Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   ti ሕሉፍ 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ሰማንያንሓደን]

81 [semaniyaniḥadeni]

ሕሉፍ 1

[ḥilufi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
psát ምጽ-ፍ ምጽሓፍ ም-ሓ- ---- ምጽሓፍ 0
mits---̣-fi mits’ih-afi m-t-’-h-a-i ----------- mits’iḥafi
Psal dopis. ን- -ደ -----ይጽሕ---ሎ። ንሱ ሓደ ደብዳበ ይጽሕፍ ኣሎ። ን- ሓ- ደ-ዳ- ይ-ሕ- ኣ-። ------------------- ንሱ ሓደ ደብዳበ ይጽሕፍ ኣሎ። 0
nisu-ḥ--e -----a-----t--ih-i-- -lo። nisu h-ade debidabe yits’ih-ifi alo። n-s- h-a-e d-b-d-b- y-t-’-h-i-i a-o- ------------------------------------ nisu ḥade debidabe yits’iḥifi alo።
A ona psala pohled. ንሳ-ውን-ሓ- ካርታ -ጽ-----። ንሳ‘ውን ሓደ ካርታ ትጽሕፍ ኣላ። ን-‘-ን ሓ- ካ-ታ ት-ሕ- ኣ-። --------------------- ንሳ‘ውን ሓደ ካርታ ትጽሕፍ ኣላ። 0
ni---w-n----------r--a --ts-ih------la። nisa‘wini h-ade karita tits’ih-ifi ala። n-s-‘-i-i h-a-e k-r-t- t-t-’-h-i-i a-a- --------------------------------------- nisa‘wini ḥade karita tits’iḥifi ala።
číst ኣንበበ ኣንበበ ኣ-በ- ---- ኣንበበ 0
an-be-e anibebe a-i-e-e ------- anibebe
Četl časopis. ን- -ደ ኢሉ--ረ-ት---ሔት)--ንብብ --። ንሱ ሓደ ኢሉስትረይት(መጽሔት) የንብብ ኔሩ። ን- ሓ- ኢ-ስ-ረ-ት-መ-ሔ-) የ-ብ- ኔ-። ---------------------------- ንሱ ሓደ ኢሉስትረይት(መጽሔት) የንብብ ኔሩ። 0
ni-u -̣--e īlusit-re-it-(m--s’i--ēti--yenib-bi-nē--። nisu h-ade īlusitireyiti(mets’ih-ēti) yenibibi nēru። n-s- h-a-e ī-u-i-i-e-i-i-m-t-’-h-ē-i- y-n-b-b- n-r-። ---------------------------------------------------- nisu ḥade īlusitireyiti(mets’iḥēti) yenibibi nēru።
A ona četla knihu. ንሳ ከ---ደ---ሓፍ-ተ------። ንሳ ከኣ ሓደ መጽሓፍ ተንብብ ኔራ። ን- ከ- ሓ- መ-ሓ- ተ-ብ- ኔ-። ---------------------- ንሳ ከኣ ሓደ መጽሓፍ ተንብብ ኔራ። 0
ni---k-’a---ad- --t--i--af- te-i-i-i-nē--። nisa ke’a h-ade mets’ih-afi tenibibi nēra። n-s- k-’- h-a-e m-t-’-h-a-i t-n-b-b- n-r-። ------------------------------------------ nisa ke’a ḥade mets’iḥafi tenibibi nēra።
vzít / vzít si ወ-ደ ወሰደ ወ-ደ --- ወሰደ 0
w---de wesede w-s-d- ------ wesede
Vzal si cigaretu. ንሱ ሓደ -ጋ- --ዱ። ንሱ ሓደ ሽጋራ ወሲዱ። ን- ሓ- ሽ-ራ ወ-ዱ- -------------- ንሱ ሓደ ሽጋራ ወሲዱ። 0
n--u--̣a------g-----esī-u። nisu h-ade shigara wesīdu። n-s- h-a-e s-i-a-a w-s-d-። -------------------------- nisu ḥade shigara wesīdu።
