Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   it Passato 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ottantuno]

Passato 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
psát s-ri-e-e s_______ s-r-v-r- -------- scrivere 0
Psal dopis. Lui-ha sc-i-to---a-------a. L__ h_ s______ u__ l_______ L-i h- s-r-t-o u-a l-t-e-a- --------------------------- Lui ha scritto una lettera. 0
A ona psala pohled. E --- ha-scritto-u---c--to--na. E l__ h_ s______ u__ c_________ E l-i h- s-r-t-o u-a c-r-o-i-a- ------------------------------- E lei ha scritto una cartolina. 0
číst l-gg--e l______ l-g-e-e ------- leggere 0
Četl časopis. L-i ha-le-t- u-a-r--i---. L__ h_ l____ u__ r_______ L-i h- l-t-o u-a r-v-s-a- ------------------------- Lui ha letto una rivista. 0
A ona četla knihu. E--e- -a-l-tto u- l-bro. E l__ h_ l____ u_ l_____ E l-i h- l-t-o u- l-b-o- ------------------------ E lei ha letto un libro. 0
vzít / vzít si pr-n--re p_______ p-e-d-r- -------- prendere 0
Vzal si cigaretu. L-i -a-----o -n- -ig-r--ta. L__ h_ p____ u__ s_________ L-i h- p-e-o u-a s-g-r-t-a- --------------------------- Lui ha preso una sigaretta. 0
Vzala si kousek čokolády. Le- h- p--so -n--ez-- di -iocc-la-o. L__ h_ p____ u_ p____ d_ c__________ L-i h- p-e-o u- p-z-o d- c-o-c-l-t-. ------------------------------------ Lei ha preso un pezzo di cioccolato. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Lui--ra-i----el-,-ma---i-er--fe-ele. L__ e__ i________ m_ l__ e__ f______ L-i e-a i-f-d-l-, m- l-i e-a f-d-l-. ------------------------------------ Lui era infedele, ma lei era fedele. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. L-i--r--pig--------e- -r---tt---. L__ e__ p_____ m_ l__ e__ a______ L-i e-a p-g-o- m- l-i e-a a-t-v-. --------------------------------- Lui era pigro, ma lei era attiva. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. L-- --a p--e-o, ------ era ri---. L__ e__ p______ m_ l__ e__ r_____ L-i e-a p-v-r-, m- l-i e-a r-c-a- --------------------------------- Lui era povero, ma lei era ricca. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. L-------av-v---old- m- -ebiti. L__ n__ a____ s____ m_ d______ L-i n-n a-e-a s-l-i m- d-b-t-. ------------------------------ Lui non aveva soldi ma debiti. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Lu--n----v--a -ortun- ma----r-u-a. L__ n__ a____ f______ m_ s________ L-i n-n a-e-a f-r-u-a m- s-o-t-n-. ---------------------------------- Lui non aveva fortuna ma sfortuna. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Lu- -o-----v- s-c--sso--- in----e-s-. L__ n__ a____ s_______ m_ i__________ L-i n-n a-e-a s-c-e-s- m- i-s-c-e-s-. ------------------------------------- Lui non aveva successo ma insuccesso. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Lu--non er--conten-o-----c-n-e-to. L__ n__ e__ c_______ m_ s_________ L-i n-n e-a c-n-e-t- m- s-o-t-n-o- ---------------------------------- Lui non era contento ma scontento. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Lu------e-a --l--e -a in-el-ce. L__ n__ e__ f_____ m_ i________ L-i n-n e-a f-l-c- m- i-f-l-c-. ------------------------------- Lui non era felice ma infelice. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Lu- no- --a--i--a-i-o -------pa--co. L__ n__ e__ s________ m_ a__________ L-i n-n e-a s-m-a-i-o m- a-t-p-t-c-. ------------------------------------ Lui non era simpatico ma antipatico. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…