------- Poika oli uskoton, mutta tyttö oli uskollinen. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. P-i---o-i l--sk-,-mu--- -yt----l--ah-er-. P____ o__ l______ m____ t____ o__ a______ P-i-a o-i l-i-k-, m-t-a t-t-ö o-i a-k-r-. ----------------------------------------- Poika oli laiska, mutta tyttö oli ahkera. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. P-ika o-- -ö--ä-----t---------li-rik--. P____ o__ k_____ m____ t____ o__ r_____ P-i-a o-i k-y-ä- m-t-a t-t-ö o-i r-k-s- --------------------------------------- Poika oli köyhä, mutta tyttö oli rikas. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. H-nel-ä -- o--ut ra-aa,-vaan-v--k--a. H______ e_ o____ r_____ v___ v_______ H-n-l-ä e- o-l-t r-h-a- v-a- v-l-o-a- ------------------------------------- Hänellä ei ollut rahaa, vaan velkoja. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Hä---lä--i-ol-u--o--ea---aan-e-------. H______ e_ o____ o_____ v___ e________ H-n-l-ä e- o-l-t o-n-a- v-a- e-ä-n-e-. -------------------------------------- Hänellä ei ollut onnea, vaan epäonnea. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Häne-l------llu--men-s--s--,-va-- ep-onn--. H______ e_ o____ m__________ v___ e________ H-n-l-ä e- o-l-t m-n-s-y-t-, v-a- e-ä-n-e-. ------------------------------------------- Hänellä ei ollut menestystä, vaan epäonnea. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Hän e--oll----yyty-ä--en, --a---y--y--tön. H__ e_ o____ t___________ v___ t__________ H-n e- o-l-t t-y-y-ä-n-n- v-a- t-y-y-ä-ö-. ------------------------------------------ Hän ei ollut tyytyväinen, vaan tyytymätön. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. H-- -i---lu- --nel--n----vaa- -nn-t--. H__ e_ o____ o__________ v___ o_______ H-n e- o-l-t o-n-l-i-e-, v-a- o-n-t-n- -------------------------------------- Hän ei ollut onnellinen, vaan onneton. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Hän e- ol--t-sy--aatt-n----va---epämiellyt-äv-. H__ e_ o____ s____________ v___ e______________ H-n e- o-l-t s-m-a-t-i-e-, v-a- e-ä-i-l-y-t-v-. ----------------------------------------------- Hän ei ollut sympaattinen, vaan epämiellyttävä. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…