Vzala si kousek čokolády. ንሳ------- --ላ- ---። ንሳ ሓደ ቍራጽ ቾኮላታ ወሲዳ። ን- ሓ- ቍ-ጽ ቾ-ላ- ወ-ዳ- ------------------- ንሳ ሓደ ቍራጽ ቾኮላታ ወሲዳ። 0
n-sa-ḥa-- k’---a---i--------t- we---a። nisa h-ade k’wirats’i chokolata wesīda። n-s- h-a-e k-w-r-t-’- c-o-o-a-a w-s-d-። --------------------------------------- nisa ḥade k’wirats’i chokolata wesīda።
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. ን---ሙ- ኣይ---ን-፣-ንሳ ---እም---ኔ-። ንሱ እሙን ኣይነበረን ፣ ንሳ ግን እምንቲ ኔራ። ን- እ-ን ኣ-ነ-ረ- ፣ ን- ግ- እ-ን- ኔ-። ------------------------------ ንሱ እሙን ኣይነበረን ፣ ንሳ ግን እምንቲ ኔራ። 0
n--- imuni ay----er-ni - -i-- gi-i-i---i-- ----። nisu imuni ayinebereni ፣ nisa gini iminitī nēra። n-s- i-u-i a-i-e-e-e-i ፣ n-s- g-n- i-i-i-ī n-r-። ------------------------------------------------ nisu imuni ayinebereni ፣ nisa gini iminitī nēra።
Byl líný, ale ona byla pilná. ን--ህ------ -ሳ ግን ትግህ---ራ። ንሱ ህኩይ ኔሩ፣ ንሳ ግን ትግህቲ ኔራ። ን- ህ-ይ ኔ-፣ ን- ግ- ት-ህ- ኔ-። ------------------------- ንሱ ህኩይ ኔሩ፣ ንሳ ግን ትግህቲ ኔራ። 0
n-s- -ik-yi---r-፣ n-s- -ini t-g-hi---n-r-። nisu hikuyi nēru፣ nisa gini tigihitī nēra። n-s- h-k-y- n-r-፣ n-s- g-n- t-g-h-t- n-r-። ------------------------------------------ nisu hikuyi nēru፣ nisa gini tigihitī nēra።
Byl chudý, ale ona byla bohatá. ን--ድ---ሩ፣--ሳ ግ- ሃ-ታም-ኢ--ኔራ፣ ንሱ ድኻ ኔሩ፣ ንሳ ግን ሃብታም ኢያ ኔራ፣ ን- ድ- ኔ-፣ ን- ግ- ሃ-ታ- ኢ- ኔ-፣ --------------------------- ንሱ ድኻ ኔሩ፣ ንሳ ግን ሃብታም ኢያ ኔራ፣ 0
nis----h-a-n--u- n--- gin---ab--a---ī-a--ēr-፣ nisu dih-a nēru፣ nisa gini habitami īya nēra፣ n-s- d-h-a n-r-፣ n-s- g-n- h-b-t-m- ī-a n-r-፣ --------------------------------------------- nisu diẖa nēru፣ nisa gini habitami īya nēra፣
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ንሱ ገን---ኣ-ነ-ሮን-----ት-------ዎ። ንሱ ገንዘብ ኣይነበሮን፣ ዕዳታት‘ምበር ኔሩዎ። ን- ገ-ዘ- ኣ-ነ-ሮ-፣ ዕ-ታ-‘-በ- ኔ-ዎ- ----------------------------- ንሱ ገንዘብ ኣይነበሮን፣ ዕዳታት‘ምበር ኔሩዎ። 0
nisu -e-i--bi-a-ineberon-፣ -i-a-a-i‘--b-ri-nēr-w-። nisu genizebi ayineberoni፣ ‘idatati‘miberi nēruwo። n-s- g-n-z-b- a-i-e-e-o-i- ‘-d-t-t-‘-i-e-i n-r-w-። -------------------------------------------------- nisu genizebi ayineberoni፣ ‘idatati‘miberi nēruwo።
Neměl štěstí, jen smůlu. ሕማ--ዕ-----ር -ቡ- --ል ኣ-ነበ-ን ። ሕማቕ ዕድል‘ምበር ጽቡቅ ዕድል ኣይነበሮን ። ሕ-ቕ ዕ-ል-ም-ር ጽ-ቅ ዕ-ል ኣ-ነ-ሮ- ። ---------------------------- ሕማቕ ዕድል‘ምበር ጽቡቅ ዕድል ኣይነበሮን ። 0
h-i--ḵ’i--idi-i-mi-eri--s---u-’--‘-d-li---ine-er-n--። h-imak-’i ‘idili‘miberi ts’ibuk’i ‘idili ayineberoni ። h-i-a-̱-i ‘-d-l-‘-i-e-i t-’-b-k-i ‘-d-l- a-i-e-e-o-i ። ------------------------------------------------------ ḥimaḵ’i ‘idili‘miberi ts’ibuk’i ‘idili ayineberoni ።
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. ውድ-ት-ም-ር--ወት--ይ-በ-ን-። ውድቐት‘ምበር ዓወት ኣይነበሮን ። ው-ቐ-‘-በ- ዓ-ት ኣ-ነ-ሮ- ። --------------------- ውድቐት‘ምበር ዓወት ኣይነበሮን ። 0
w-d----e-i‘-iberi-‘-weti-ayi--b--o-i ። widik-’eti‘miberi ‘aweti ayineberoni ። w-d-k-’-t-‘-i-e-i ‘-w-t- a-i-e-e-o-i ። -------------------------------------- widiḵ’eti‘miberi ‘aweti ayineberoni ።
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. ዘይድ----በር--ሱ--ኣይነ-ረ-። ዘይድሱት‘ምበር ድሱት ኣይነበረን። ዘ-ድ-ት-ም-ር ድ-ት ኣ-ነ-ረ-። --------------------- ዘይድሱት‘ምበር ድሱት ኣይነበረን። 0
z-------t-‘-iber---isu-- -yin-b-re--። zeyidisuti‘miberi disuti ayinebereni። z-y-d-s-t-‘-i-e-i d-s-t- a-i-e-e-e-i- ------------------------------------- zeyidisuti‘miberi disuti ayinebereni።
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. ዘይሕጉስ -ም-- ሕ---ኣይነበ-ን-። ዘይሕጉስ ‘ምበር ሕጉስ ኣይነበረን ። ዘ-ሕ-ስ ‘-በ- ሕ-ስ ኣ-ነ-ረ- ። ----------------------- ዘይሕጉስ ‘ምበር ሕጉስ ኣይነበረን ። 0
ze-i----u-i -mibe-- -̣ig-s- ayi-e-e---i ። zeyih-igusi ‘miberi h-igusi ayinebereni ። z-y-h-i-u-i ‘-i-e-i h-i-u-i a-i-e-e-e-i ። ----------------------------------------- zeyiḥigusi ‘miberi ḥigusi ayinebereni ።
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. ጨካን-ምበ--ርህ-ህ ----ረን ። ጨካን‘ምበር ርህሩህ ኣይነበረን ። ጨ-ን-ም-ር ር-ሩ- ኣ-ነ-ረ- ። --------------------- ጨካን‘ምበር ርህሩህ ኣይነበረን ። 0
c-’e--ni‘--b----ri-iruh- a--nebe--n- ። ch’ekani‘miberi rihiruhi ayinebereni ። c-’-k-n-‘-i-e-i r-h-r-h- a-i-e-e-e-i ። -------------------------------------- ch’ekani‘miberi rihiruhi ayinebereni ።

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…